Pollock

Podobně, jako ve filmu Bird je vidět, že někteří umělci nebyli rozhodně jednoduché osobnosti. Co dokázal Forest Whitaker v prvně jmenovaném, to Ed Harris posunul ještě o jeden stupínek výš a to ještě tenhle film sám režíroval, před čímž smekám. Spolu se svou filmovou ženou, Marcií Gay Hardenovou, jsou nepochybně hlavními tahouny snímku o světoznámém malíři, jehož cesta na vrchol nebyla rozhodně předem nějak vydlážděna. Velmi dobré filmové dílo, bez ohledu na to, že nějaký Polockův obraz by u mě asi skončil v kamnech. (20.01.2015)

Klasická biografie geniálního, leč nepochopeného a vlastními myšlenkami sžíraného umělce. Vidíme celou dráhu Jacksona Pollocka, od bídných začátků, rozpoznání výjimečnosti, opojení slávou až k trpkému konci, který je sice očekávaný, ale přesto zamrazí. Vyzdvihnout samozřejmě musím Eda Harrise, který se Pollockovi podobá natolik, až je to znekopojivé a jistě i mou oblíbenou Marcii Gay Harden, která hraje neobyčejně andělskou postavu. Lee se totiž vzdá všeho, i vlastní tvorby, jen aby propagovala Jacksona, vše mu odpustila, milovala ho a starala se o něj. Pobavilo zpodobení New Yorského uměleckého okruhu v čele s Peggy Goggenheim, která byla prostě svá a strašlivě vtipná. Stejně jako Val Kilmer hrající De Kooninga... ten herec prostě vypadá furt jako gangster a rošťák. HUDBA: Jeff Beal - především "malovací skladba" byla úchvatná. (05.03.2009)

Bylo to jako vstepeni nejakeho zazitku, nejakym nadprirozenym zpusobem, ktery castokrat ani nebyl az tak prijemny. Napada me prirovnani z nejakeho scifi, kdy vam ruku vnori/prilozi k hlave a vy najednou vite "vse". Pripadal jsem si tak cely film a odnasim si z neho pocit, ze jsem videl cosi neobvykleho a vic to popsat nedokazu.. (24.08.2012)

Režíroval, produkoval, zahrál si hlavní roli. Otcem projektu o světoznámém americkém malíři a notně nesnesitelném muži se stal Ed Harris, který o látku roky usiloval. Režíruje zručně, ale místy měl „poslechnout“ střihače a něco vynechat. Zvlášť když scénář nepatří mezi nejnápaditější. Několik silných momentů nicméně přináší – Pollockovi změny nálad, energetické malování, kterým vybíjel emoce a snižoval úzkost. Jeho nulové zaměření na kompozici je i dnes poměrně zajímavé. I pro výtvarně nepolíbené publikum. Tři až čtyři, podle nálady. (10.03.2015)

Jeho meno bolo v určitých kruhoch takým trademarkom, že manželka Pollocka niekedy oslovovala priezviskom. Maliarsky štýl síce nič pre mňa, ale Ed Harris sa mi ho pokúsil vysvetliť „len“ ďalším vďačným filmom o príliš kreatívnom človeku, aby mohol viesť normálny život. A tak opakovane prežíva divácky atraktívne trápenie. (06.07.2020)