Stratení vo vesmíre

Ok, je to ukrutně starý, ale nechápu, že se to někdy mělo brát vážně, spíše to funguje jako parodie na tyhle filmy... Vlastne si rikam, jestli opravdu to všem za ty prachy stalo, aby hráli v takové aracce, protože to, co co říkají, tak jse si představovala, jak si z toho ti herci sami museli dělat prdel mimo scénu a jak muselo být těžký u toho udržet vážnou tvar... (10.04.2022)

Po mnoha zklamáních z filmů poslední dekády mám neustále tendenci vracet se k 80. a 90. filmům, které se už dneska jednoduše netočí. Tentokrát to „schytala“ klasika Ztraceni ve vesmíru. A protože zbožňuju filmy z vesmíru, ve kterých se někdo ztratí a musí čelit neznámu (a že se dají spočítat na prstech jedné ruky), fakt jsem se po nepočítaně letech těšil na další zhlédnutí. A víceméně jsem nebyl zklamaný. Jasně, CGI bylo tehdy v začátcích a jde to poznat (vesmírná obludka, kterou naši hrdinové najdou na lodi je opravdu... obludná), nejmladší dcera je tam jaksi navíc a k tomu je strašně otravná a Matt LeBlanc hraje Joeyho, ale já jsem se bavil. Tyhle nedostatky vyvažují Gary Oldman a William Hurt. Sci-fi elementy a nápady to jen hýří a nakonec opíšeme krásný oblouk. Na rozdíl od většiny dnešní produkce to navíc dává smysl, což se cení. Hodně mě bavili mimozemští pavouci, kteří mi připomněli Replikanty z Hvězdné brány. Vrcholem všeho byl zmutovaný doktor, který je prostě boží. P.S. Až teď jsem si uvědomil, jak moc mi ve filmech chybí „map paintings“. (21.09.2023)

Když tohle rodinné dobrodrůžo běželo v minulém tisíciletí na HBO, nenechala jsem si to ujít. Byla jsem sice věkem už pokročilejší dítě, ale byla jsem si jistá, že s žánrem sci-fi a silným hereckým obsazením nemůže jít o špatný film (už tehdy jsem zbožňovala Garyho Staříka, měla jsem ráda Williama Ublíženého, líbil se mi ještě nezpuchlý neherec Matt "Joey" LeBlanc a v srdci zůstalo místo i pro Edwarda "Šakala" Lišku). A hovno, hovno, zlatá rybko... První polovina "Ztraceni ve vesmíru" mě znudila natolik, až jsem si druhou nechala bez váhání ujít a doufala, že se brzy ztratí z paměti, když ne rovnou z toho vesmíru. Nebylo mi dopřáno, kdykoliv totiž padne téma "nejnudnější film všech dob", tohle ploché, šedivé dílko se okamžitě vynoří, aby mi otráveně, povislým zápěstím, pokynulo. 30% (09.07.2011)

Kdybych měl rychle plácnout nějakou svou oblíbenou sci-fi pohádku, určitě neřeknu žádný Star Trek, natož hnusnou špílbergovštinou nasáklé Lucasovy Star Wars, ale řeknu třeba Lost In Space. Napoprvé před lety jsem jím byl mile překvapený a už dlouho jsem si chtěl dát repete. No a stalo se a líbí se mi pořád. Děj je samozřejmě hrozně infantilní a plný všelijakých klišé a šablon (jak už to tak v pohádkách chodí), ale po vizuální stránce je to povedený a hezký film a celý drží tak nějak pěkně pohromadě, prostě dobře se mi na něj kouká a na rozdíl třeba od Star Wars mě baví a nerozčiluje. A jeho velkou devizou jsou i herci. Hurta sice nijak zvlášť nemusím, ale LeBlanc je stoprocentně kladný sympoš, Oldman stoprocentně záporný sympoš a malý prcek mi vůbec nevadil (což je ode mne vyjádření pochvaly). Skvělé jsou většinou i herečky - tedy nemyslím teď nemastnou neslanou Mimi Rogers s jejím nepřítomným výrazem neplodné a šílené katolické staré panny, ale samozřejmě okatou grahamovou blondýnku a jednu lolití brunetku s tuze roztomilou mimikou. (20.05.2015)

Až skončí ta videohra začne film? komentovala slečna první minuty filmu.. musel jsem s ní souhlasit. .. Vizuální ztvárnění bylo opravdu na úrovni lepší počítačové hry, což já člověk odkojen na Blade Runneru či Vetřelci , rozhodně nemůže pozitivně ohodnotit. Taktéž přehrávajícího herce, který pak našel uplatněni v oblíbeném seriálu, který právě na přehrávajících hercích staví..... (22.12.2008)