Smrť panien

Děvčata, která chtěla jen žít jako všichni ostatní, smát se jako všichni ostatní. Ale něco jim v tom bránilo. Ztráta iluzí, obyčejný mladistvý strach… Kde se v nich vzala ta síla zrealizovat tak hrůzný čin? Film podává svědectví o jednom předměstí ze sedmdesátých let a tragédii rodiny Lisbonových. Kouzelná atmosféra s kouzelnou hudbou. A parta kluků pořád nemůže pochopit, proč to ty dívky tenkrát udělaly. A já také ne. Pět krásných slečen… Proč? Nebýt téhle skutečnosti, tak je to film na prahu dokonalosti. Takhle zůstává „jen“ příjemnou výpravou s několika mrazícími momenty. A Sofia Coppola nesporným režisérským talentem. (15.04.2007)

Zvláštní film... Na jedné straně dokáže rozvláčně poeticky vyprávět o osudu pěti dívek, na straně druhé je jako puzzle, které nejdou lehce složit dohromady. Některé pohnutky hlavních představitelek si nedokážu vysvětlit, což je pro logicky smýšlejícího člověka jako jsem já rána pod pás :-) A i když tedy vím, že jistým lidem bude ta mysterie určitě vyhovovat, mně sráží hodnocení o hvězdičku níž. (06.02.2008)

Sofii Coppola podle mne patří mezi největší současné režisérské talenty. Její režijní styl není kdovíjak rozmáchlý ani okázalý a nestrhává na sebe příliš pozornosti, zato je chirurgicky přesný, jemný a velmi osobitý. Ve Virgin Suicides pracuje Sofia velice citlivě s charaktery jednotlivých postav, na těch vpodstě nenalezneme žádnou chybičku, zvlášť když jsou tak skvěle zahrané. Jedinečná na tomto filmu je ale hlavně jeho cleková nálada - převážně jemná a něžná, tam kde je to třeba ovšem nenásilně přechází až do úplné mrazivosti. Pochvalu bych směřoval i na přesně padnoucí hudbu a výtečně namluvený over-voice Giovanni Ribisiho. Sofie Coppola mě svým debutem nesmírně příjemně překvapila a popravdě také trochu zastínila Jana Svěráka, kterého jsem si vážil (a stále vážím) z velké části právě pro jeho režijní jemnost. (25.09.2007)

Sofia Coppola mě naprosto odrovnala Marií Antoinettou, audiovizuálně geniálním filmem s okouzlující Kirsten v hlavní roli a originálním vyobrazením života slavné vladařky. Antoinettě předcházelo mírné nadšení ze Ztraceno v překladu, kde mě zase okouzlovala Scarlett Johannson a výtečná atmosféra. Ale uplně na začátku bylo lehké zklamání z tolik obdivovaného debutu Smrt panen. Ono se to dá těžko popsat, film skvěle vypadá, je výtečně obsazen, i ta atmosféra je jedinečná a námět je vskutku nápaditý, jen jsem se u toho všeho tak nějak trošku nudil. Za to zívání strhávám hvězdičku a Coppola má štěstí, že jsem zívnul jen jednou, jinak by pro mne byla odepsaná! (01.03.2006)

Tehdy to byla docela událost. Znepokojivá prvotina, kterak pětice dospívajících sester vyrůstá v konzervativním domácím prostředí, a kterak jedna z nich spáchá na první pohled nesmyslnou sebevraždu. Bezpochyby nejpůsobivější postavou je tu vyzývavá Lux Kirsten Dunst, která funguje jako spouštěč řady událostí. Talentovaná debutantka Sofia Coppola se k osamění a prázdnotě života vyjadřovala i mnohokrát poté (tokijská tíha na duši ve Ztraceno v překladu, prázdnota bytí u dvora v Marii Antoinettě či vyprázdněný život v luxusních hotelech a s obdivovaným hercem v Odnikud někam…). Tady skvěle uchopila jednotlivé postavy, užívala výraznou symboliku a prokázala slušný cit pro vykreslení dané doby. (19.12.2021)