Prvý deň môjho života

Nie nie nie a nie. toto konto už skoro nepoužívam ale keď som videl 80% tak ma to tak nasralo že som sa musel prihlásiť. Tento film je jeden lacný gýč ktorý by veľmi chcel byť niekde medzi Nebom nad Berlínom a It's a Wonderful Life. V Coelhovskom klišé utopená báchorka ktorá absolútne nezvládla tému. Tie dve hviezdičky sú za Toni Servilla ktorý hrá v tejto presladenej báchorke až príliš dobre. (09.01.2024)

Velmi osvěžující a hluboký film s existencionální filozofickou tématikou. Jen ten povrchní motivátor mi nepřišel úplně dotažený a pochopitelný... Ale možná to byl záměr :) Trochu mi to připomínalo Votočkův film Na křídlech slávy (1990) . V kině mě i dost bavil obsedadlo sedící pán, který několikrát řekl, že to je totální hovadina, ale kvůli doprovodu vydržel až do konce a od začátku titulků sypal do éteru jednu nadávku za druhou. Tak jsem zvažoval, že mu řeknu, co si o tom filmu myslím já, ale nevím, zda by mu to zvedlo náladu... Možná mu pomůže ten týden k dobru. [kino MAT] (17.01.2024)

Taliansky snímok plný melanchólie, jemnej štipky humoru a podnetnej pointy. Celý film sa prakticky viezol na konverzačnej vlne, kde padlo aj zopár zaujímavých myšlienok o živote, vzťahoch a ľudských prioritách, a to všetko na veľmi príjemnom hudobnom podmaze. Musím ale povedať, že mňa to až tak nebavilo a po pár minútach som sa už začal nudiť. Malo to aj svoje svetlé chvíľky, ale celkový dojem z filmu bol dosť rozpačitý, takže za mňa len priemer. 55 % (12.02.2024)

V nějakých fázích života se dá obhájit, proč někdo napsal podobný scénář, ale věřte mi, že žádná z těch fází už není po maturitě. Mudrující povýšená esoterická sračka pro čtenáře časopisu Moje psychologie a lidi, co by mi na tohle řekli, že je to od mě logická reakce, když jsem štír. Genovese přijal svoji roli moudrého pozorovatele a hodnotitele těch směšných lidských charakterů, přičemž si zjevně velmi hlídá, aby se nikdy nedostal ze svojí maloměšťácké bubliny, která ho tolik miluje, protože se vykazuje podobně povrchním mindsetem jako on a jeho postavy. Jeho snaha o odhalení toho, že pod zdánlivě komplikovanou osobností jsme vlastně všichni jen marniví dobráci, je tak strašně arogantní, až se fakt nemůžu zbavit pocitu, že v rámci důkladné přípravy na natáčení by udělal nejlíp, kdyby si ustřelil hlavu. To je v pohodě, to můžu takhle napsat, on přece ví za mě, že to tak ve skutečnosti nemyslim. Nebo...? (05.04.2024)

Mám rád ten moment, kdy si pustím film, který neznám a nechám se překvapit tím, co mi dá. Tímhle způsobem jsem koukal na tento film. Přečetl jsem si zápletku a pak si ho pustil. Nezjišťoval jsem si nic kolem, nekoukal na trailery. Prostě jsem si ho pustil a neměl jsem žádné očekávání a o to více jsem si film vychutnal. Režisér Paolo Genovese z mého pohledu odvedl moc dobrou práci. Jeho režie je přesná a výstižná. Umí krásně vytvořit dojemné a intimní okamžiky, které mají sílu a hloubku, a nejsou jen prázdným kýčem. Velkou oporu má Genovese v dobrém scénáři, jenž sice pracuje s jistým klišé a předvídatelnosti, ale to v tomto případě vůbec nevadí. Důležité je, co v nás film dokáže vyvolat a jak se u něho budeme cítit. Genovese má cit pro vyprávění a umí tnout do živého. Naštěstí nikdy netlačí zbytečně na pilu a všechny ty emocionálně silné scény nikdy nesklouznou do klasického citového vydírání. Režisér ve většině případů našel tu správnou rovinu, a to mi osobně dost sedlo, protože v tomto případě stačí málo, a z dobře napsané a natočené scény se mohl stát kýč. Celý film stojí na pěti hercích a jejich vzájemných dialogových výměnách. Přiznám se, že většinu herců neznám, jelikož jde italské herce a herečky, a já nemám italskou kinematografii pořádně nastudovanou. Nicméně, to že herce neznám, nemění nic na faktu, že své role zvládli zahrát s přehledem a podali moc dobré výkony. Všichni jsou ve svých rolí velmi dobří a sympatičtí. Každý z ústřední pětice dostane pro sebe několik scén, které si daný herec pro sebe ukradne a předvede nám moc hezký herecký výkon. Herci mezi sebou mají pěknou chemii, doplňují se, a moc hezky fungují jejich vzájemné interakce. Krom režie a obsazení musím pochválit samotnou atmosféru filmu. Film se točí kolem vážného tématu, ale nesnaží se tvářit jako hutné drama. Mnohdy je zde více komediálních momentů, než jsem čekal, a díky tomu má film auru takového "odlehčeného snímku" i přestože se řeší téma, co moc úsměvné není. Na daný problém se film snaží koukat, co nejvíce lidsky a ukazovat, že vždycky je nějaká cesta. Co se týče záporů, tak zde mi lehce nesedla stopáž. Film má o pár minut více, než je třeba. Filmu by prospělo, kdyby měl o trochu svižnější prostřední část, aby následně vynikl závěrečný akt, jenž působí lehce natahovaně. První den mého jména je hezký a intimní film, který umí být silný, a když mu dáte možnost, tak vás může i silně zasáhnout. (16.01.2024)