Zakázané hry

Výnimočné a zásadné dielo francúzskej kinematografie režiséra Reného Clémenta,ktorý nekompromisným spôsobom vťahuje diváka do diania už famóznymi úvodnými titulkami so smutnou hudbou,kde „malá hrdinka” Paulette stratí rodičov potom,ako nemecké šťuky vyhádžu svoje zásoby na civilné obyvateľstvo,ktoré sa snaží utiecť niekde do bezpečia,Paulette po tomto smrteľnom akte vezme nohy na plecia spolu s mŕtvym psom,a tak sa začne „Krížová Odysea”,keď príde ku chlapcovi Michelovi Dolleovi,ktorého rodičia si ju „zatiaľ” ponechajú a starajú sa o ňu ako o vlastnú dcéru,pritom klasicky majú sami so sebou problémy,lebo je vojna,kto by vtedy nemal?Stávajú sa z nich najlepší priatelia v dobrom i v zlom,ktorí vojnu chápu „detským rozumom”,samozrejme Paulette vidí záblesk strachu,keď vie,že stratila preto rodičov,Michel žije do cela pokojným životom,ale jeho bratovi sa stane nešťastie a ocitá sa medzi životom a smrťou,na smrteľnej posteli leží a čaká na rozhrešenie...Na jednej strane sú Paulette a Michel,na strane druhej konfrontácia rodín a nenávisť,t.j medzi rodinami Dolleovcov a Gouardovcami panuje nevraživosť.Na začiatku som spomínal,že Paulette zobrala so sebou mŕtveho psa,teraz sa ho snaží pochovať.Michel jej k tomu pomôže a naučí ju ako sa modliť.Tým pádom malá Paulette pociťuje nutkanie vytvoriť „zvierací cintorín.”K tomu samozrejme chcú položiť na hroby aj kríže,ktoré Michel bezhlavo kradne z hrobov alebo z kostola.Michel vie,že Paulette trpí nejakou úchylkou,a tak začne úmyselne zabíjať zvieratá.Vzniká fascinujúci zvierací cintorín.Takto sa bude diať dovtedy,pokým si raz tieto dve rodiny nevlezú do vlasov a nastane Bod Zlomu...Hlavní detskí predstavitelia sa správajú reálne,autenticky bez prikrášlenia s víziou vytvorenia niečoho,s čím sa doteraz nestretli,stretávajú sa určite s utrpením z podobenstva vojny,a tak si tým pádom niečo kompenzujú a ocitajú sa vo vlastnom svete,ktorý im bude narušený a celý snímok končí v podstate ich odlúčením...Film má takú veľkú výpovednú hodnotu,že nevidieť ho by bol hriech! (03.01.2015)

Ani druhý film René Clémenta, ktorý som v priebehu posledných dní videl ma nejako zvlášť nenadchol. Previesť na plátno detské videnie sveta je ťažká úloha a Clémentovi sa ju nepodarilo splniť s takou dokonalosťou, s akou to viackrát dokázal Karel Kachyňa. Na druhej strane stvárnenie života a duševného obzoru dedinčanov bolo zvládnuté excelentne. Celkove to bol film, na ktorý pravdepodobne rýchlo zabudnem, ale uznávam, že v roku 1952 nebolo nakrútených veľa filmov, na ktorých by sa čas podpísal takou malou mierou, ako na tomto. (04.11.2012)

Hrůzy druhé světové války pohledem malého dítěte které ještě tak úplně nechápe co se kolem něj odehrává. Nutno uznat, že dětští herci byli velmi přirození a uvěřitelní. Jenom škoda, že děj se pak už víceméně na pozadí války i když ten úvod je intenzivní vesměs vleče od ničeho k ničemu. Nicméně závěr rozhodně silný, ale na ty čtyři hvězdičky to u mě nakonec nepřeklopil.65% (02.05.2024)

Skličující podívaná, která na mě měla až zdrcující dopad. Osobně jsem tenhle příběh malé holčičky, které zabili rodiče i pejska, sledoval pohnutý dojetím. Jinak by mě mimochodem celkem zajímalo, jestli tenhle film náhodou neinspiroval Stephena Kinga k napsání jeho románu Řbitov zviřátek - kdo to ví, odpoví (?). (08.01.2013)

Začátek a konec filmu jsou velmi působivé, troufám si však říct, že prostředek není až tak zvláštní, na to někdy vyznívá až trochu moc jako karikatura venkova. Třeba smrt staršího Michelova bratra jako kdyby se jeho rodiny skoro ani nedotkla a to se nedá říct, že by šlo o rodinu nějak zocelenou tvrdým životem. Ale s těmi kříži to bylo docela vtipné. Jak už jsem ovšem řekl, největší sílu snímek má vlastně tehdy, když malou Paulette zachytává na začátku úplně osamělou s mrtvým štěňátkem v náručí a na konci opuštěnou mezi spoustou lidí v sirotčinci. Z toho mrazilo. Její představitelka byla moc roztomilé dítě. (08.04.2014)