Longlegs

Tentokrát to pan Fuka napsal fakt dobře. Je tu prostě moc Cage (sorry, ale měla to být němá postava), několik zmatečných odboček v ději, a v závěru naopak zbytečně doslovná pointa, kdy by nezaškodil větší důraz na divákovu fantazii. Atmosféru, hudbu, a celkový feeling to ale má naprosto výjimečné, a užil jsem si toho každou minutu. Příště bych taky asi prosil více přírody a méně suburban stylu, ale tohle jde na můj subjektivní vrub nenaplněných očekávání, a holt jsem od toho chtěl více naturalistického okultismu. [Kino 35, ČSFD projekce] (13.08.2024)

Ještě před nástupem VOD bylo obvyklé, že na pozadí přelomových žánrových hitů či v rámci skomírajících frančíz vznikaly jejich stylistické levné kopie. Ty většinou byly dost mizerné, ale sem tam se staly odrazovým můstkem pro audiovizuálně ambiciozní tvůrce, které z nich vymačkávali maximum toho, co jim v rámci daných mantinelů bylo umožněno. Mezi takové projekty lze zařadit třeba Universal Soldier: Day of Reckoning, Mulcahyho Ressurection a projekty imho velkého obdivovatele tohoto druhu filmů, režiséra Panose Cosmatose. Takový typ snímku má svojí svébytnou atmosféru, která často vychází právě z jeho limitů. Nejsou peníze na herce či statisty, takže ty filmy jsou zvláštně prázdné, osamělé a vylidněné. Nikomu se nechce do nich investovat svoje nejambicioznější scénáristické nápady, takže pod tou vážnou, mlčenlivou slupkou se většinou ukrývají šílené hovadiny, které se nám snaží být utajeny pod nánosem efektních, často sadisticky brutálních scén. Budgetová a časová omezení často nutí tvůrce k vynalézavým technickým řešením. Ty pak často budí dojem, že některé věci mají ve filmu důležitější účel než tomu ve skutečnosti je. Tyto filmy si tak, často mimoděk, vytvářejí vlastní podivnou odtažitou atmosféru, která třeba na mě velmi funguje. Longlegs jí je pak přímo prosycený a já regulérně vnímal, jak můj mozek se dobrovolně vzpírá pochopení toho příběhu, abych mohl přestat řešit jaká je to jankovina a naopak si mohl bezelstně užívat tu kolekci creepy výjevů zasazenou do apokalyptické krajiny zimního Oregonu plného prázdných domů u zapomenutých cest. FBI, satan, keramické panenky a spousta hodně moc krvavých vražd. Mám to rád. (24.08.2024)

Hail Nicolas Cage (alebo Hail Satan?). Už dlho som v nových hororoch nevidel takého creepy záporáka, akým bol jeho Longlegs. Hlavnou hviezdou, však, samozrejme, bola Maika Monroe. Asi by som ocenil o čosi menej doslovné finále, ale inak film za mňa nemal ďaleko do plného počtu. Sadol mi témou, prostredím, aj formou rozprávania príbehu. Kombinácia skvelého trilerového napätia a mrazivej hororovej atmosféry. (02.09.2024)

Longlegs jsem považoval za černého koně roku 2024 a těšil jsem se na něj jak malé dítě, ale výsledek mě zklamal tak, že jsem si to ani nemohl představit. Osgood Perkinse nevnímám jako nijak extra dobrého režiséra, a tak jsem film považoval za další klasický film, který by mohl být v krimi/detektivní lince nástupce áček jako Seven a spolu s atmosferickou stránkou a technickým stylem by mohl udělat film roku, na který se bude dlouho vzpomínat. Tady ale mohu bohužel pozitivně hodnotit jen onu technickou stránku, jelikož kamera je místy netradičně dobrá a hudba spolu s podmanivým tajemnem ve vzduchu dávají vědět, že "se tady něco bude dít". Problém ale je, že ono se tam nic nestane, takže obsahová stránka je tady doslova katastrofální. Celý příběh nedává nejmenší smysl, hraje zde všehovšudy 5 herců, celá tahle začáteční linie s FBI agenty je trapná, nikdo tady nevysvětlí KDO je Longlegs, PROČ je Longlegs, proč tady je tolik magična, proč se tohle všechno děje, všichni se chovají naprosto nelogicky a takhle nějak se přešlapuje na místě 80 minut, ve kterých se vlastně nic neodehraje a ejhle, máme tady zkratkovité finále, které nám předhodí pár scének a skončí bez vysvětlení. Ultimátní zklamání a jedinou záchranou je fakt, že film vyšel den před mojí plánovanou kino návštěvou. A že je tohle nejděsivější film současnosti, že Nicolas Cage tady má nejlepší masku v hororovém žánru a že je tohle jeho životní role? To snad nemůže nikdo myslet ani vážně... (24.08.2024)

Parádní atmosféru a velmi působivé jednotlivosti Longlegs nikdo neodpáře, ale s výsledným filmem mám vlastně víc problémů, než jsem se obával. Je to celkově tak nějak divně o kousek vychýlené z normálu (Lee Harker je skoro jako Saga Norén), takže film nemá flow tradiční hororově-thrillerové žánrovky, ale zároveň je to doslovné, víceméně průhledné a bez větších překvapení, takže se nepohybujeme ani v mantinelech full psycho bizáru. Celá ta vyšetřovatelská linka mi přišla divácky neuspokojivá a jalová, Perkins v podstatě předstírá detektivní procedurál ... ta data narození a vražd, šifrované dopisy, zní a vypadá to cool, ale co z toho reálně vzešlo a k čemu to bylo? Silně mi tu chybí takové ty "heuréka" momenty, kdy vyšetřovatel na něco přijde a film je schopný divákovi srozumitelně vysvětlil, jak zjištění hrdiny posune blíž vrahovi. Kdežto tady se posuny ve vyšetřování prostě jen "dějí", případně titulní Longlegs pošle hrdince nápovědu... Nicolas Cage výborný, výborný, až najednou být výborný přestane (zhruba v momentu, kdy začne "zpívat"), pak už mě jeho výkon spíše rušil. S hodnocením velmi váhám mezi 3 a 4, už jsem párkrát překlinul. Definitivně to asi bude muset rozlousknout až druhá projekce, která nebude zatížena očekáváními (která teď byla veliká). (27.08.2024)