Albín menom Nói

/Hořko/sladkých sedmnáct v zemi ledu a sněhu. Albín reprezentuje starou dobrou školu mrazivého severského humoru, ale pod strohými dialogy a úsečnou rytmikou tepe absurdně komediální srdce a pumpuje do diváka ironii i poetiku dospívání. Další nenápadný film o outsiderovi, který chce rozetnout bludný kruh uvnitř.Navíc si po tomhle islandském kousku začnete vážit rodičů. Tedy otce. Pokud není posedlý Elvisem a zpíváním karaoke:) (28.09.2007)

Nói je albín. Chodí na střední v jednom bohem zapomenutém islandském městečku. Je to outsider. Chodí za školu a potají usrkává z placatky whisky. Je však několik lidí, kteří v tomto podivínovi vidí něco víc než jen povaleče. Film tvoří velice citlivé pohledy do hrdinova soukromí, do světa, v němž navazuje velice křehká přátelství. Nói má totiž i přes svou zjevnou povýšenost nad okolní svět úplně stejné potřeby jako jeho vrstevníci. Pomalé, temné, mrazivé, severské.Nádherné exteriéry kde se pod sněhem ztrácí vše, v podstatě i Nóiova nečitelná osobnost. V jedné z vynechaných scén na dvd říká školní psycholog, že Nói je vysoce inteligentní. Inteligence se může projevit buď na školních známkách nebo ve zločinu. Pokud je Nói zločincem, potom se tragické finále (následuje SPOILER) může stát odstraněním pojistky k jeho zločinné budoucnosti. Smrt všech, kdo mu rozuměli a měli ho rádi Nóie odřízla od zbytku světa (07.02.2006)

Příběhů o neposedných teenagerech, kteří se bouří proti celému světu, najdeme mnoho, ale ten Noiúv celý svět je tak malý, studený a bezútěšný, že člověk musí nakonec jeho destruktivní chování a jednání chápat a sympatizovat s ním. Určitě na tom má velký podíl obsazení hlavní role albína hercem Tómasem Lemarquisem. Jeho civilní a uvěřitelné herectví má hlavní zásluhu na tom, že se k tomuto zdánlivně nenápadnému filmu musím v myšlenkách vracet ještě po několika dnech od zhlédnutí. (10.02.2014)

Průměrný film. I herecky nic moc. Vesměs se celý film nic moc neděje, zachrání to až poslední třetina. Film o jednom pry inteligentnim záškolákovi, co se snaží dělat nějaké nepravosti na Islandském maloměstě, které je samo o sobě nudné až až. Bylo pár scének, kde se člověk zasmál, ale čekal jsem více. (07.06.2012)

Dosud asi nejdepresivnější islandský film, který jsem zatím viděl, a který přesně vystihuje tu skandinávskou ponurou náladu. Islandská vesnička na kraji ostrova, kde mají jak benzínku, tak šarlatána. Jediný, kdo do ní nepatří, je právě Noi, čemuž se nelze divit. Noi žije svůj život osamělosti jen a pouze proto, že plno lidem na islandském okraji společenstva nerozumí a nechce přijmout jejich způsob života. Se spoilerem na závěr dodám, že tak depresivní film, s brutálním obratem na závěr, se jen tak nevidí. Jo a Tómas Lemarquis se svojí rolí Noie je jak z jiného světa. (28.07.2015)