Úsvit Zuluov

Skutečný historický velkofilm, obraz největší bitvy anglo-zuluské války. V bitvě u vrchu Isandlwana 22. ledna 1879 utrpěli Angličané v bitvě proti přesile Zuluů zdrcující porážku. Zahynulo 1300 anglických vojáků, přežilo 55! Na straně zuluské padlo 2000 bojovníků a zhruba stejný počet zemřel následně na utrpěná zranění. (Zajímavost: V řadách britského vojska padl také francouzský dobrovolník, poslední člen rodu Napoleonů, princ Louis.) Angličané doplatili především na hrubé podcenění zkušeností, které "na velkém treku" a v neustálých bitvách s domorodým obyvatelstvem získali jejich bílí rivalové, búrští osadníci, a pak také na nepružnost a neuvěřitelnou byrokracii v přidělování munice. Obě tyto historické skutečnosti film věrně zachycuje... Poctivě udělaná bitevní scéna, nádherní koně, velkolepá podívaná! Možná na škodu je trochu pomalé tempo a popisnost v úvodních 30 - 40 minutách filmu, kdy je divák seznamován s jednotlivými hrdiny na anglické straně i se zulským náčelníkem Cečvajem. - - - - PS. Když čtu některé komentáře, musím se pousmát nad naivitou jejich autorů, s níž straní černým válečníkům proti bílým - jako by to byla šachová partie! Nechci se stavět do role soudce znesvářených stran, jen bych ráda podotkla, že domorodí válečníci a jejich vůdcové nebyli žádní (černí) beránci. Jako příklad může sloužit svým válečným uměním, ale i krutostí a pomstychtivostí proslavený zuluský náčelník Šaka a jeho psychopatické vraždění všech okolních kmenů včetně žen a dětí. Pozdější stalinisté nebo Rudí Khmérové by mu mohli jeho metody jen závidět! Po smrti své matky Nandi rozpoutal skutečný teror, následovaly mnohatisícové popravy a nařízení, která vyvolala v jeho zemi hladomor. Když jeho krutosti a řádění jak mezi obyvatelstvem, tak v řadách vlastního vojska nebraly konce, hledaly stovky lidí ochranu u nejbližších Evropanů, což byli převážně Búrové a ti taktéž nebyli - a dodnes nejsou - žádní (bílí) beránci. Jojo, život je někdy tak protivně složitý! (05.10.2013)

Tohle je vlastně prequel mého milovaného snímku Zulu. Cy Endfield, režisér původního skvělého filmu, se tentokrát posadil k psacímu stroji a rozhodl se nám ukázat, kdo, jak, s kým a proti komu bojoval v bitvě u Isandhlwany, v té, jejíž následky vidíme na začátku Zulu. Režie se chopil Douglas Hickox, obsazení je vskutku hvězdné, k dispozici tentokrát bylo i mnohem více komparzistů a vlastně úplně všeho… Tak kde se u všech čertů stala chyba? Mr. Endfield promine, ale tou chybou je právě jeho scénář. Sice si dal záležet na tom, aby příběh zaplnil co největším počtem skutečných postav, jenže zapomněl je jakkoliv rozepsat, charakterizovat, prostě přiblížit nám. Čili než začne bitva, kterou divák vyhlíží už od úvodních titulků, uplyne něco přes sedmdesát minut, během nichž se spolu baví strašně velké množství lidí, kteří mají tváře Burta Lancastera, Petera O´Toola, Nigela Davenporta, Boba Hoskinse, a nebýt toho, že je hrají právě tyhle veličiny, neměli bychom ani páru, o koho jde. Z filmu se brzy stane nezřízený chaos (ne nepodobný oné bitvě) a každý divák, který si udrží přehled o tom, kdy se armáda rozdělila na části, kde která z jejích částí právě je a na koho to ti Zuluové útočí, má můj obdiv. Ano, když začne vyhlížená a musím říct, že dobře natočená šarvátka (která se ovšem ničemu ze zmíněného filmu z roku 1964 nevyrovná), je to už všechno jedno… Ale takhle dobrý film nevypadá. O tom, jak jsou tu angličané vylíčeni jako hrdinní rekové a černoši jako ta nejhorší cháska, ani nemluvím.__P.S. Elmer Bernstein se Johnu Barrymu nevyrovnal jedinou notou.__P.P.S. Zulu je nepřekonatelné, kdyby o tom někdo pochyboval. (05.02.2012)

Konflikt anglických vojáků s africkými domorodci z kmene Zulů, není pro filmaře ani diváky nijak zvlášť zajímavý, ale pokud bych měl doporučit, určitě se spíše podívejte na snímek "Zulu" s Michaelem Cainem, který je po všech směrech zajímavější a velkolepější. Toto působí spíše, jako televizní variace na dané téma. (28.08.2013)

Tak se kdysi točily historické velkofilmy. Krásný kontrast dobové viktoriánské načančanosti a tvrdé reality. Scéna na zahradní slavnosti, kde všichni mluví vznešeně a představují si vedení války v bílých rukavičkách skvěle vyjadřuje dobovou mentalitu vyšší společnosti, pocit nadřazenosti a neomylnosti. Bitva na konci natočená hezky postaru, se spoustou komparsu, působí mnohem opravdověji než počítačem namnožené armády dneška (I když do Bondarčuka tomu něco chybí). Líbí se mi scéna, kde seržant, který vydává munici, pomalu odšroubovává víka, zatímco vojáci na něj řvou aby přidal. Škoda, že takhle se už dnes netočí. (19.04.2010)

O kolonizaci Jizni Afriky nebo kmenu Zulu na nasich obrazovkach toho odvysilano moc nebylo. Coz je mozna skoda. O to vice jsem se na tento historicky film tesil. Pribeh je odvypraven suse, v divakovi nezanecha hlubsi zazitek a valecne sceny jsou odbyte. Prumerny film ve vsech smerech a nevyuzity potencial. (23.04.2020)