Útek z L.A.

Lidé se dnes často ptají, kam zmizely westerny. Ale oni nikam nezmizely, jen se převlékly za post-apo filmy. Monumentální panoramatické krajiny z westernů bez jediného živáčka odpovídají vylidněným krajinám z post-apo filmů, hrstky desperátů zase několika zbylým přeživším po katastrofě. Není proto vůbec náhoda, že konec westernů (klasických, revizionisticky-peckinpahovských, italských špageťáků, mayovek, socialistických red westernů, eurowesternů) a začátek éry post-apo filmů spadá do stejného období někam do 70. let. Málomluvný pistolník Snake Plissken tu ostatně kopíruje Eastwooda z dolarové trilogie, jen místo ponča nahodil pásku přes oko. Zápletka je stále stejná. Mění se jen kulisy. Podobný žánrový přesun provedl třeba první Vetřelec, který vzal slasher a předělal ho mazaně do sci-fi. Pointa je nicméně v tom, že Útěk z L.A. je zcela očividně western vydávající se za post-apo a že tuhle kosmetickou žánrovou změnu, která vlastně žádnou změnou není, tematizuje i postavou transsexuálního gang leadera Hershe nebo specializovanou hollywoodskou klinikou vedenou hlavním chirurgem Beverly Hills. Proti těmhle drobným změnám, ať už pohlaví nebo vzhledu, pak stojí skutečný radikál Snake Plissken, který ve filmu hned dvakrát pronese „čím víc se věci mění, tím víc zůstávají stejné“, čímž naznačuje asi tolik, že tyhle drobné změny nejsou dostatečné a že je potřeba do toho pořádně šlápnout. Proto také v závěru provede to, co provede. Mohli bychom to říct pomocí soudobého levicového slovníku i tak, že Plissken tu vystupuje jako radikální univerzalista jdoucí proti partikulárním oportunistům, ať už je jím maoistický terorista Cuervo Jones, teokratický prezident Spojených států či invazní jednotky z Kuby a Mexika. Snake Pliskin podobně jako svatý Pavel přináší a reprezentuje univerzalitu, jež slouží jako hráz proti záplavě různých partikularismů (nacionalismu, rasismu, sociálního vyloučení, genderu, environmentalismu), neboli, jak říká svatý Pavel, pro křesťana neexistuje rozdíl mezi muži a ženami, nebo mezi Židy a Řeky. Snake Plissken má v podstatě ke všem postavám a uskupením ve filmu stejně neutrální vztah, nebo spíš cynický odstup, čímž překračuje jednotlivé hegemonické, kulturní, mocenské či náboženské zájmy. Jakékoliv etnické či hierarchické společenské vztahy jsou mu prostě cizí. Odsud je i zřejmé, podle čeho se pozná skutečný post-apo film od falešného: ve skutečném post-apo filmu nejsou žádné bezpečné zóny, kde by se dalo schovat před zničeným světem venku a načerpat síly - žádné ostrůvky klidu nebo oázy připomínající zbytky měst, kde by se daly nakoupit zbraně a lehký holky. Ve skutečném post-apo filmu je jen zlo a šílenství. Z tohoto důvodu jsem nucen postavit výše než Carpenterův diptych Útek z NY/LA, kde taková odpočinková místa jsou, Van Dammova Kyborga, což je film kvality možná diskutabilní, avšak naprosto nemilosrdný a krutý bez možnosti kamkoliv se schovat – ryze univerzální svět bez jakýchkoliv partikularit. (28.04.2012)

Snake is back! Patnáct let po kultovním a špinavém sci-fi filmu Útěk z New Yorku, se John Carpenter a Kurt Russell vrátili, aby fanouškům původního snímku dali nášup. Někdo tímto snímkem opovrhuje, někdo ho vynáší do nebes, já volím zlatou střední cestu. Útěk z L.A. asi nedosahuje kvalit svého staršího brášky (hlavně tady není ona pověstná osmdesátková atmosféra a ani být nemůže), ale rozhodně to není jen špatné béčko, jak někteří uživatelé zmiňují. I tento kousek časem dozraje a až se bude na 90. léta nostalgicky vzpomínat, bude třeba i toto dílko klasikou svého žánru. John Carpenter to zvládl se ctí. Tři a půl zaokrouhleno nahoru. P.S. Od začátku do konce parádní hudba! (31.08.2016)

V roce 1996 bych to hodnotil jako super akčňák! V roce 2007 bych to hodnotil jako vcelku průměrné akční sci-fi. Ale nic ve zlym. Myslim si, že Snake Plissken je rozhodně skvělá akční postava, takovej ten drsnej maník, kterej se s ničim moc "nesere" a rovnou střílí. K efektům lze dodat, že jsou z roku 96 a rozpočet filmu zas tak velký nebyl :) Příběh vcelku normální, zkrátka typickej film z 90. let a jelikož mám 90. léta rád, tak dávám solidních 60% (12.06.2007)

Tak co k tomuhle. Jelikož jsem zatím neviděl Útěk z NY, nevím, jaký je. Ale tohle jé béčkové a laciné, jak už Carpenterovi filmy bývají. (I když Věc byla super). Je to velice zmatený a přeplácaný film. Je do toho vražené všechno, co scénáristu napadlo. Turnaje, virusy, bomby... Byly tam dvě ucházející scény. A to kreaturní scéna s plastickým chirurgem - vážně povedené a nechutné, a scéna na vlně. Kurt Russell je celkem cool a uhraje to, ale kdo mě zklamal je Steve Buscemi. Ten se do tohohle filmu vůbec nehodil a přehrál (jako všichni ostatní). Ale pořád to bylo dobré poté, co jsem se dodíval na Soudce Dredda. (03.03.2004)

Možná méně hutné a sevřené než kultovní "New York", přesto je to pořád skvělá, svižná a po celou dobu zábavná bejkárna plná ujetých nápadů. A hlavně je tu Snake Plissken, jednou provždy největší drsňák mezi drsňáky, vyjadřující se vyhradně smrtícími hláškami, kosící davy statistů ze země i ze vzduchu, surfujcí na tsunami a posílající ve finále lidstvo do hajzlu způsobem, na který se dosud žádný další "klaďas" nezmohl. (09.07.2011)