Réžia:
Kristoffer BorgliScenár:
Kristoffer BorgliKamera:
Benjamin LoebHudba:
Owen PallettHrajú:
Nicolas Cage, Julianne Nicholson, Michael Cera, Tim Meadows, Dylan Gelula, Dylan Baker, Jessica Clement, Lily Bird, Star Slade, Kaleb Horn, Liz Adjei (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Paul Matthews je muž, ktorého by ste si v skutočnom živote pravdepodobne nevšimli: Plešatý, v pokrčených nohaviciach a hnedých kožených mokasínach, je profesorom na univerzite, o ktorej ste nikdy nepočuli. Má manželku, ktorá ho podporuje, dve dcéry a ambície, ktoré nie je schopný realizovať. A potom sa stane niečo zvláštne. Tento nenápadný muž sa zo dňa na deň začne objavovať v snoch miliónov ľudí po celom svete a stane sa tak globálnou celebritou. Razom sa mu začnú plniť všetky želania a jeho riedko navštevované prednášky sa rýchlo zapĺňajú. Ale spozná tiež, aká vysoká je cena slávy. (ASFK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (296)
Pocitovo za tri hviezdy. Ale čo sa týka myšlienky, presahov a spracovania, tak je to niekde inde. A preto nadhodnocujem smerom nahor. Cage je výborný. Jeho looser je v rôznych situáciách neskutočne ťarbavý, prostoduchý a tragický. Až tak, že to miestami núti k úsmevu. Na druhú stranu je tu myšlienkový presah, ktorý značne definuje nie len woke culture ale aj hľadanie osobného šťastia. Je to psychologicky vyšperkované a metaforami popretkávané a hlavne si to stále drží nadhľad. Hoci podaním to asi nie je pre každého. Páčil sa mi koniec. Aj strastiplné cesty tejto postavy. Paul rozhodne nebol sympatický ani mi ho nebolo ľúto ale tomu jeho vzdoru som rozumel. Uveriteľné na veľa úrovniach aj napriek bizarnej a fantastickej zápletke. Za mňa príjemne prekvapenie, hoci vlastne stále neviem čo si mám o tom myslieť. A mám pocit, že to bol asi účel. ()
Přiznávám bez mučení: velká očekávání, která jsem do filmu vkládal, zůstala z větší části nenaplněná. A mrzí mě to. Filmu jsem fandil, protože to vypadalo jako reminiscence na starší Gondryho filmy a trailery zároveň napovídaly i jistou souvislost se sociálně sžíravými kousky Rubena Östlunda. Výsledek nakonec není zlý: formanovské komediální trapno cáká z filmu každým coulem a právě takovou emoční působivost mají i některé scény v druhé půlce filmu, kde se černá komedie pomalu mění v psychologické peklo určené ústřední postavě. Největší problém ale zůstává "co tím chtěl vlastně režisér říct?" Některé pasáže mě coby diváka hned od počátku vedly k tomu, že můj odhad, že Borgli míří k společenské satiře, je správný, ale těchto pasáží je v celkové stopáži nakonec poskrovnu a pohříchu nemíří jedním směrem, takže rozmělňují svoje sdělení. Sociální sítě, mediální hysterie, využívání lidí jako marketingového produktu, postup po kariérním žebříčku... Všechna tato témata jsou ve snímku zastoupená a zesměšněna, ale vždy jen epizodicky. A samotný závěr filmu se jim všem elegantně vyhne a vytvoří mikrozápletku, která v zásadě vůbec nenavazuje na předchozí děj. Zkrátka - očekávání velká, ale dopadlo to jako vždycky. Což je škoda, zejm. s přihlédnutím ke skvělému Cageovi a (sic!) Michaelu Cerovi. ()
"I WAS YOUR NIGHTMARE"Myslel jsem si, že nový film Cage, kterého nijak extra nevyhledávám bude noční můra, ale naopak ! Držel jsem si od toho odstup a čekal poměrně přímočarou srandu. Nemohl jsem se více mýlit. Jde o neskutečně komplexní případ jak už bylo mnohokrát řečeno cancel culture, který avšak ne jako většina filmu bere na paškál 2 věci a s tím pracuje dokonce. Ten film zvládne předat velmi plynule minimálně tak 9 .Rozpracovává je za necelé dvě hodiny naprosto sebejistě až do konce..... To se mi snad zdá. Cage tu nepřehrává moc a Average guye podává naprosto uvěřitelně bez sebemenšího problému. Dlouho mě film tak moc nenabil dojmy a tématy, nad kterými uvažuji do teď. Den po shlédnutí... Věřím, že jsem nepostřehl ani celistvý obrázek jaký extrémně nadějný režisér vysnil na plátno. Možná je smutné / správné, že jsem se ve spoustě situací dost viděl jak já, tak moje generace. Velice trefná kritika, asi nejlepší na toto téma. Hodně lidem vadil konec, nevím přesně která část, influenceři třeba byli jisté rušiví, ale vlastně dávali zcela smysl. Určitě bych klidně ještě tempo o malinko zrychlil a měl jsem ze začátku hlavně problém se zběsilým střihem + mi přijde, že když víme, že to šlo replikovat, tak bych si přál vědět proč vlastně zrovna on tímto trpěl. Pakliže jsem se přesto přenesl, tak mi vycházela původně silná 4. Ovšem jak jsem viděl zúročení Fredyho a hlavně toho fucking kostýmu... V tak dreamy scéně jednoduše mi přišlo, že se mi to musí snad celé zdát ! Cancelnutých slabších 9 nočních můr z 10 snů. ()
"Nejlepší film roku s perfektním originálním nápadem, skvostným hereckým výkonem Nicolase Cage. Slovníková definice filmu od studia A24, s přehledem režijně zrealizovaná hříčka s dokonalým komediálním timingem, která ale umí zabrnkat i na temnější struny," bych napsal, kdyby tvůrci v závěrečných patnácti minutách - po scéně na školní besídce - divně nepřehodili výhybku a film tak nevyšuměl do ztracena. Je to škoda a nedokážu si to úplně vysvětlit, koncovka fakt působí, jako kdyby Borglimu došel čas a nezvládl tak napsat a natočit vyvrcholení, které by si zbytek snímku zasloužil. Přesto tam pětihvězdu napálim, letos jsem na ně byl poměrně skoupý a Dream Scenario i přes to zaškobrtnutí ční vysoko nad běžnou okolní produkci. PS: Kristoffer Borgli je pro mě objevem roku - doporučuju i jeho předchozí film Sick of Myself, který je také o člověku, který touží po pozornosti, a bizarním způsobem se mu jí dostane. ()
Nicolas Cage jakožto novodobý Freddy Krueger? Na papíře může tahle premisa znít dost originálně – přeci jen být středobodem pozornosti je pro všechny určitě nekomfortní pocit. Výsledná forma ale bohužel nenaplňuje očekávání, takže jde o dost "ospalou" společenskou satiru o rizicích popularity/kontroverze/senzacechtivosti/cancel culture/kolektivního (ne)vědomí a významu nočních můr a snů bez výrazný gradace, napětí, či pointy. Což je obrovská škoda.... A24 má na víc; promarněný potenciál :(( ()
Galéria (44)
Zaujímavosti (15)
- Plešatý muž, ze kterého si utahují hosté během večeře, že vypadá jako Paul (Nicolas Cage), je ve skutečnosti Marc Coppola, bratr Nicolase Cage. (HellFire)
- Film čerpal inšpiráciu aj z ďalšieho filmu Nicolasa Cagea, Adaptácia (2002). (Arsenal83)
- Scenárista a režisér Kristoffer Borgli sa inšpiroval k napísaniu filmu po preskúmaní teórií Carla Junga o nevedomí. Zatiaľ čo Borgli považoval Jungove myšlienky za esteticky stimulujúce, verí, že sú v podstate zbytočné a nezmyselné ako vedecké alebo psychologické vodítka. (Arsenal83)
Reklama