Prepadnutie 13. okrsku

Carpenterův druhý film, je pro něho nejvíc stěžejní v jeho kariéře, zde se naučil pracovat s charaktery, vytvářet napětí a zároveň se naučil být nesmlouvavý. Nemluvě o tom že do hlavní role, obsadil afroameričana, což by dneska nešlo a pokuď by se to přeci jenom realizovalo, tak se to neobešlo bez rasistických a nenávistivých keců, které by začínali "Nejsem rasista, ale...". Carpenter v první polovině vytváří hororové dusno, kdy čtveřice šílenců projíždí městem a hledají svoji první oběť, kterou si záhy najdou a tak se v druhé polovině, může rozjet klasickou vybíjenou. A Carpenter tady poprvé použije svůj vzorec, který v budoucnu ještě několikrát zopakuje a to, "Uzavřít skupinu postav, do nějaké budovy a postavit proti nim nepřítele, který je nad rámec lidských sil" a právě v takových to filmech, je Carpenter nejsilnější. Absenci krve a velkého násilí, je zde šikovně maskováno a to tím, že je zde tma, ale vše je dobře nasvíceno, takže je velice dobře vidět, co se zrovna děje. A i ona hudba, co zde hraje, má jednoduché tóny a přesto jenom z té hudby, jde mráz po zádech, jako by se mělo něco z té černé a hluboké tmy, co obestírá policejní stanici, mělo vynořit něco víc, než jenom kriminálníci, ale to je zase jiný příběh. (31.01.2020)

Carpenter si pred Halloweenom strihol tento drsný, nekompromisný, nízkorzpočtový akčňák, z ktorého cítiť béčkovosť a zápal pre vec na míle ďaleko. Film nemal vysoký rozpočet, nemá v hereckom obsadení žiadnu hviezdu, disponuje však celkom zaujímavou a pomerne netradičnou zápletkou, sympatickými hlavnými hrdinami(najmä Laurie Zimmer je tu naozaj bad ass drsňáčka) a aj dostatočnou porciou akcie, najmä prestreliek. Páčilo sa mi, že Carpenter mal gule prelomiť niektoré tabu a ukázať aj scény, ktoré v dnešných filmoch určite neuvidíte (nebudem spoilovať, kto neverí nech si pozrie). V dávnych dobách sa béčka točili skutočne pre radosť a asi aj vďaka tomu sa mnohé z nich stali kultovými a známymi. Dnes už sa však podobné filmy točia "z povinnosti". To je však už na inú debatu. Ako celok je Prepadnutie 13. okrsku sledovateľné v pohode aj po 45 rokoch od vzniku, aj keď nebudem klamať- vek na filme cítiť a určite to dnes už nikoho zo sedadla nezdvihne. Remake som nevidel, ale priznám sa, že tento film je jeden z mála tých, u ktorých by aj dával zmysel takže mu možno dám niekedy šancu. 60% (26.04.2021)

Parádní a syrový akční film od Carpentera. Ani minutku jsem se nenudil. Scénář byl sice slabší ale to jsem nijak nehrotil čekal jsem béčko dostal jsem béčko. Sice je to celkem jiné než remake který jsem viděl o něco dříve. Ale nemůžu si stěžovat. Herci byly dobří a hrály to co měly, nikdo nevyčníval ani žádná postava nepřebývala. Hudba byla výborná, tak proč tedy jen 4*? No něco mi tam vadilo. A to třeba otravná první půle která byla taková nemastná a celkem rozjezd filmu trval dlouho. Ale to jsou jen malé chyby, brutalita a syrovost vede a Carpimu se tohle dílo povedlo. (29.05.2012)

Napriek tomu, že Carpenterove NAJlepšie kúsky prišli až po tomto filme, som toho názoru, že väčšina dnešných akčných thrillerov sa môže pred jeho Prepadnutím jednoducho skryť. Réžia, atmosféra, hudba, to všetko je vo filme dovedené k absolútnej dokonalosti, pričom sa to celé opiera o skutočne minimálny finančný rozpočet. Hoci ani remake z roku 2005 vôbec nie je zlý, Carpenter je predsa Carpenter a ja osobne by som každopádne vždy siahol po jeho originále s (predovšetkým) hustejšou atmosférou, perfektnou gradáciou a samozrejme skvelým minimalistickým hudobným doprovodom. Čo dodať, ďalšia chladná a surová malá-veľká perla režisérovej filmografie... (13.01.2008)

John Carpenter je nadcasovy reziser. Uz v pulce 70tych let natocil dokonale zabavnou akcni strilecku, ktera nenudi ani na sekundu, zerete ji vsema deseti, ale hlavne - krome kamery si vzal pod palec jeste jednu mensi masinku, ktera v te dobe jeste nebyla prilis popularni (obzvlast ne ve filmove sfere) a sice analogovy syntezator (podle zvuku pravdepodobne Minimoog), se kterym naprosto nehorazne nekompromisnim zpusobem rozvibroval a napumpoval cely film v cele s main theme (pokud mate dostatecne vohulene subwoofery, pochopite) a v podstate tak predurcil jakou cestou se bude ubirat kvalitni filmova hudba vesmes skrze cele 80's (ne, cesta symfonickeho pizlani to skutecne neni). Mr. Tesar rulez! 8/10 (03.05.2010)