Réžia:
Quentin DupieuxScenár:
Quentin DupieuxKamera:
Quentin DupieuxHudba:
Thomas BangalterHrajú:
Anaïs Demoustier, Edouard Baer, Jonathan Cohen, Gilles Lellouche, Pio Marmaï, Didier Flamand, Romain Duris, Agnès Hurstel, Jean-Marie Winling, Marie Bunel (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Daaaaaalí! je hravý a miestami veľmi vtipný fiktívny dokumentárny film so spletitým dejom, ktorý pozostáva z prekrývajúcich sa snových sekvencií, nepredvídateľných skokov v čase a v ktorom samotného umelca stvárňuje päť rôznych hercov. Nervózna lekárnička, ktorá sa stala novinárkou, musí vymýšľať čoraz dômyselnejšie úskoky, aby Dalího, ktorý na oplátku kladie čoraz bizarnejšie požiadavky, prinútila poskytnúť sľúbený rozhovor. Stretávajú sa opakovane, lenže Dalí zakaždým rozhovor predčasne ukončí a požaduje, aby mu producent prisľúbil, že rozhovor bude nakrútený „najväčšou kamerou na svete". Medzitým majster navštívi večierok, na ktorom kňaz rozpráva o opakujúcom sa sne. Film sa mení na zábavnú nočnú moru, v ktorej je sen súčasťou filmu, film súčasťou príbehu, príbeh súčasťou sna, a tak ďalej a tak ďalej. Kto iný by mal natočiť takúto duchaplnú poctu slávnemu surrealistovi Salvadorovi Dalímu ako francúzsky majster absurdného humoru Quentin Dupieux. (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (43)
Pozor Daaaaali! je imperatív! Pocta Dalímu a Bunuelovi. Veľmi vkusná, svižná, dobre zahraná (Edaouarda Baera by som si so skutočným Dalím aj pomýlil). I keď vo filme nie je nič dychberúce, nosné, je to veľmi dobrý rýchlokurz do myslenia a umenia Dalího. Film sa zaoberá viac jeho personou než ním samým, ale všetko je to v koncepte, drží to tvar a baví. Minutáž presná. Veľmi, veľmi príjemný film. ()
Originální, nápadité, chytře zacyklené samo do sebe a na Dalího málo surreálné. Dupieux miluje absurdno, ale ta esenciální podstata surrealismu jako by mu proklouzávala mezi prsty. Většinou jen surreálně skládá příběh z klasicky pojatých segmentů. Sledujeme několik dějových linek, které se rozvíjejí, prolínají, kříží i vrací samy do sebe. A to i dost zábavnou repetitivní formou. Jako fandu surreálna všeho druhu mě nejvíc bavil asi ten příchod hotelovou chodbou na interview na začátku filmu. Vycvičen nejen z Buñuelových filmů (na kterých se Dalí samozřejmě nemohl nepodílet) jsem začal od prvních kroků tušit co se stane :). Všechnu moc imaginaci! Dupieux mě hodně baví, ale ještě mě ničím neoslovil tak, abych mu mohl dát plnou palbu. Zamiloval jsem si spoustu nápadů a detailů z jeho tvorby, které utkví v paměti, ale celku vždy něco chybí. ()
Jsem to pořád odkládal a teď už vím přesně proč. Protože jasně, takováhle bláznivina u mě nikdy neprohraje. Ale něco extra do toho vkládají pouze individuální herecké výkony a charisma (Anaïs Demoustier, Edouard Baer) a nepřímo geniální Buñuel, vykopírovaný až na hranici vkusu. Neříkám tu tedy, že osobně lituju zhlédnutí, byl to zážitek, ale jako dílo je to prakticky o ničem. O géniovi, leč naprosto nijak prudce, osobitě geniální. ()
Myslim, že se Dupiexovi podařilo v příjemně krátké stopáži načrtnout svérázného umělce, který jak to tak bývá je až narcistním božstvem sebe sama přísným, ale spravedlivým soudcem. Pokus o rozhovor se dívce zvrtne v časoprostorovou hrátku, kde nevíte jestli někdo jen nesní, to co zrovna prožíváte či vydíte. I já jako divák sem byl po chvíli zmaten, protože se v roli malíře nenápadně vystřídá pět různých herců a sám Dalí nechápavě zjišťuje, jak se ten čas neúprosně tlačí dál až k invalidnímu vozíku. 60% ()
Dupiex má v mojich očiach len jedno plus a to, že jeho filmy zvyknú pomerne rýchlo skončiť a tak to čakanie na komédiu, ktorá nikdy nepríde, nie je také dlhé. Potvrdil to zas a znova. Bizár, absurdnosť, to je všetko, čo dokáže ponúknuť a už sa sám recykluje, len mení postavy a teraz sa chytil jednej veľmi lákavej už po mene. Kventín určite má svojich pár fanúšikov, ktorí dostávajú jeho filmy do pekných čísel, zvyšok si film ani nepozrie a bežný divák vypne rýchlo, lebo sa proste nebaví. ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (6)
- Quentin Dupieux nechcel nakrútiť o maliarovi skutočný životopisný film, pretože mal pocit, že by to nemalo zmysel. Dalího najväčším majstrovským dielom podľa Dupieuxa bola jeho extravagantná osobnosť, a tak sa o tom pokúsil nakrútiť "nefilm". (Arsenal83)
- Quentin Dupieux sa pri tvorbe filmu inšpiroval filmom Luisa Buñuela Skrytý pôvab buržoázie (1972), ktorý sa sa odohráva prostredníctvom prelínania, série sekvencií medzi snom a realitou. (Arsenal83)
Reklama