Réžia:
Denys ArcandKamera:
Guy DufauxHudba:
François DompierreHrajú:
Dominique Michel, Dorothée Berryman, Louise Portal, Rémy Girard, Gabriel Arcand, Yves Jacques, Daniel Brière, Pierre Curzi, Geneviève Rioux (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Historička Dominique napsala knihu o tom, že stojíme před úpadkem amerického impéria. Muži nevěří ve smysl intelektuální činnosti, která je živí, a vyžívají se v krátkodobých vztazích, ženy se rozvádějí, trpně snášejí nevěry manželů či zůstávají svobodné a chovají se stejně promiskuitně jako muži. (Letní filmová škola)
Videá (1)
Recenzie (19)
Premýšľam, prečo Arcand nazval svoj film Úpadok amerického impéria a nie svetového. Dobre, je Kanaďan, ale cesta do Éurópy, Ázie, Austrálie a Afriky by jeho teórie iba potvrdila. Blížim sa vekom hrdinom tejto snímky a som rád, že sa takto spoločne s priateľmi často nestretávame, pretože napríklad bývame ďaleko od seba a ani niet času, ale pochybujem, že by sme si začali pokukovať po ženách a priateľkách. Preto beriem tento film skôr ako synekdochu či metaforu celej spoločnosti, ktorým reprezentantom Arcand vkladá do úst svoje myšlienky a úvahy o tom, kam sme sa to dopracovali. Z jeho filmu mi tak nakoniec vyplynulo, že žijeme jednoducho v chaose, kde všetko prestalo dávať zmysel. A to sem ešte poriadne nezapracoval kapitalizmus, ten však v podhubí dialógov a vyobrazených vzťahov rozhodne cítiť. ()
Rozhodně zajímavý film, který ukazuje, že konverzační drama může fungovat, může být zábavné, ale také může trochu nudit a možná nic neříct. Jenže to téma je přece jen natolik zajímavé, a když o něm trochu začnete přemýšlet, uvědomíte si, kde je vlastně místo pro sex ve vašem životě. Neovládá vás také? ()
Beru, že jde o film ilustrující morální úpadek hodnot a posledních 25 minut vnáší, minimálně pokud jde o náhlou katarzi v manželském páru Louise a Claudea, jistou působivost a smysluplné vyústění toho, co chtěl Denys Arcand tímto filmem říct. Jenomže sledovat nejdříve víc než hodinu prakticky nulového dění ve dvou linkách, z nichž v jedné několik neskutečně otravných žen předvádí před kamerou různé zvláštní cviky na posilovacích strojích (nebo i mimo nich) a do toho si vypráví své sexuální zážitky, a ve druhé si mezi tím jejich muži povídají doma o tom samém, jen z mužského pohledu, mě nejenže vůbec nebavilo, ale také značně se mi protivilo, jakou smršt často trapných a nechutných řečí, dlouho bez jakékoliv gradace, na mě režisér vyvaloval. Asi nejhorší chvilka v tomto směru nastala, když se ten nejsympatičtější protagonista z celého filmu ukázal jako pedofil a začal se mezi řečí rozplývat nad krásou zadečku desetiletitého chlapečka. Jako komedie to na mě nefungovalo, pokud mělo jít o humor, zcela mě minul a většina toho, co mělo působit vtipně, mi vtipná vůbec nepřipadala. Jako drama částečně beru, ale jenom díky zmíněnému vyústění, jenže poselství vzhledem na to, jaké nesympatie jsem k postavám dekadentních intelektuálů cítil, mě i tak spíše minulo. Částečně beru i to zdejší srovnání s Buñuelem, v něčem Úpadek amerického impéria jeho filmy evokuje, akorát zatímco Buñuel mi přijde zábavný i nápaditý, Arcandův film mi připadal jenom otravný a místo výraznější nápaditosti zbylo jen monotónní rozvinutí jednoho nápadu na víc než dvě třetiny filmu. [35%] ()
Občas si přečtu dopředu pár recenzí, ne proto, že bych nevěděl kudy kam, spíš hledám hlas, kterému mohu přizvukovat. Zde je to Anderton, který považuje svět dostatečně propojený, globalizovaný, a proto nezáleží na místu děje. Zároveň považuje film za synekdochu, to bych také bral (metaforu ovšem ne). Co se tu vlastně děje? V posilovně diskutují čtyři ženy a v kuchyni při vaření čtyři muži (nejedná se o záměnu místa, ale o jeho postupné přesunování). Muži i ženy si sdělují svůj "sexuální balast". Mluví jasně a srozumitelně, nepřekřikují se, čekají až na ně přijde řada. - Často jsem se přitom ušklíbl, ale nevím kolikrát, neměl jsem s sebou svůj šklibometr. V druhé polovině filmu se scházejí dohromady, situace se přiostřuje, ale jen mírně. Společnost se považuje za osvícené intelektuály, o jednotlivcích nevíme vůbec nic. Činnost zaměřená na plavbu na erotické vlně je zřejmě úplně neuspokojuje, ale kromě zaměstnání nemají nic jiného; něco za čím by šli, něco tomu obětovali a měli radost, že toho dosáhli. - Tím jsme vyřešili "americké imperium", ale v čem spočívá "úpadek"? Nejspíš v oné lhostejnosti, nesoudnosti či nestoudnosti, připravující degradaci sebe sama. ()
Je vidět, že Arcandovi se podařilo trefit se do černého. To podstatné v tomto filmu je to, že ukázal jistý nenápadný, leč ničivý proces v naší společnosti. Intelektuálové (zvlášť ti humanitní) ztrácejí jakoukoli víru ve smysl své práce a věnují se jiným zábavám, dokud je čas (i tu svou vědu dělají hlavně pro sebe a svou zábavu). To vypadá nevinně, ale skrývá se za tím strašně mnoho - elity totiž tak rezignují na zodpovědnost za společnost ve které žijí (což je skutečný smysl humanities - věd, které člověku pomáhají zůstat člověkem). Ono není se co divit - hedonismus je věc lákavá a nakažlivá, velké nosné ideje jaksi netáhnou a když nakonec člověk zjistí, kde si jde konečně pořádně pokecat o milenaristickém hnutí... ()
Galéria (8)
Fotka © Mokép
![Úpadek amerického impéria - Fotosky](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/831/162831520_364819.jpg)
Reklama