Votrelec: Romulus

The Best of Alien saga. Votrelec: Romulus ponúka fanúšikom série presne to, čo chcú. Jeho prílišná hra na istotu ho však diskvalifikuje od toho, aby sa stal milovanou klasikou, ku ktorej sa diváci budú vracať aj po niekoľkých dekádach. Ako jednoduchá, remeselne skvelo ošetrená jednohubka ale funguje presne ako má. 7/10 (17.08.2024)

Po povedených trailerech nebylo těžké začít se na Vetřelec: Romulus těšit, ovšem pořád mi v hlavě svítila malá červená kontrolka. Ta mi nenápadně připomínala, že za kamerou je Fede Alvarez, člověk, který určitě má talentu dost, ale ne na hororový žánr. Jeho Evil Dead jsem protrpěl, jeho Smrt ve tmě byla přinejlepším fajn. A bohužel jsem tu kontrolku měl poslouchat, protože ačkoliv má Romulus své kvality, zklamává v tom nejpodstatnějším – nefunguje jako žánrovka.   Vetřelec: Romulus skvěle vypadá a všechny ty analogové počítače, šedivé kovy, industriální atmosféru plnou syčících trubek jsem si užíval. Stejně tak i nečekaně dobré herce a zajímavé postavy, které se chovaly překvapivě inteligentně. Ale co na tom, když Alvarez neumí budovat děsivou atmosféru a jeho lekačky jsou unylé a nezajímavé. Potíž je i ve faktu, že se tu víc hraje na odkazování a citování starých filmů a nezbývá moc prostoru pro ten nový. Ve výsledku jde o pěkný fanservice od někoho, kdo ví, jak by to celé mělo vypadat, znít a fungovat. Jen to neumí moc poskládat do funkčního hororového celku. Alvarez je možná dobrý producent se zajímavou vizí, dobrý režisér a realizátor však bohužel ne. (14.08.2024)

Po neúspěšném navázání v Covenantovi tu máme legacy-sequel, který si ze série bere jen co se mu hodí a kdybych si celou sérii předem zopakoval, zřejmě by mi některé dějové díry dost vadily. Místo odvážných dějových zákrut (dle mnohých bláboly) jsme dostali velice bezpečný návrat k událostem kolem prvního dílu a vlastně i variaci na mnoho předešlých motivů a plně chápu, že to některým lidem přijde zkrátka málo. Fede Alvarez zkrátka vsadil na jednoduché motivy a komorní atmosféru, kterou fanoušci milují už od toho roku 79 a po finanční stránce se mu to vyplatilo. Osobně jsem velmi ocenil vizuál, celkem jsem se kochal některými scenériemi jako vystřiženými z Dead Space, jindy však zavládla mírná nuda z předvídatelnosti. Ale příště už to chce něco zas nového, jelikož ani fanoušci to znova stejné nezbaští. Pro tentokrát good pro jakožto nefanouška ságy. (16.09.2024)

Romulus je typickým legacy seqeulem, který nezpůsobí žádnou revoluci v rámci série. A to je naprosto v pořádku. Od Cameronových Vetřelců neměla série skutečně kvalitní díl a tak je třeba všem připomenout, proč stojí tahle série za pozornost. Technicky mistrovská a scénaristicky obstojná směsice celé série, která kombinováním všech dílů, přeci jen tvoří něco lehce svěží se zajímavými nápady i s kreativními scénami. Je tu sympatická skupinka postav, kde hlavními tahouny je ustřední "sourozenecká" dvojka. Není to dokonalé a některé zbytečné reference na sérii bolely svým nevkusným zakomponováním. Přesto konceptuálně zajímavé finále to vynahradí a zapečetí jako třetí nejlepší vetřelčí film. Avšak příště už variace známého nebude stačit a je třeba se vydat novým směrem. (27.08.2024)

Původní Vetřelec vyděsil diváky už před neuvěřitelnými 45 lety. Stejně jako u přelomového kusu Ridleyho Scotta se ani tentokrát nikam nespěchá, dobrých 30 minut sledujeme, jak partička okolo ústřední Rain a jejího parťáka, androida Andyho plánuje úprk z kolonie, ve které je korporát doslova zotročil. Zrovna se totiž objevila příležitost v podobě opuštěné vesmírné rachotiny, která má obsahovat vybavení umožňující odlet za lepším příštím. Jenže ve stanici nejsou sami, takže brzy uvidíme první láskyplné objetí obličeje, první praskající hrudníky i pomalé rozleptání kyselinou. Druhá třetina je rozhodně nejlepší, z té první si přináší osmdesátkový vizuál, skvělý zvuk, solidní kulisy i jejich nasvícení, navrch začnou vylézat právě první mimozemské svině. A mrštní parazité si brzy najdou svého nedobrovolného hostitele. Nehostinný vesmír má zkrátka zelenou. Záhy se dostaneme i k závěrečné třetině, která trochu „zvolní“ a hlavně staronový typ vetřelce mi dvakrát nesednul. Uruguayský režisér Fede Alvarez dal o sobě vědět díky slušnému Lesnímu duchu, ještě zajímavějším se stal pomocí Smrti ve tmě. Postavy tady nemelou filozofické bláboly (že, Ridley), Cailee Spaney potvrzuje svůj talent a Romulus se spolehlivě zařadí někam na třetí (až čtvrté) místo, což mezi devíti díly (beru i dvojnásobné spojení série s tou predátoří a samozřejmě prequel Prometheus i jeho pokračování) rozhodně není špatná bilance. Jo, a tvář a hlas jednoho starého známého mi vůbec nevadily. Ba naopak. (17.08.2024)