Šarlatový a černý

Dílko podložené realitou má vždy o něco vyšší hodnotu. Tento člověk se rozhodl riskovat život svůj za záchranu tisíců jiných. A ani když už mu šlo opravdu o život, a když to měl "zakázáno" nadřízeným, tak toho nenechal. Ze snímku akorát úplně vypustili Boha, což je škoda. Je zaměřen čistě na nebezpečí při práci s těmi lidmi. TIPseznam dalších křesťanských filmů. (16.03.2019)

Tenhle film je jako podprůměrně vypadající stydlivá ženská s diamantovou duší: prve nad ní člověk ohrnuje nos, posléze jí propadá stále hlouběji, ne proto, že by citově manipulovala, ale proto, že je vnitřně tak skvělá, a závěrečný sex s ní je samozřejmě úžasný. :-) Mimoto, matadoři Morricone, Plummer a hlavně Peck zodpovědně plní svůj standard a propůjčují postavám koňskou dávku respektu a moudrosti (ano, i ten nacista). (26.01.2010)

Aby byl válečný film atmosféricky silný, nemusí mít notně kabát z počítačových efektů, či tun bojových scén. "Šarlatový a černý" je pouhé konverzační drama, ale jaké? Celý film se točí kolem dvou postav, ale jakých? Tolik vybroušených dialogů a úspornými prostředky vybudovaného napětí v dnešních filmech asi neuvidíte. A jsou vůbec dnes ještě herci, kteří by se do svých postav dokázali takto vcícit?! Gregory Peck monsignora O'Flahertyho stvárnil svým neodolatelným způsobem a noblesou sobě vlastní. Jeho silný, důstojný a rovnocenný protihráč plukovník Kappler je bezpochyby žvotní rolí Christophera Plummera (i v dabingu s hlasem Borise Rösnera je prostě neuvěřitelný). Dalo by se říci pouhý TV film. Ovšem svou působivostí, alespoň v mých očích, překonává i takový "Schinderův seznam". 100%. (07.08.2009)

Kdo ví, zda papežovu chování za války více odpovídá zde uplatněný žádné selhání nepřipouštějící povahopis, nebo názor oblíbený v ateistickém prostředí reálného socialismu, že to byl kolaborant (uplatňovaný ve 4. díle českého seriálu Vlak dětství a naděje). Oba jsou podezřele vyhrocené do nelidských obrysů, ale tato Londonem propagovaná verze se natolik podobá případům idealizovaných historických figur, že mám zase jednou důvod věřit přízemnější verzi ideologického protivníka. (04.01.2013)

K tomuto filmu som sa dostal cez nášho, dnes už bývalého farára. Dnes som sa pri ňom zastavil opäť. Samozrejme katolícka cirkev, ktorej som členom a Vatikán hrali v 2. svetovej vojne rozporuplnú úlohu, boli tam správne rozhodnutia aj nesprávne, tento film je skôr o tých správnych a treba ho kritikom pripomínať, je to dlhý televízny film, ktorý však má čo do seba. Je o európskej vypočítavosti, kľučkovaní medzi zákonmi, dobrom a zlom, má zaujímavé postavy a možno len svižnosť deja tomu uberá, inak je to taká poobedňajšia nedeľná záležitosť. Rozhodne ho odporúčam, z filmu však 80. roky akoby sršali. Po mnohých stránkach veľmi kvalitný film. (11.12.2012)