Džuon

První z prvních,troufám si říct i nejhorší a to sem až na Americkou jedničku jiné neviděl.Úděsná nuda,herecká komedie,logická nejednotvárnost,scénaristická debilita,amatérská tupost.Ani jedna děsivá scéna!Ani jedna!Film má 70minut a mě se to vleklo,jako trilogie Kmotra!Sem si řek,že zalezem k Fanymu do baráku ( páč je velkej a sou tam schody ) natřeme se na bílo,vemem si černý paruky že jo,nesmí chybět lahvinka saké,páč ta přeci zahání zlé duchy a dá se použít na strkání do řitě.To mě vede k myšlence že nám chybí ještě malé děcko.To natřeme na bílo též,pak jeden znás pustí dokola debilní melodii na telefonu,kterou nechá vyzvánět pořád dokola,načež druhej začnej rvát tu lahev saké do prdele klučikoj,dokud nezačne mňoukat a ten třetí u toho bude dělat trrrrtrrrgrrrtrrrtrrgrrrtrt a točit to. Bude to naše takové hororové porno s názvem Jú-On Polyká.Pak na točíme ješte Jú-On polyká 2.Načež nám zavolaj z německa,že by nám dali víc peněz,jestli si to nechceme dvakrát zremakovat tak už v německé produkci a samozřejmě s pořádnou dávkou chlupatých herců a bobřích hereček natočíme Jú-Ona Polyká a Jú-Ona Polyká 2.To bude mít kurevskej úspěch,tak nám zavolaj Amící a mi znova,už ale v Americe,pod producenskou taktovkou Brada Armstronga a s hereckými esi jako Ron Jeremy,Brianna Banks,Carmen Luvana atd. natočíme Jú Ona i On Polyká a Jú Ona in On Polyká 2 :-DDDDDDDDDDD Debilní blbost...... 5%. (20.08.2011)

Kayako mě asi nikdy nenechá klidnou. Chtěla jsem se přesvědčit, jestli je americký remake opravdu lepší, protože moje vzpomínky a zážitky, když mi bylo asi třináct, napovídají, že klidnou noc jsem pak opravdu neměla. To dnes asi už nebude tento případ. Kdykoliv přišla na scénu Kayako, husina byla zárukou, ale okolní příběh, omáčka a řemeslná práce je opravdu velmi bídná a děj je dosti špatně stravitelný oproti US verzi, takže to není takový ten plnohodnotný hororový zážitek. Stopáž je vzhledem k tomu sice velmi sympatická a přes to, že je strašení docela kvalitní a nadmíru znepokojivé, nevyrovná to ten zbytek. Na dvojku kouknu možná někdy, až se mi bude chtít a porovnám. (07.05.2017)

Americký remake mě tehdy totálně unudil, ale stejně mě cukalo dát šanci japonskému originálu, tomu úplně nejpůvodnějšímu. Obával jsem se, že i ten mi totálně nesedne, jelikož to nejspíš je něco ve stylu televizního  film - jenže ten v japonském podání vypadá jak nějaké home video. Takže jsem se tak nějak čekal, kdy přesně se z toho stane porno, ale kupodivu to nebylo vůbec špatné. Sice to vypadá jak to vypadá, ale i přesto to má pár solidně udělaných scén a nějaký um v té kameře stejně vidět je. A ačkoli je retrospektivně roztříštěné do kapitol, sem tam to vůbec nemá špatnou atmosféru. Tudíž něco do sebe to má, jednou jsem se dokonce i trochu lekl a ani ten příběh nebyl úplně nejslabší (i když minimálně v současnosti už je to jen nejklasičtější mustr), ale stejně to i na 70 minut působí zbytečně rozvlekle, nijak zvlášť mě to nepohltilo a hlavně je to ten nejklasičtější z japonských hororů, ve kterém straší bubák a la Samara a děcka s hodně bílou pletí... 3* (19.12.2021)

Některé momenty hodně povedené a hororově skvěle zpracované, některé sekvence naopak uspávající a hrozně roztahaně nudné. Děj vcelku zajímavý, skládačkovitě poskládaný, ale možná až moc domotaný. Na první film, který odstartoval Nenávist, to je slušná prácička, která dala vzniknout skvělým a určitě lepším kouskům z roku 2003. 60% (22.03.2012)

Je až s podivem, že režisér Takaši Šimizu točí stále dokola jeden a ten samý film. Ať už je to Ju-on (2000), Ju-on: The Grudge (2002), či The Grudge (2004). Ač jsou všechny 3 v podstatě téměř identické, nejlepší z nich je posledně jmenovaný. Ale to ještě nekončíme. Dále je tu Ju-on 2 (2000), Ju-on: The Grudge 2 (2003). A navrch ještě pár remaků od jiných režisérů. (10.06.2019)