Láska napříč věkem

V tomto filme je cítiť zmyselné napätie od začiatku až do konca. Príbeh je príbehom dospelej matky a manželky (Julianne Moore), ktorá zviedla trinásťročného chlapca a v dôsledku toho porodila tri deti. A to je len jeden aspekt zmyselného / sexuálneho tónu filmu. Keď o dvadsať rokov neskôr príde do mesta herečka (Savannah), ktorú hrá (Natalie Portman), aby sa dozvedela viac o už dospelom páre (postava Portmanovej chce stvárniť matku v pripravovanom filme), ten pocit sexuálneho napätia sa len zvyšuje, rovnako ako môj záujem o príbeh. Ťažisko filmu tvoria dve postavy, kde jedna z nich postupne preberá osobnosť tej druhej. Čo bolo frustrujúce je, že existuje niekoľko „vedľajších príbehov“, z ktorých väčšina nikam nevedie. Deti páru končia strednú školu (No a čo?). Syn, ktorý sa matke narodil v prvom manželstve, je vydierač (opäť, no a čo?). Ten istý syn tvrdí, že má aféru rovnakého pohlavia a opäť to nikam nevedie. Napokon, ten trinásťročný, dnes už tridsiatnik, má akúsi krízu. Aj keď detaily tohto zápletkového bodu nie sú nikdy skutočne stanovené. Ak vás teda téma aféry zaujíma, možno si tento film užijete. Napriek svojim problémom. 6,5/10 (18.08.2024)

Skutočný príbeh Mary Kay Letourneau je oveľa zaujímavejší a keby šlo len o spracovanie jej osudu, určite by šlo o pútavejšie dielo. Tento film rieši skôr tú psychológiu a manipuláciu a samozrejme láka na vzťah tridsiatničky s 12-ročným, ktorý vyústil do dlhoročného puta, všetko je však zobrazené v dialógovej nezáživnosti. Zvraty ani v komplikácie v zápletke žiadne. A kto sa teší na Natalie Portman, tak sa dočká vynikajúceho nevyspatého výkonu, jedenkrát masturbácie cez nohavice a jednej súlože. No, súlože. Ono to je len taký samoánsky trojvzdych, takže pozorné oko diváka si ani nestihne všimnúť, či sa drahej Natalie zvrásnili chodidlá. (14.12.2023)

Klasická konverzační jakože artovka, z které na první pohled úplně stříká, že má tendence posbírat všemožná ocenění, ale na diváka z ní srší jedna velká nuda za druhou. Poměrně zajímavý námět je utopený v dlouhých, nikam nevedoucích scénách, které bohužel nenabídnou dostatečně vypiplané dialogy, či natolik strhující příběh, aby dokázali vtáhnout do děje. Známé herecké duo v hlavních rolích si odehraje svoje, ale nepočítal bych s tím, že bude sbírat hlavní herecká ocenění. Na takovéhle čistě konverzační filmy, obsahující příběh nějaké rodiny, potřebujete mít opravdu silnou režisérskou ruku, která ví, co chce vypravovat a ideálně k tomu ještě stejně silný příběh na pozadí. To splňovali třeba Fabelmanovi, May December však nikoliv. (19.12.2023)

Ze začátku musím říct, že nerozumím tomu z jakého důvodu byl film nominovaný v kategorii nejlepší komedie nebo muzikál. Je to drama jak poleno. Je to navíc vyloženě ten typ "nepříjemného" filmu, který ve vás vyvolá stavy úzkosti a nepříjemných pocitů, protože vidíte cringe postavy, které se přetvařují jak jsou ve skutečnosti dobrými osobami. Julianne byla skvělá. Od Natalie jsem čekala možná trochu víc, ale jak četla ten dopis, byla úžasná. Nicméně si myslím, že se u toho dalo vytřískat daleko víc a něco tomu chybělo. (01.02.2024)

V jádru zajímavý příběh a dvě velké herečky v hlavních rolích na straně jedné a Todd Haynes na postu režiséra na straně druhé. Věřím, že kdyby to režíroval kdokoliv jiný, dostal bych silné a zajímavé drama. Jenže s Haynesem a jeho filmy nejsem kamarád a tohle je stejné jako jeho předchozí kusy. Pomalé, bez tempa, odosobněné a emočně nevtahující a ploché. Ale dobře mi tak, měl sem to čekat…60% (16.12.2023)