Hmla

V komentári k "Niagare" som písal o filmoch, kde hlavnú úlohu suverénne preberá prostredie. V Hmle je to pochopiteľne hlma. Sakramentský John Carpenter z klasickej hororovej rekvizity urobil hlavnú hviezdu, ktorá má dokonca charakter - hmla nepôsobí ako hmla ale ako dym, ktorý svetielkuje a je navyše (takmer) hmatateľným symbolom vzrastajúcej hrôzy. Ešte v žiadnom horore som nevidel, aby mali pocity a emócie priamu vizuálnu obdobu. Zo všetkého najlepšie sú momenty, kedy sa hmla rozpína za zvukov hudby, ktorá je skôr sumou opakujúcich sa explozívnych úderov. Pri všetkej úcte k nemŕtvym námorníkom s pekným náradím v rukách - hororotvornými prvkami sú tu hmla a hudba. V tejto súvislosti ma prekvapuje, koľko prispievateľov sa nazdáva, že čím viac minutáže je na tachometri, tým nudnejšia začína byť jazda - ja si myslím, že je to presne naopak. Len pre informáciu - hmla začína definitívne útočiť v 54. minúte a 10. sekunde, pričom film má cca 83 minút. Jazzová hudba, ktorú Adrienne Barbeau púšťa v rozhlase sa dokonale hodí k charakteru hmly ako určitému "jazzy" prvku. Vysielanie rozhlasovej stanice ozývajúcej sa z času na čas nenápadne udržiava kompaktnosť príbehu. ("It´s moving faster up Regent Avenue... Broad Street... Clay Street..." Brrr!) (24.03.2005)

Dnes sa mi s tými 80-tkami celkom darí. Je fakt, že viem byť k hororom z dávnych čias pomerne krutý, pričom len zriedka ktorý, čo len minimálne naplní moje očakávania. No toto je skutočne jeden z mála pri ktorom som nezaspal, čiže dejovo, nápadom, i celkovou prezentáciou ma viec než dostatočne zaujal. Výborné. Vo vtedajšej dome to musel byť poprask - 65% (10.04.2017)

Tento horror jsem viděl jako malý kluk na ošumťelé VHSce a skoro jsem z něj nic neměl, protože měl příšernou kvalitu a ještě když přišla mlha, tak už nebylo na obrazovce vidět fakt vůbec nic ... Takže si pamatuju, že se mi vůbec nelíbil a od té doby jsem se jím nezabýval. No sešlo se nějaké to desetiletí s desetiletím a já vrazil originální dvd do přehrávače s tím, jak to s tou "Mlhou" tedy vlastně je a nestačil jsem se divit ... Kdo sleduje můj profil, jistě ví, že na tyhle "bubácký" horrory moc nejsem a vyhledávám spíš "ostřejší" záležitosti plné krve, střev a hlavně násilí jako takového ... Mlha mne ale absolutně dostala!! V podstatě mě vlastně "pohltila" tak jak to městečko ve filmu a tak jak bylo asi Carpenterem zamýšleno. Prostě ten film jako horror je jeden obrovský superlativ!!! Nestaví na gore, což už u mne vede většinou k nudě, ale tady prostě dochází k naprosté výjimce. Staví na DOKONALÉ atmosféře. Něco takového jsem zažil jen u mála filmů, vyrovnat se jí může v tomto ohledu snad jen Rituals (1977) a pak málo dalších, na které si teď momentálně již nevzpomenu. Úžasný hudební a zvukový doprovod, úžasný nápad, lekačky, které fungovaly dokonce i na mne!!! (nikdy se u horroru nelekám ... tedy už asi ne 20 let ...), špičková kamera je u Carpentera samozřejmostí. Prostě tohle je VRCHOL horroru jako takového. Pokud si vezmu obecně horror jako žánr a nebudu ho nikam řadit do subžánru, Mlha se bude vyjímat někde absolutně nahoře. Opravdová bomba, která mi bouchla v pokoji až 29 let po svém natočení ... sice hodně pozdě, ale jsem vděčný, že se tak vůbec stalo ... (17.05.2009)

Kategorie: Vyčpělý old school horor. Carpenter spoléhá na smrtelně přímočarý příběh z kategorie strašidelných pohádek a daří se mu budovat atmosféru, k čemuž mu dopomáhají kvalitní triky. Jinak nemá Mlha moc co říct. Bát se u ní prakticky nelze, gore scény se odehrávají mimo záběr kamery, postavy nemají téměř žádný prostor a jejich jediným smyslem zde je prostě fakt, že existují a buď zemřou, nebo ne. Smeknout zbývá opět jen před multitalentovaným Johnem Carpenterem, který vedle režie a scénáře obstaral i výborný soundtrack, střihl si vedlejší roličku a stvořil onu působivou atmosféru, která je největším kladem filmu. (19.05.2009)

Atmosféru buduje jistě dobře, tedy stonásobně líp, jak jeho o skorem třicet let mladší klon. Jenže stejně jako je scénář nedomyšlenej tam, tak je nedomyšlenej i tady. A tím nemám na mysli podivnej konec přesně ve stylu druhých pokračování. třeba když všichni nezávisle na sobě spojují všechno podivný dění s mlhou, když ta diskžokejka řve do rádia, aby někdo jel zachránit jejího synka před mlhou, když každej bere jako sám nezvratnej fakt, že v té mlze něco tajemnýho je. To se totiž může stát jen v horrorech jako tento. No, co se týká "nervydrásajícího" úvodu, asi jsem se správně nedíval, protože vyprávění okolo ohně strašidelnejch historek, to může děsit jenom v reálu a před desátým rokem života. Jinak k formě, co říct? Kromě mrtvejch námořníků, kteří nejsou nikdy ukázaní celí a tak to nekazí jinak zábavnej film hloupou umělostí, mi to přišlo hodně minimalistický jak na triky a prostředí, tak na propracování postav. Semtam něco sice nakousne, ale dozvíme se jen ždibce a o mnoha ani to. Mohlo to být lepší, mohlo to být horší. Kultem pro mě zůstane Věc, ale toto ne. Toto je prostě jen další horror nijak nevybočující z řady ostatních osmdesátníků. (08.09.2006)