Prianie smrti
Přání smrti
Death Wish
Death Wish
Death Wish
Réžia:
Michael WinnerScenár:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrajú:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (viac)Obsahy(2)
Hlavní hrdina slavného amerického filmu Paul Kersey (Charles Bronson) je architekt, průměrný občan, který nemá nic společného se světem násilí. Když je však zavražděna jeho žena a znásilněna dcera, změní se v bezcitného mstitele. Přestože je příběh vybudován tak, aby bylo zcela zřejmé, že jediným východiskem ze situace je užití násilí, a to v maximální míře, je tu snaha zobrazit, jak těžké je odpovědět na zbytečné a nepochopitelné násilí. Příběh, který v sobě má něco z tragedie, ostře navozuje otázku bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu a práva obyvatel vzít spravedlnost do vlastních rukou, což je téma u nás dnes stále více než aktuální. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (221)
Zbytočný a otrasný film - Michaela Winnera, ktorý mi dal zabrať, aby som ho v plnom zdraví dopozeral do konca ! Od tohoto - debilného režiséra už nikdy v živote nechcem nič vidieť !!! Už úvodná scéna evokuje, čoho som sa obával, inšpirácia zo slávneho snímku Stanleyho Kubricka - Mechanický Pomaranč, scéna z prepadnutia manželského páru, len tam mi dáva celý film zmysel, ale v tomto prípade, je to na smiech, Líder - Jeff Goldblum, ani nie je uvedený v začiatočných titulkoch, akoby sa za to hanbil ? Charles Bronson, je taktiež tak príšerný, ako sa len dá, už ani viac byť nemôže, totálne neprirodzený, sám nedokáže utiahnuť film, a tak sa motá stále v začarovanom kruhu, a ani ostatní herci - nestoja ani za fajku dymu ! Totálna katastrofa ! Strih a réžia - odpad ! Krv vyzerá ako farba ! Toľko nezmyslov a klišé, sa len tak nevidí... Tak napríklad, po smrti manželky - vyzerá, ako by sa ani nechumelilo, je mu to jedno ! Alebo - na konci ho pustia, lebo aj tak konal v sebeobrane ! Či skôr vyhľadával vo večernom New Yorku - nebezpečné kriminálne živly, čím si koledoval o prepadnutie od grázlov, mal schovanú zbraň, potom vytasil a baf ! Pomsta za nič - nerobenie zo strany polície, ktorá nevyšetrila tento ohavný čin, keď mu zvláštne zavraždili manželku, znásilnili dcéru, a teraz mu neostáva nič iné, ako konať na vlastnú päsť ! Zobrať spravodlivosť do vlastných rúk. S tým všetkým súhlasím, ale Preboha, prečo to nakrútili takto kokotsky ? Nepamätám si, kedy som videl takto nezáživný film, ktorý ma doslova ubíjal svojou sprostosťou ? Čo už narobím, aj takéto veci sa stávajú... ()
"JAK NAZÝVÁŠ LIDI, KTEŘÍ KDYŽ JSOU OHROŽENI, TAK SE NEBRÁNÍ, JEN UTEČOU A SCHOVÁVAJÍ SE?" - "CIVILIZOVANÍ?" V 70. letech přesídlili kovbojové Eastwood a Bronson z divokého Západu do zločinem zamořených moderních velkoměst a s sebou vzali i staré dobré pěstní právo. Na toto převlečení kabátu symbolicky odkazuje v PŘÁNÍ SMRTI scéna z westernového městečka i závěrečný rozhovor Kerseyho s buldočím policejním inspektorem ("NECHCEME VÁS V NEW YORKU. UŽ NIKDY." - "INSPEKTORE, DO ZÁPADU SLUNCE?"). Narozdíl od hláškujícího macho poldy Harryho je ale Paul Kersey obyčejným člověkem, liberálem a obětí násilí, která postupně přehodnocuje svůj světonázor, přechází do ofenzívy a po zabití prvního chuligána doma zvrací. Hrdinu na jeho cestě provází solidární mlčení zachráněné oběti, hlasitý souhlas veřejnosti a později i tichá podpora ze strany policie. Veřejnost však neaplaudovala jen na plátně, ale i v kině, což kritiky právem značně znepokojilo a samotný Bronson musel později veřejně vystoupit a nabádat k tomu, aby lidé v době vzrůstající pouliční kriminality film nenapodobovali. PŘÁNÍ SMRTI je řemeslně odvedený sedmdesátkový thriller, vděčící za svou působivost kontroverznímu, ve své době aktuálnímu tématu. Následná pokračování bohužel degenerovala do Reaganovských akčních béček 80. let. Podle stejnojmenné novely Briana Garfielda. ()
Je to mierne nadpriemerný thriller s Charlesom Bronsonom. Má veľmi dobrý príbeh o architektovi pacifistovi, ktorému náhodná trojica gangstrov prepadne rodinu, čo skončí smrťou ženy a znásilnením dcéry a kedže je polícia bezradná, architekt sa postupne mení na nemilosrdného čističa ulíc. Spracovanie nie je zlé, príbeh je slušne prepracovaný, stále sa po príbehovej stránke niečo deje, ale mne veľká časť filmu až tak moc nesadla, za čo môže hlavne maximálna uveriteľnosť filmu, kde sa hlavná postava vyvíja, z čoho vyplýva úplne obyčajná akcia a veľký priestor pre políciu. A trochu aj sklame, že hlavný hrdina celý čas likviduje len obyčajných zlodejov a trojica z úvodu sa už vo filme neobjaví. A tak stredná tretina filmu a dobrý spravodlivý záver sa mi páčia, ale zvyšok je len čisto priemerný. Akcie tu je na thriller pomerne dosť a dobre sa na ňu pozerá, aj ked´ to samozrejme nie je nič výnimočné. Tvoria ju iba prestrelky, ktoré ako som spomínal sú úplne reálne, takže žiadne boje s mnohonásobnými presilami, ale rýchle vystrieľanie nanajvýš trojice zločincov, ktorí väčšinou ani nestihnú zareagovať. S hereckým obsadením som celkom spokojný, Charles Bronson mi síce sadol hlavne až v osemdesiatych rokoch, ale aj tu je dobrý a celkom dobré postavy policajtov, inak tu až na úvodnú tretinu nemá nikto viac priestoru. Réžia v rámci svojej kategórie funguje dobre a technická stránka si tiež svoju úlohu plní. Uvedomujem si kvality tohto filmu, ale mne viac sadli zábavnejšie pokračovania, ktoré lepšie fungovali po stránkach, ktoré ma v tomto type filmu najviac zaujímajú. A tak je pre mňa tento diel najslabší, ale stále dobrý. Objektívna kvalita filmu- 64%, film sa páči mne na 57%. ()
Ono by se mohlo zdát, že v sedmdesátákách rapidně vzrostla kriminalita. Pravdou však možná je, že ji spíše jen začala výraznějí reflektovat kinematografie. Moc filmů s Bronsonem jsem pravda neviděl, a měl-li bych nějaký zmínit, byl by to jistě tenhle. Ale mám ho v té roli rád. Ono vystižení vnitřního boje hrdiny a vniknutí drsné zkušenosti do jinak poklidného života zajištěného měšťáka ve střední části filmu dnes už možná působí nudně a nezáživně, ale to snad jen proto, že jsme již zvyklí na svižnější tempo a násilí ve filmech na nás nepůsobí tak jako tehdy. Co mě na sedmdesátkových záporácích baví, je jejich šílená ujetost, dneska jsou takoví moc teatrální, ale tady ta trojka na začátku, v čele s Goldblumem, je fakt psycho. ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (28)
- V priebehu natáčania bola v New Yorku taká zima, že členovia štábu museli na hlavách nosiť kukly. (m.a.t.o.)
- Přání smrti bylo přímou inspirací k cestě za spravedlností Dmitriji Danilovovi. V r. 1988 se z Afgánistánu navrátivší se voják dozvěděl o znásilnění snoubenky a její sebevraždě. Zůstal jako paralyzován ležet v posteli a jen sledoval video. Když viděl stejný příběh Bronsona, rozhodl se také vydat do ulic. Nejprve vyčistil svou čtvrť Strogino, postupně pak začal působit v celé Moskvě. Pouliční kriminalita, loupeže a znásilnění díky němu znatelně poklesla, mladiství delikventi, kteří byli nejčastějšími cíli, se báli neznámého mstitele. Neměl peníze na střelnou zbraň, ale ovládal výborně okovanou palici. Minimálně dvakrát však skončila obrana přepadených smrtí agresorů a Danilova nakonec zatkla Milice. Byl odsouzený k 15 letům. Příběh moskevského mstitele pak posloužil jako základ pro film Vorošilovský střelec. (chamonix)
- Hoci mal film premiéru v roku 1974, podľa informácií uvedených v treťom pokračovaní Túžba smrti 4: Tvrdý zákrok (1987), je dej filmu zasadený do roku 1976. (m.a.t.o.)
Súvisiace novinky
Jak by vypadal Batman od Aronofskyho?
Poté, co Batmana na pár let pohřbil Joel Schumacher a předtím, než ho znovu vzkřísil Christopher Nolan, koketovalo studio Warner Bros. s myšlenkou, že by netopýřího hrdinu mohlo na velké plátno… (viac)
Eli Roth natočí remake Přání smrti
Dávno předtím, než vzal do ruky bouchačku Liam Neeson, tu byl Charles Bronson. Jeho Přání smrti téměř vynalezlo "taťkovské" filmy o pomstě, takže není divu, že se Hollywood už dlouho snaží o remake.… (viac)
Cruise nepovede nových Sedm statečných
Nejspíš dobře víte, že je současný Hollywood semeništěm nepřeberného množství remakeů a rebootů. Zvláštní zálibu v nich má studio MGM, které spoluprodukuje Hobity nebo Bondovky a i jinde se snaží… (viac)
Bruce Willis a Přání smrti?
Remake akční klasiky Přání smrti z roku 1974 měl původně pod palcem Sylvester Stallone, pak na něm víc jak rok pracoval Joe Carnahan. Ten ale minulý měsíc odstoupil kvůli obvyklým „tvůrčím neshodám".… (viac)
Přání smrti je filmem který abych se přiznal vůbec nevím jak hodnotit, na jednu stranu bych mu dal za 5* na druhou ale i odpad! Film pojednává o člověku, který bere právo do svých rukou (otázka bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu), filmy tohoto druhu vůbec počátkem sedmdesátých let zažili jakousi konjunkturu. Proti svým rivalům vystupovali na vlastní pěst již Clint Eastwood jako "Dirty Harry" (71) nebo Gene Hackman ve filmu "French Connection" (71). Co však předvedl Charles Bronson v tomto filmu, překonalo vše, co jsem zcela určitě nejen já, měl do této doby tu možnost vidět. Newyorský architekt Paul Kersey jako osamělý totálně bezcitný mstitel na cestě za odplatou (za znásilnění jeho manželky a dcery, manželka umírá, dcera se už neprobudí z kómatu). Policie je později úplně bezmocná a tak později Paul sahá ke zbrani sám (je tu jasný důvod, ale je tu i jiný, poté co shlédne jedno kovbojské představení a poté co si de pak ještě zastřílet, kdy se svěří svému kamarádovi, jak byl jeho otec psanec a kdy ho pak nakonec zabili) zcela jistě zde se v něm probudili všechny své pudy a geny a zcela jistě toto byl ten druhotný impulz k jeho pozdějšímu činění. Film má dobrý scénář, ve skutečnosti je toto téma stále více jak aktuální, plno lidí na všech internetových diskuzích, když se řeší nějaká ta sviňská nespravedlnost to vidí podobně (v novodobé civilizované společnosti by se však toto nemělo dít). Nakonec ale přeci jen šlo z filmu vytěžit skutečně něco víc, poté co Paul sahá ke zbrani a zcela nesystematicky se vždy pokusí vyprovokovat mladé rowdies aby je nakonec mohl zastřelit, jen tak pro parádu, poté co ho chtěli v uvozovkách jen okrást (kde je ale záruka že by ho nakonec jako svědka nezabili oni?). Bronson se v tomto filmu držel starého odvěkého islámského zákona "oko za oko, zub za zub," jenže, za 1, vůbec nemusel, některé ty nepochopitelné násilné vraždy byly prostě zbabělé, jako střelba zezadu do zad, na útěku atp, 2, vždyť on se mstil všem, jen ne zrovna těm kteří mohli za vraždu jeho ženy, ty se pak náhle vypařili, on je nehledal, on se přeci zajímal jinýma a později konflikty přímo vyhledával, zajímavé že byl vždy u všeho dění, prostě ve správný čas na pravém místě, jako kdyby se všechno točilo jen kolem něj, směšné. V New Yorku se to delikventama jen hemžilo a poté co vzal Paul vše do svých rukou (takový pěkný název domobranec), pomohl bezradné policii snížit kriminalitu s nějakých 900 zločinů za týden na polovinu! 3, všechny ty vraždy byly na jedno brdo, žádný větší nápad, 4, všechny ty rowdies jako by si z oka vypadli, víceméně byli všichni i poněkud směšní, jen to úvodní trio v úvodní scéně doma bylo nejlepší a jako scéna jednoznačně nejsilnější z celého filmu. Tak nějak nevím, film ve své době musel dosti pobouřit, jako máloco jiného předtím, je mi i jasný že člověk občas prostě takhle smýšlí, nikdo z nás nemůže sám za sebe říct, jak by se choval, když by se dostal do takové to nelichotivé situace, navíc když člověku prdne v bedně, ale stejně nedoporučuji, co kdyby se takovými to pravidly řídil každý z nás? Jak by to vypadalo? V Americe je to možná možný už od dob Divokého západu, kde by byl určitě Charles jako doma, proto později takové to role, ale co třeba tady u nás v naší malé zemičce, nevím, ale takový sladký konec jako v tomto filmu by Charlese Bronsona asi nečekal a troufám ci říct že ani v Americe ve skutečnosti. Ale je to přeci jen film, z novodobé historie mi podobný případ v takovém to rozsahu co se týče vražd není znám. Finále bylo prostě jedním velkým zklamáním, jinak se film snad celkem i povedl a přesně takovéto role prostě Bronsonovi vždy seděly. () (menej) (viac)