Hráč

OMG. Robert Altman, bouřlivák z Továrny na sny, dokázal, že Oliver Stone není jedinou černou ovcí - Altman před dvaceti lety dokázal tak elegantně vyfuckovat celý Hollywood (obzvláště všechny ty naivní scénáristy), že se o tom mnoha dalším "hráčům" a rádoby buřičům bude zdát ještě dlouho. Atmosféru má Altmanův Hráč ne nepodobnou filmům Davida Lynche, ale funkční a v tradiční zápletkovém schématu nemusí zbytečně masturbovat nad tajemnem. Nemluvě o tom, jak krásně film vypadá - inspirace pro PT Andersona? 85 % (24.12.2012)

Jak mám asi hodnotit film, který není určen primárně divákům, ale hollywoodským producentům jako sžíravá kritika? Od ní se odvíjí všechno - nepříjemné a cynické postavy, kterým se vše daří, zatímco ti hodní trpí nebo umřou, děj a konec podřízené této kritice... A že v tom je hromada odkazů a mihne se spousta slavných herců je sice fajn třešnička, ale jenom třešnička. Čtu tady v komentářích srovnávání s Americkou nocí a musím nesouhlasit. Americká noc vznikla z lásky k filmu a lidem kolem něho, Hráč vznikl z neředěné nenávisti k hollywoodským pantátům. (04.05.2023)

Hráč, Griffin Mill jako hráč pohrávající si se svými scenáristy, Robert Altman jako režisér pohrávající si s komerčním filmem a my jako obecenstvo, od kterého se čeká, že se bude rozplýat blahem, když se průměrné dějové jádro obalí do pozlacené satiry na Hollywood. Odkazy na spoustu, více i méne známých, klasik jsou pěkné, a to nepočítám s tím, že jsem byl schopen je všechny vstřebat, zajímavá je také ambivalence pramenící z typicky hollywoodského příběhu plného hvězd a přitom i souběžné satiry a posmívání se tomuto konceptu. Nechci říct, že by byl film přímo plytký, ale hlavní trio pachatel-oběť-atmosféra nemá dostatečné napětí, dramatičnost filmu je poněkud umírněná. Pokud vám někdo řekne, že Hráč je skloubení kvalitního, umělecky hodnotného a zároveň i komerčního filmu, nebude až tak daleko od věci, ale mé pocity zůstávají spíše chladné... 7/10 (30.08.2012)

Svým způsobem je to pokus o satirický pohled na moderní Hollywood. Jenže filmů s touto tematikou vzniklo více a bohužel jsou všechny lepší. Tento snímek se chová jako přežvykující floutek, který se znuděným obličejem nabízí davům týden starý chléb se zatuchlou paštikou. Hladovějící po něm rádi sáhnou. Někteří budou překvapeni, že než jej donesou k ústům několikrát promění svoji konzistenci, barvu i vůni, Chaotické vyprávění Altmana mělo zřejmě vzbudit pocit umění a závěr měl možná šokovat. Osobně jsem v šoku pouze ze způsobu znázornění policie. Netvrdím, že si mírný nadhled nezaslouží, ale takovou karikaturu snad také ne. Pokud tou nejseriózněji vypadající a jednající policistkou je Whoopi Goldbergová, je zle. (24.10.2020)

Filmový divák je nenapravitelný:) Někdy si stěžuje na dabing a chce originální znění a jindy to může být zcela obráceně. Nyní hovořím za sebe a říkám, že v případě Hráče bych i ráda uvítala dabing. Množství a rychlost pronášených konverzací v tomto filmu je natolik závratná, že jsem, zvláště v úvodní zhruba půl hodině, naprosto nestíhala sledovat herce a číst titulky:) Poté se hovory lehce "usadily" a přemístily se do klidných vod. Myslím, že scénář a dialogy jsou více obsáhlejší, a je jim věnován větší prostor než samotnému příběhu. Byla jsem naprosto zahlcena tím množstvím slov, které se na mě od začátku začaly valit, takže si nejsem zcela jista, zdali jsem děj vůbec správně pochopila. Stále jsem čekala na nějakou "Hollywoodskou" překvapující pointu, která by byla typicky divácky vhodným vyústěním daného námětu. Ale nevadí. Jinak mně osobně mezi tou plejádou slavných tváří nejvíce potěšil výskyt Johna Cusacka a Sydney Pollacka coby "Himself.":) (07.11.2011)