Údolie tieňov

Randall Wallace už nějaké to peklo na plátně prožil. Buď přichystal peklo divákům coby režisér Muže se železnou maskou, nebo naopak anglické vrchnosti, když proti ní coby scénárista vyslal legendárního skotského hrdinu a jeho bandu (Statečné srdce). Než se dozvíme, jak dopadne jeho další spolupráce s Melem Gibsonem (Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny), můžeme si připomenout tuhle důležitou bitvu vietnamské války. Z podzemních katakomb se hrne přesila Asiatů a tohle vítězství bude stát hodně lidských životů. Výsledkem je jakási pietní rekonstrukce, solidně autentická, slušně natočená, jenže až příliš disciplinovaná. Což je možná škoda. Kolem sviští kulky, mladíci ve zpomalených záběrech padají, nechybí patetické emoce, ale pořád je to hrozně naškrobené. Necítil jsem onu vůli po vítězství, nevnímal jsem silné individuality, necítil jsem, jak „bolí“ hrdinství. Jasně tak kraluje charismatický Gibson, který byl toho času na hereckém i diváckém vrcholu. O to větší škoda, kde se nachází dnes – když ho ty mrchy nenažrané odstřihly od áčkových projektů. (22.08.2016)

Dokonalý válečný film s Melem Gibsnem. Film má nádhernou hudbu - soundtrack se opravdu vyvedl a patří mezi mé oblíbené, které rád poslouchám. Příběh je dost dobrý, jednoduchý, Mel hraje dobře, postava velitele mu padla. Je zde hodně kace, není nějk nápaditá, ale není nuda. Konec bych trošku vylepšil, přežije jen Mel a i ten jeden voják, kterému jsem fandil nepřežil, což mě zklamalo. Ale nevadí, líbilo se mi i jak manželka Mela rozdávala dopisy manželkám, kterým vojáci ve válce zmeřeli, bylo to dojemné a upřímné. Celkově film hodnotím na 86% = **** (13.10.2012)

Možná zbytečně přehnaně patetický, ale jinak slušně natočený film, který se (jako mnoho jiných) opět rýpe v tématice vietnamské války. Herecké výkony, až na občasné přehrávání, jsou na velice slušné úrovni, některé hudební motivy mají patřičný náboj a dokážou diváka "oslovit", ale i přes udělené čtyři hvězdičky to není ani zdaleka čistých 80%. Tak jako u mnoha dalších válečných filmů je trochu méně snadná orientace diváka v postavách - většinu z těch méně důležitých dokáže bezpečně poznat až po smrti. Ale jinak má příběh spád (místy snad až moc příkrý) a kromě páru vyloženě hluchých míst se běžný ne příliš náročný "konzument" nebude asi příliš nudit. (16.11.2003)

Válka ve své absolutní nahotě. Jestliže se zpočátku člověk pousměje nad výroky: dobrý den, pane - jak víte, že bude dobrej?, hezké ráno, pane - ste snad k...a rosnička? či jestli mi někdo z vás řekne dědo, je po něm, tak později už následují čirá jatka plná hrůzy, smrti a utrpení. Snad nejsilnější je to ovšem ve scéně, kdy čerstvé vdovy dostávají telegramy. Osobně mám raději (dá-li se to tak říci) Olověnou vestu či Nyní apokalypsa, ovšem pořád koukatelnější než masakr Černý jestřáb sestřelen, který sice není z Vietnamu, ale zobrazuje jen bohapusté zabíjení. A když jsme u amerického vlastenectví, stále a vždy a poněkolikáté si říkám, že trocha by ho našemu národu neuškodila... (15.01.2011)

50 let za Stonem a 100 za Coppolou. Agitka s modrookým gerojem a pětníkovým moralizováním. Některé akční sekvence pěkné, ale ani zdaleka se nechytají na namové perly ze 70. a 80. let. Nepoučitelná kinematografie, která se po skvostné filmařině s myšlenkou opět při zpracování válečného tématu obrátí k laciným pózám a patosu (byť nepochybně dobře míněnému). (12.02.2007)