Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1943 sílí údery proti nacistické třetí říši a Řím, resp. neutrální Vatikán, se stává útočištěm tisíců uprchlých válečných zajatců, Židů a hledaných odbojářů. Irský kněz, vatikánský právník a diplomat, chráněnec kompromisnického papeže Pia XII. monsignore Hugh O´Flaherty organizuje ve spolupráci s italským odbojem úkryt pro všechny pronásledované. Dramatickou situaci vyhrocuje nástup nacistického fanatika a pragmatika plukovníka Herberta Kapplera do funkce policejního velitele Říma: židovská komunita je pod příslibem ochrany okradena o zlato a deportována, vyhlášení výjimečného stavu umožňuje masové zatýkání. Kappler záhy zjistí, že O´Flaherty je hlavou ilegální organizace a usiluje o jeho likvidaci, aby zlomil hnutí odporu. Pravověrný nacista a představitel křesťanské lásky k bližnímu se osobně střetávají na veřejnosti, gestapo strojí knězi léčky, on však bravurně Kapplerovi uniká, statečně chrání ohrožené přátele, poskytuje duchovní útěchu obětem fašismu (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (75)

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Tak tohle je televizní záležitost? Klobouk dolů! 143 minut výborného antagonistického dramatu dvou silných osobností. Peck má navrch jako postava, holt katolická církev se s Třetí říší srovnávat opravdu nedá - ke konci se však zdá až moc dokonalý. (Jedinou slabou chvilku si prožije, když ho trápí svědomí kvůli pocitu pýchy.) Zato plukovník Herbert Kappler prožije skutečný pád moci a pocitu zodpovědnosti. K zahození není ani Pius XII. v podání majestátního Johna Gielguda. ()

Ještěřák 

všetky recenzie používateľa

Tenhle film je jako podprůměrně vypadající stydlivá ženská s diamantovou duší: prve nad ní člověk ohrnuje nos, posléze jí propadá stále hlouběji, ne proto, že by citově manipulovala, ale proto, že je vnitřně tak skvělá, a závěrečný sex s ní je samozřejmě úžasný. :-) Mimoto, matadoři Morricone, Plummer a hlavně Peck zodpovědně plní svůj standard a propůjčují postavám koňskou dávku respektu a moudrosti (ano, i ten nacista). ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Člověk by si už ani nemyslel, že ještě uvidí nějaký snímek z druhé světové války, která ho dostane, ale právě tohle se mi stalo, a to díky hlavní herecké dvojici, kdy hlavně Christopher Plummer ukazuje svoje mistrovství v postavě, která by mohla být prvoplánově záporná, ale prostě není. Finále je krásně temně dojemné. ()

sud 

všetky recenzie používateľa

Aby byl válečný film atmosféricky silný, nemusí mít notně kabát z počítačových efektů, či tun bojových scén. "Šarlatový a černý" je pouhé konverzační drama, ale jaké? Celý film se točí kolem dvou postav, ale jakých? Tolik vybroušených dialogů a úspornými prostředky vybudovaného napětí v dnešních filmech asi neuvidíte. A jsou vůbec dnes ještě herci, kteří by se do svých postav dokázali takto vcícit?! Gregory Peck monsignora O'Flahertyho stvárnil svým neodolatelným způsobem a noblesou sobě vlastní. Jeho silný, důstojný a rovnocenný protihráč plukovník Kappler je bezpochyby žvotní rolí Christophera Plummera (i v dabingu s hlasem Borise Rösnera je prostě neuvěřitelný). Dalo by se říci pouhý TV film. Ovšem svou působivostí, alespoň v mých očích, překonává i takový "Schinderův seznam". 100%. ()

Galéria (9)

Zaujímavosti (12)

  • Počas výkonu trestu vo väzení sa Herbert Kappler (Christopher Plummer) rozviedol so svojou prvou manželkou a oženil sa so svojou zdravotnou sestrou Anneliese v roku 1972. V roku 1975 mu diagnostikovali rakovinu. Keďže ho úrady odmietli prepustiť, Anneliese v roku 1977 vyniesla Kapplera z väzenia vo veľkom kufri (v tom čase vážil menej ako 50 kíl). Utiekli do západného Nemecka, kde Kappler zomrel o šesť mesiacov neskôr. (Arsenal83)
  • Postava generála Maxe Helma (Walter Gotell), Kapplerova (Christopher Plummer) nadřízeného, je rovněž skutečná. Jmenoval se Karl Friedrich Otto Wolff a byl generálem Waffen-SS, nejvyšším velitelem SS policie v Itálii a třetí nejvýše postavenou osobou v SS obecně. Na konci války dosáhl vyjednáváním s americkou tajnou službou v Itálii příměří. V norimberském procesu byl odsouzen nejdříve ke 4 letům vězení, později k dalším 15 letům za podíl na genocidě italských Židů. Po 5 letech byl však ze zdravotních důvodů propuštěn a zemřel v Německu v roce 1984 ve věku 84 let. (NinonL)
  • Typické černé uniformy přestali příslušníci SS od začátku války postupně oblékat a začali je nahrazovat uniformami šedými. Nakonec byly definitivně zrušeny výnosem šéfa SS Heinricha Himmlera v roce 1942. (tomalakis)

Reklama

Reklama