Vztek

Podvádím, je to 4* ale chci vyjádřit, že se mi to líbilo ještě více, než Smoke. Harvey Keitel chce vnést morálku do Brooklynu a hlavně mezi černochy. Bílí obyvatelé mu v tom brání a tak se nasere a ..více scéna s batohem. Žena jeho šéfa je tlustá, nadržená a chce jet do Las vegas, vyřeší to také tím, že líbá Harveye v pracovní době. Harvey má hispánskou milenku, ta je taky nadržená, vášnivá a chce tancovat, víc neprozradím. Jim Jarmusch mě tu konečně vysvětlil proč já kouřím (má pravdu-je to intelektuál) a Lou Reed vám vysvětlí, proč se bojí v NY - ale má ho rád - ale ještě víc se bojí Švédska. Už dlouho jsem neviděl od Miramaxu něco vtipného, spíš myslím nikdy... (05.07.2011)

Natočit Vztek za pět dní je kumšt a já si myslím, že se jim to celkem povedlo. Očekávala jsem sice trochu víc komediálnosti, ale zklamaná určitě nejsem. Měla jsem pocit, že tam v tom obchůdku v Brooklynu sedím někde nenápadně v koutku a tiše se pro sebe usmívám. Jejich filozofování, dialogy a hádky byly jak vystřižené ze života. Statistické údaje mohli sice vynechat, ale jinak jsem byla spokojená. Nicméně budu v hodnocení zdrženlivá a podívám se ještě na Smoke, pak se možná ještě vrátím. (04.09.2013)

Hoci mi Smoke nepripadal byť príliš zaujímavý, tento jeho sequel, postrádajúci už akýkoľvek súdržný dej, ma prekvapivo pobavil viacej. Funguje totiž nielen ako pohľadnicový portrét Brooklynu čoby mesta v meste, ale je aj výživnejším leporelom vtipných a sympatických konverzačiek, povievajúcich niekde medzi Smokeom a Jarmuschovými Coffee and Cigarettes. Suchým humorom okorenené kuriózne radosti a strasti komických figúrok… Kto rád načúva, príde si na svoje. Mňa najviac pobavilo Lou Reedovo vykreslenie Švédska. (19.03.2009)

Život v jednom brooklinském krámku s tabákem v několika dnech, postavách, setkáních, rozhovorech, posedáváních, popíjeních a pozpíváních. Jim Jarmusch v úvahách nad poslední cigaretou, Madonna jako zpívající telegram, Lou Reed vyprávějící o brýlích, Harvey Keitel ve své neotřesitelné vždy dobře naložené životní filosofii ... Autoři museli moc milovat toto město, aby dokázali natočit o něm tento nicneříkající film o všeříkající každodennosti. ___ Auggie a neškodní škodíci. (19.07.2011)

Zatímco u Kouře jsem z prašivé zbabělé nostalgie zaokrouhlil nahoru, tady už nemám důvod. Vztek mě nikdy nebavil a viděl jsem ho kdysi dávno jednou, maximálně dvakrát, a ne opakovaně, jako jeho staršího bráchu. Nevlastního. Pryč je atmosféra prvního dílu - pohodové a zajímavé tlachání, melodramatické ale přesto zajímavé zápletky, vesměs sympatické postavy. Tady se dočkáme jen bezobsažného povrchního jalového plkání o ničem, a to včetně plkání Reedova nebo Jarmuschova. Postavy jsou často přímo odporné (Vinnieho tlustá žena s prasečí hlavou), trapně přehrávají (Auggieho latinská metresa, Madonna), nebo lezou na nervy (negerský rapper). Keitel samozřejmě opět skvělý, ale bohužel nemá co hrát. Film jakž takž zachraňuje úvodní scéna s malým zlodějem a Mirou Sorvino, a pak už jen jakoby autentické prostřihy na neherce s replikami o Brooklynu, koncipované jako jakési vyznání téhle jedinečné čtvrti (nejvíc mě zaujal chlápek stahující ze stromů igeliťáky). Z menší poloviny tedy vcelku banální poetizování Brooklynu, z té větší spousta zbytečných bezobsažných keců. (06.01.2020)