Láska napříč věkem

Klasická konverzační jakože artovka, z které na první pohled úplně stříká, že má tendence posbírat všemožná ocenění, ale na diváka z ní srší jedna velká nuda za druhou. Poměrně zajímavý námět je utopený v dlouhých, nikam nevedoucích scénách, které bohužel nenabídnou dostatečně vypiplané dialogy, či natolik strhující příběh, aby dokázali vtáhnout do děje. Známé herecké duo v hlavních rolích si odehraje svoje, ale nepočítal bych s tím, že bude sbírat hlavní herecká ocenění. Na takovéhle čistě konverzační filmy, obsahující příběh nějaké rodiny, potřebujete mít opravdu silnou režisérskou ruku, která ví, co chce vypravovat a ideálně k tomu ještě stejně silný příběh na pozadí. To splňovali třeba Fabelmanovi, May December však nikoliv. (19.12.2023)

Na May December oceňuji nejvíc originálnost. Téma vztahu zralé dospělé ženy s mladým chlapcem, propíraného v médiích, jsem možná kdysi viděla v nějakém televizním filmu, ale určitě ne na velkém plátně. A už vůbec jsem nikdy neviděla téma přípravy herečky na roli ve filmu, inspirovaného skutečnou událostí. Ta má právě ztvárnit onu zralou ženu, a proto se, v rámci rešerše, na chvíli vetře do jejich životů a soukromí. Velmi povedená kombinace. Navíc skvěle zahraná. Nejkurióznější na celém filmu je hudba, protože je možná až přehnaně dramatická. Člověk čeká nějaké brutální drama, vyhrocenou scénu, a nakonec přijde něco zcela běžného… Pro ilustraci: nejvíce mi utkvěla v paměti scéna, kdy Julianne Moore připravuje v kuchyni občerstvení na zahradní slavnost a v momentě, kdy otevírá lednici a začne do ní dlouze zírat, začne hrát ta brutálně dramatická hudba, takže člověka napadne, že tam našla uříznutou hlavu, nebo že se třeba chopí nože a podřeže si žíly… a ona jen prohlásí „asi máme málo hotdogů“… Ve výsledku je to velmi komické a takových scén je tam více. Nějaké to drama tam ale je, Julianne i Natalie jsou tam obě skvělé, a jak jsem říkala, je to celé velmi originální. Také mě velmi bavila role Charlese Meltona, mladého otce, který začne svůj život a vztah se svou výrazně starší ženou analyzovat, zpochybňovat. [Festival de Cannes 2023] (29.05.2023)

Vynikající, suverénně zfilmované melodrama s několika fantastickými inscenačními řešeními záběrů a scén (hello Věrná kopie). Sirkovskou zakázanou romanci starší žena-mladší muž z All That Heaven Allows tentokrát Haynes převádí v podchlazeně perverzní studii tvorby vlastního sebeobrazu, v níž předstírání existuje na obou stranách: ve vztahu Gracie a Joea a v postavě herečky Elizabeth, která se na návštěvě u Gracie snaží dopátrat pravdy, ale paradoxně se nedokáže odpoutat od špatně předstíraných sympatií, afektovanosti a cynického záškodnictví. Takřka každá scéna je jaksi vychýlená, znepokojivým způsobem "špatně", a to způsobem, jaký nepamatuju z žádného jiného filmu. Je tam tolik vrstev, rozporů, ambivalencí (a samozřejmě paralel), že se k May December budu chtít rozhodně ještě vrátit. Nejlepší Haynes od Carol. (07.12.2023)

V tomto filme je cítiť zmyselné napätie od začiatku až do konca. Príbeh je príbehom dospelej matky a manželky (Julianne Moore), ktorá zviedla trinásťročného chlapca a v dôsledku toho porodila tri deti. A to je len jeden aspekt zmyselného / sexuálneho tónu filmu. Keď o dvadsať rokov neskôr príde do mesta herečka (Savannah), ktorú hrá (Natalie Portman), aby sa dozvedela viac o už dospelom páre (postava Portmanovej chce stvárniť matku v pripravovanom filme), ten pocit sexuálneho napätia sa len zvyšuje, rovnako ako môj záujem o príbeh. Ťažisko filmu tvoria dve postavy, kde jedna z nich postupne preberá osobnosť tej druhej. Čo bolo frustrujúce je, že existuje niekoľko „vedľajších príbehov“, z ktorých väčšina nikam nevedie. Deti páru končia strednú školu (No a čo?). Syn, ktorý sa matke narodil v prvom manželstve, je vydierač (opäť, no a čo?). Ten istý syn tvrdí, že má aféru rovnakého pohlavia a opäť to nikam nevedie. Napokon, ten trinásťročný, dnes už tridsiatnik, má akúsi krízu. Aj keď detaily tohto zápletkového bodu nie sú nikdy skutočne stanovené. Ak vás teda téma aféry zaujíma, možno si tento film užijete. Napriek svojim problémom. 6,5/10 (18.08.2024)

Ze začátku musím říct, že nerozumím tomu z jakého důvodu byl film nominovaný v kategorii nejlepší komedie nebo muzikál. Je to drama jak poleno. Je to navíc vyloženě ten typ "nepříjemného" filmu, který ve vás vyvolá stavy úzkosti a nepříjemných pocitů, protože vidíte cringe postavy, které se přetvařují jak jsou ve skutečnosti dobrými osobami. Julianne byla skvělá. Od Natalie jsem čekala možná trochu víc, ale jak četla ten dopis, byla úžasná. Nicméně si myslím, že se u toho dalo vytřískat daleko víc a něco tomu chybělo. (01.02.2024)