Klopanie na nebeskú bránu

Můj oblíbený. V roce 97 jsme pádili do staré Minikinokavárny na německý film, v němž se snoubí černý humor s velkou lidskou tragédií, neboť není moc horších věcí, než-li nevyléčitelné onemocnění mladého člověka, který chce tak zoufale žít. Ale ono to někdy nejde a tak nezbývá nic jiného, než vytřískat z těch posledních chvil, co to jde a rozjet se umřít na místo tak krásné, že se o něm mluví i v nebi. (07.09.2018)

Oficiální text distributora: „Hrdiny jsou dva muži, umírající na rakovinu, kteří se rozhodnou, že si "osladí" a "opepří" poslední dny, které jim zbývají, cestou k moři.“ Tak na základě takového popisu bych tento film obešla širokým obloukem… Naštěstí jsem měla i jiné reference, takže jsem se s těmi dvěma týpky dobře pobavila. Road movie, lehce připomínající Thelmu a Louisu, a to hlavně neodbytným pocitem, který jsem měla celý film, že to s klukama prostě nemůže dobře dopadnout. Přesto to nebylo v žádném směru přehnané, lehce dojemné, místy dost vtipné… a vůbec, jedu k moři… (24.05.2010)

Klepání na nebeskou bránu mi přišlo na komedii ne víc než průměrně vtipné a na nějaký hlubší/dojemný film o věcech, které bychom chtěli stihnout před smrtí, příliš nereálné, idylické a lacinné. Samozřejmě, že od filmů nevyžaduji realitu, ale jen tak na okraj, člověk s pokročilou rakovinou, nebo masivním nádorem na mozku je rád, že dokáže vstát z postele, aby se sám šel svobodně vysrat. Nějaké chlastačky a celonoční řízení někam do neznáma skutečně nehrozí, takže se opět vracíme jen k té "komedii". Všichni kolem jsou hloupí, jen naši hrdinové chytří a ze všeho vyváznou - to už jsem někde viděl. Možná se tomu říká nadhled, ale já si nemůžu pomoct, přijde mi to spíš jako blbost... Po režijní, scenáristické a herecké stránce průměrná filmařina, kdy k dobru mohu akorát přičíst pár povedenějších vtípků ("profi" mafiání, dvojitá loupež banky). 5/10 (22.07.2008)

Zo začiatku som rozmýšľal, že keď má tento film len nejakých 80minút čistého času, ako sa tam zmestí všetko to žánrové zaradenie ak si má pritom zachovať kvalít, ktoré ukazujú výsledné hodnotenia. A Nemci to dokázali s prehľadom. Akčná roadka s veľkmi trefným nadhľadovým a situačným humorom. Postupne, minútka ku minútke, rastie aj priateľská rovina a záver sa nemohol podariť lepšie. Ešte kúsok ubrať z tých seriálových momentov a bolo by to za plné. 85%. (08.12.2007)

Sťahujú sa mi kútiky očí, chce sa mi plakať od radosti, keď si uvedomím, aké je to nádehrné prežívať každý deň, ako keby bol ten posledný. Každé ráno oživiť hlas mora v mysli, každý deň cítiť vánok, ktorý nás hladí vo forme načích najbližších. Film nemusel byť dokonalý, stačil už prvý monolog o nebi s tequillou v ruke a čarivou hudbou, ktorá tieto myšlienky priviezla... (20.01.2009)