Nevinné tahy
Searching for Bobby Fischer
Innocent Moves
Réžia:
Steven ZaillianScenár:
Steven ZaillianKamera:
Conrad L. HallHudba:
James HornerHrajú:
Max Pomeranc, Joe Mantegna, Joan Allen, Ben Kingsley, Laurence Fishburne, David Paymer, Vasek Simek, Hal Scardino, William H. Macy, Dan Hedaya, Laura Linney (viac)Obsahy(1)
Park na newyorském Washingtonově náměstí má na šachovém nebi zvláštní místo. Odehrávají se tu bleskové, tříminutové šachové partie, jejichž tempo mnohdy bere dech hráčům i přihlížejícím. Prošla jimi řada budoucích světových jedniček, včetně hvězdy největší, legendárního Bobbyho Fischera. Tady se také poprvé s touto královskou hrou seznámil malý Josh Waitzkin. Bylo mu pouhých sedm let a šachu jej nikdy nikdo neučil. Přesto jej jeho první soupeř (a budoucí přítel) po jejich první společné hře označil za Fischerova nástupce... Ten obyčejný kluk se prostě za šachovnicí měnil v génia. Které rodiče by nepotěšilo zjištění, že jejich ratolest je v něčem výjimečná? Jenomže každá výjimečnost, má-li být naplněna, předpokládá maximální vypětí, úsilí, sebeobětování. A mají rodiče právo připravit své dítě o dar nejcennější, o dětství? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (42)
Mladý nadějný šachista ve víru a podivném mixu soubojů životních priorit. Na jedné straně vyumělkované dobro, reprezentované Benem Kingsley, no na druhé straně stojící Laurence Fishburn a jeho ulicová moudra. Zorientovat se v těchto životních šachách není úplně snadné, ale pokud Vám pomáhají Joan Allen a Joe Mantegna, dá se to zvládnout. Výše jmenovaní tenhle film v pohodě utáhnou, neboť se jedná o (budoucí) hollywoodské superstar. ()
Nevinné tahy jsou nevinný komorní film, který si zalíbí ti, kteří alespoň jednou zkusili šachy, ale na druhou stranu je nikdy nehráli závodně (kvůli chybám v různých polohách figurek). Tématicky vyhraněný stejně skvěle jako třeba "X+Y" o matematice a proto nepotřebuje mít ani pořádný scénář, protože světem šachů proplouvá pomalu, beztrestně a stejně dokáže zaujmout. Nejkrásnější na tom je střet naprosto odlišných názorů, proč hrát bleskovky, přemýšlet nebo chodit na ryby, ale nakonec má každý svou pravdu, která je pro dítě a jeho dětství podstatná. Příjemným překvapením byly závěrečné titulky. Joshua se nakonec nestal ani velmistrem, ale tento film vypovídá leccos o talentu, tvrdé práci a chuti do hry, a to nejen v šachách. ()
Jeden uživatel tady píše, že nešachisté si mohou přidat jednu, či dvě hvězdičky a tak to udělám, protože jsem se dozvěděla opět něco nového z oblasti, která je mi k mé lítosti hodně vzdálená. Navíc jsem si před filmem přečetla i zajímavosti k filmu a ke svému překvapení mohu jen konstatovat, že jsem 110 minut mohla sledovat velmi zdařilý film o lidech, kteří se s takovým zaujetím věnují šachovnici s jejími figurkami i tomu, jak to může ovlivnit i jejich budoucí životy. Kromě toho mě zaujal Ben Kingsley coby poradce malého Joshua. Příjemný filmek a já se snad ty šachy taky jednou naučím konečně hrát. Navíc jsem dopoledne mluvila s jedním taťuldou, který má dva malé kluky, kteří dnes hrají velký šachový turnaj. Prý je to lepší, než kdyby tvrdli celý den u monitoru.....něco na tom bude... ()
Pohodový životopis malého šachového talentu se více než na komplexnost hry (a zbytečnou efektnost bleskových tahů figurek či ryčného přepínání hodin) zaměřuje na jeho (a její) okolí, protože takovýto dar se stejně dobře může proměnit v prokletí a pokřivit nejenom dětství a rodinu, ale i duši, mysl, budoucnost. Podobně jako u Bobbyho Fischera, génia a velmistra, jehož prostříhávané dokumentární úspěchy (a excesy) slouží spíš jako varovná paralela. ()
"Jezdec na E7!". "Cože? Vole hrajeme Člověče, nezlob se!". "Aha, kruci včera na mě zase řvali kámoši v knajpě, že nejde v pokeru udělat Královský gambit....já věděl, že se na ten film nemám dívat!" Sedmileté dítě, které je analytickým géniem, je noční můrou každého rodiče. Malý pomeranč je ale výjimkou, potvrzující pravidlo. I přes své superlativní nadání zůstává roztomile dětským s typicky nevinnou bezelstností. Hluboce lidsky laděný příběh z prostředí černobílých bitev, zářící atmosférou a skvělou kamerou. Nevinné tahy rozhodně neurazí žádného diváka v žádné denní době, přihlédneme-li k tomu, že Zaillian v životě hrál tak maximálně piškvorky, a tak musí dodnes přijímat výhružné dopisy od Garry Kasparova a na rohožku našlapovat opatrně, nedal-li mu pod ni minu. ()
Reklama