Réžia:
Tinto BrassScenár:
Gore VidalKamera:
Silvano IppolitiHrajú:
Malcolm McDowell, Teresa Ann Savoy, Helen Mirren, Peter O'Toole, John Gielgud, Guido Mannari, John Steiner, Paolo Bonacelli, Giancarlo Badessi (viac)Obsahy(2)
Nejkontroverznější film 20. století! Absolutní moc - absolutní zvůle... Slavný snímek Tinta Brasse zpracovává příběh ze starověkého Říma. Zvrácený Caligula (Malcolm McDowell) se neštítí ničeho, aby dosáhl moci, a za jeho panování ovládá Řím zrada, sex a násilí! Otevřené znázornění brutality i erotických scén vyneslo filmu skandální pověst. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(viac)Videá (1)
Recenzie (339)
Po shlédnutí Caliguly mne zachvátily rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem měl dojem, že se jedná o mimořádný film, který zřejmě jako první ukazuje reálné poměry, které v Římě za Caligulovy vlády panovaly. Na druhou stranu mi to přišlo zase až moc reálné, protože některé scénky by se lépe vyjímaly v nějakém pornofilmu, než v historickém filmu (viděl jsem nesestříhanou verzi). Každopádně se tento film nedá jednoznačně ani pochválit, ani odsoudit. ()
Postava Caliguly má v sobě nezměrný příběhový potenciál, který zde byl úspěšně a velmi brutálně zabit. Stačí se podívat na herecké obsazení ve složení: bobr Řehoř, bobr Antonín, Malcolm McDowell, bobr Štěpán, Helen Mirren a konečně celá Hujerovic bobří rodinka; a je nám jasné, s jakým záměrem pan Brass celý film natáčel. Bezpředmětné orgie, které se možná honosí jistým diskutabilním historickým podkladem, avšak ve výsledku postrádají z dobrých 70% jakýkoli vyšší význam. Dvě hvězdy pouze za hudbu, herce (ale proboha ne za bobry) a za odvahu znázornit slavné bohémské císaře také z trochu jiné, možná opravdu pravdivější perspektivy. 45% ()
No o kvalitách filmu ajko takového bylo napsáno dost. nebudu pitvat zda má nějaký přínos pro světovou kinematografii nebo zda je to prachsprosté porno. Musím ale ocenit odvahu filmařů ukázat starověký Řím v plné kráse. Se všemi nešvary, zvrácenostmi, úpadkem senátu a hlavně že ukázali celkem uvěřitelně Caligulovu osobnost. Tento film se podobá skutečné historii mnohem více než naprostá většina historických velkofilmů. ()
Tinto Brasse považuji za neškodného chlípníka, který si místo točení kvalitních filmů spíše zkouší najít hranici mezi erotikou, pornem a nudnou slátaninou. Caligula je něčím ojedinělý. Je to spojení historického dramatu s poměrně tvrdou erotikou, která má blízko k pornu. Otevřené scény může někoho znechutit a někoho naopak ještě více přesvědčit, že se jedná spíše o snahu rekonstruovat (a domýšlet) než se věnovat obvyklému způsobu točení cokoliv spojeného s historií. Malcolm McDowell nechává vzpomenout na svůj grandiózní výkon v Mechanickém pomeranči a navazuje dalším bláznem, kterým je sám velký Caligula. Vedle něj nezáří žádná velká hvězda neboť Peter O´Toole jako jeho filmový otec, musí být zbaven svého postu, aby na něj mohl nastoupit právě Caligula. Historicky je film věrný polyhistorika Suetoniuse, ale historici dnešní doby nad několika věcmi nevěřícně kroutí hlavou, ale pravdou se nikdy nedozvíme. Pokud divák dokáže překousnout a akceptovat erotický nádech filmu, který se vůbec nevyhýbá jakémukoliv pohledu na pohlavní orgán ženy či muže, ani nemá nic proti dvěma děvčatům nebo náznakům homosexuality, bude se pravděpodobně bavit nad očekávání. Film je chvílemi dost podobný Felliniho Satyriconu, když používá skoro divadelní záběry na obrovské pódium s místem pro děj. Některé tyto záběry jsou opravdu obrovské a film působí chvílemi až velkolepě a co teprve obrovská "plující" loď s mnoha muži a ženami ze všech vrstev užívající si a oddávající se milostným praktikám všeho druhu? ()
SchizoRoma aneb souboj několika autorských vizí roztažený na dvě a půl hodiny. V tehdejší konstelaci se z Caliguly nikdy nemohl stát vyloženě dobrý film a na to, aby se dal označit za film nepovedený, je zase až moc pozoruhodný... a také se může pyšnit zběsilým (a zběsile roztříštěným) hereckým projevem. Je to kus filmové historie a je to docela zážitek... odškrtnuto. ()
Reklama