Fremont

7/10. Ve výsledku příjemná 90 minutová podívaná, která mi sedla. Především hlavní protagonistka podala dobrý výkon a scény v restauraci při sledování telenovel byly skvělé. Závěr se mi moc líbil i díky sympatickému a poslední dobou velice oblíbenému Jeremy Allenu Whiteovi. Od filmu jsem moc neočekával a dostal jsem parádní odpočinkový film s příjemným a lehkým humorem o hledání sebe sama na západě Spojených států. (16.09.2023)

zajimavy namet o afghanske tlumocnici zijici v USA a pracujici v tovarne na kolacky stesti, co tak nejak hleda sama sebe. je to hrozne pomaly, cernobila tomu dobre sedi... ale bylo to tak nejak o nicem. Hrozne zalezi, jestli se vam to trefi do nalady. pokud ano, super, pokud ne, budete trpet. U me to bylo tak napul no. Sympaticka hlavni hrdinka,  usmevnych momentu nebylo malo... (20.03.2024)

Při sledování filmu jako je Fremont se člověku žije na světě o kousek lépe. Jedná se o čistou artovku, ve které nečekejte živou hudbu v každé scéně nebo napínavé scény, které vás nutí čumět s otevřenou pusou na plátno. Jedná se o pomalu vyprávějící jednoduchý příběh člověka, který si potřebuje připustit právo na své vlastní štěstí. Někomu možná může vadit, že se film lehce táhne, že se v něm příliš nemluví, že je to další černobílé 4:3 umění, ale to je právě to kouzlo Fremontu. Ty pomalé pohyby a záběry, ta statická lehce roztřesená kamera, ty krásně se rozvíjející metafory… to vše tvoří Fremont. Hlavní hrdinka, která je výtečně zahrána, je doplněna několika vedlejšími postavami, které si neumím představit lépe obsazené. Občas v tom přehršelu mainstreamu, který je na vás chrlen v každém kinosále, je pěkné si sednout do útulného kinosálu a vidět film, který vás donutí se usmát. (05.10.2023)

Klišovitý indie příběh o klaunu Pagliaccim, který sice vyrábí koláčky štěstí, ale přitom sám štěstí složitě hledá, je zaplněný origami postav bez jakéhokoli charismatu, které mluví a dělají věci na tlesknutí. V půlce filmu jedna z nich vezme do ruky mikrofón a začne zpívat smutnou písničku. Natočila to UI. (19.09.2023)

Terapie Bílým tesákem. "On ty věci nepromýšlel. On je prostě dělal. Neřídil se abstraktnímu úvahami, ale instinktem, pocity a emocemi." Pomalá, příhodně umístěná i obsazená pocitovka, která ví, kdy a jak má co říct. Závěrečná dvacetiminutovka je strašně příjemná. Někdy prostě stačí pro opuštění mýtu o věčné osamělosti zastavit u prvního autoservisu (a nebýt z toho jelen). (18.11.2023)