A máme, čo sme chceli

Těšil sem se díky obsazení na třaskavý večírek  s hromadou satiry okolo politiky a národností a přísná babička Holubová tomu celkem dobře nahrávala v prvních rýpavých náznacích, jenže po zjištění utajované skutečnosti se vztahy rozhádají a postavy se neuroticky přemístují z pokoje do pokoje a z židle na židli, dítě si po všem maluje a celé to smutně a bez energie vysmrádne v poslední československý večer. Společenských témat se to dotkne, ale nikam se to odvážněji nepouští. V pár chvílích mě přišlo, že se improvizovalo a v dalších se filmaři zbytečně utápěli v kamerových záběrech prožívání postav. Bohužel z toho bylo celkem 101 dlouhých minut. 45% (13.03.2024)

Celkom príjemné prekvapenie, ktoré stojí na kvalitných hereckých výkonoch a dobrom scenári. Avšak nie vynikajúcom, dialógy v lámavej angličtine a francúzštine pôsobili trochu neprirodzene a osobne som tvorcom nezožral časové súvislosti, kedy najdôležitejší člen rodiny dostane večer infarkt, o chvíľu je v nemocnici a rodinka ešte niekoľko hodín diskutuje pri oslavách nového roka a rozdelenia krajiny o jeho minulosti namiesto toho, aby boli v nemocnici. Ide však o menšiu barličku pre rozvinutie zaujímavej zápletky. Paralela Československa a  Kanady je iba naznačená a mohla byť lepšie dotiahnutá. 70% (13.03.2024)

Určitě nečekejte nové Pelíšky, ačkoliv by to námět mohl evokovat. Ono té komedie tady moc není, jede se spíše v klasické konverzačně dramatické formě, kdy si tvůrci sice vystačí s jedním bytem a jednou rodinou, a taktéž významným mezníkem minulého století, ale tady podobnost s výše zmýněnými Pelíšky končí. Ne, že by tu nebyli chyby (podivně zvolené obsazení - Holubová tchýně Šiškový??? + matka Hajdu???...), ze začátku poměrně chaotické rozvržení postav, ale postupem času, jak začínají tajemství vyplouvat na povrch, tak se začnou obrušovat i charaktery a je to vlastně dost fajn. K tomu brutální sexice Kovalčíková (v aktuálním domácím pořadí jasná dvojka za Vicou), a divák může být spokojen. (27.03.2024)

Patetický sranec, tak jak to jen slováci umí, završený velkolepou hymnou. Ne, nic. Byl by to odpad, ale dávám dvě hvězdičky za první půlku, která je hezky tajemná a vrcholí konfrontací syna a otce se spisem STB. Bylo by famózní, kdyby se to pak ubralo úplně jiným směrem, nicméně takhle se to úplně, ale úplně rozsypalo... (13.09.2024)

„Zničit rodinu pravdou je to nejjednodušší,“ zní jedna z mnoha hezky znějících vět v této kompetentně zrealizované, místy i zábavné, většinu stopáže však jen kolem důležitých věcí nejistě našlapující konverzační dramedii. Oproti mnoha vyloženě komerčním česko-slovenským kouskům je aktuální film bezesporu důstojnější, sám se sebou však zápasí až příliš na to, aby si z něj šlo něco smysluplného odnést. Více zde. (22.03.2024)