Možné světy

Podobná témata mne fascinovala už od dětství - co vlastně tvoří člověka? Mozek? Myšlenky? City? Dá se myšlení a city člověka vyextrahovat jen jako elektrické impulzy mozku, tudíž tělo není potřeba a stačil by uchovat mozek? Nad podobnými tématy se zamýšlí i tento film, kde netušíme, kdo je v jaké síti chycen a lapen a čí životy jsou "reálné" a čí "reálnější". Do toho meditativní hudba, meditativní záběry a šikovná práce se zvukem a potlačenými ruchy. Ale i při krátké stopáži mne to zhruba od půlky moc nebavilo, k tématu samotnému to nic navíc neřeklo, jen některé myšlenky se snaží znít více tajuplně a moudřeji, než jaké skutečně jsou, a stejně se to v přemítání nad hlavním tématem nedostane dál, jak za první lajnu. Škoda. (06.07.2010)

Jaký je rozdíl mezi realitou a fikcí? Jde jen o subjektivní názor? Fikce může být někdy působivější a reálnější než skutečnost... Jde jen o to, jakou kvalitu prožitku samy udělíme... Je na našem vnímání a podvědomí, co bude mít pro nás vyšší hodnotu. Jaké pocity a jaké emoce, jaké zážitky. Stejně... Nikdy si nemůžeme být ničím jisti. Possible worlds je zkrátka myšlenkami nabitý film. Film, který vám ještě dlouho dobu po jeho shlédnutí bude ležet v hlavě... (07.01.2010)

Myslím, že v tomto případě opravdu není důležité, jestli byla pointa předvídatelná, o děj jako takový tady zas tak nejde. Film je v první řadě o lidech, kteří vedou zajímavé, leckdy filozofické rozhovory o lidském vnímání, představivosti a pod. A ještě se tu najde prostor na lásku dvou lidí napříč dimenzemi, která mi tak trochu připomíná Věčný svit neposkvrněné mysli. Snímek mě zaujal také svou pozvolnou komorní atmosférou, hereckými výkony dua Tilda Swinton, Tom McCamus a zejména nádhernými filmovými obrazy, většinou hozenými do modrozelené barvy. Někdy není na škodu, pozastavit se popřemýšlet trochu hlouběji o skutečnostech, které bereme jako samozřejmost. (31.07.2013)

Kdybych se měl snažit o žánrové zařazení snímku, možná bych hovořil o mysteriózním sci-fi trilleru. možná. to je to klíčové slovo, vše se v tomto filmu přelévá jako voda - od možnosti k možnosti. Hlavní hrdina žije leibnizovském univerzu možných světů, je si vědom nekonečného množství svých já, pozornos mezi nimi (naše i hrdinova) se však přesouvá stejně plynule jako časté užití kontinuálního, tekutého střihu. Film si zde jemně a nenápadně pohrává s pravidly montáže, stejně jako realita s hrdinou. A jak do toho zapadá tajemný zloděj mozků? není vše ještě úplně jinak? Spolu s hypnotickým hudebním doprovodem a uhrančivou Tildou Swintonovou, se vše slévá do dechberoucí podoby. Jeden z nejpůsobivějších (nejen) sci-fi filmů, jaké jsem viděl. (15.05.2007)

Celkem povedený film, to musím uznat. Mile mě to překvapilo. Má skvělou a silnou atmosféru, precizní kameru, která má každý záběr skutečně vypiplaný (byť to zpočátku mělo tak trochu televizní look), naprosto dokonalou hudbu a zajímavý příběh, na kterém je i leccos k zamyšlení. Pravda, mohlo se jít i víc do hloubky a ta závěrečná pointa až tak překvapivá není, ale jinak už snad nemám co vytýkat a Possible Worlds je podle mě povedenou a docela inteligentní sci-fi. Své chyby a nedostatky má, ale 4* si zaslouží. (05.07.2020)