Pekné dediny pekne horia

10/10 Film o dvou pulkach - ehm - rozhodne ne o prdeli - i kdyz.... no zas az takova prdel to teda neni. Zpocatku mi rozbita struktura syzetu vadila, pak jsem si zvykl a zbytek filmu uzival a v uplnem zaveru nevedel jestli mam v plazicim souboji stat na strane dobra nebo dobra. Spousta vecnych obvineni z ust muzu, co si Tita zazili a uzili. Konflikt se neresi jen graduje... (07.11.2010)

Šílenství, údajně inspirované Tarantinem a věnované starým jugoslávským filmům (nebo filmařům). Jedna scéna ostatně hezky paroduje to, co mám s jugoslávskými filmy nejvíce spojené - a neřeknu, co to je, snad jen to, že se tady postavy dozvídají, že Tito, syn národa, zemřel. Úvodní scéna mě bohužel navnadila jinak, než se nakonec film ubíral, bohužel jinak, než by se mi líbilo. Místy opravdu zajímavý snímek, jindy jsem se ale i docela nudil. (10.03.2010)

Výborný film z bývalej Juhoslávie, ktorý naozaj reálne, i keď s prvkami humoru, podáva obraz o občianskej vojne už od jej prvých dní. Kamaráti z detstva Srb a moslim už ako dospelý popíjajú rakiju a v novinách sa objavujú prvé zmienky o začínajúcej vojne. Vojna ich osudy rozdelí, každého na inú stranu a stretnú sa až v samom závere. Takmer celý film sa odohráva v tunely, do ktorého sú Srbi zahnaní skupinou moslimských vojakov. Humor mi vážne sadol, zvlášť v srbštine, to znie skvele a príležitostí na srandu tu je teda dosť. Humor ich neopúšťa ani po niekoľkých dňoch bez jedla a vody a dokážu si uťahovať aj na tému pitia vlastného moču. Film má rozhodne svoje kvality a najviac asi treba vyzdvihnúť skvelý pomer dávkovania drámy a humoru, čo by sa v rukách menej skúseného režiséra mohlo rýchlo skončiť trápnym divadlom. Srbská kinematografia ma už po niekoľký krát presvedčila, že čas strávený pri ich filmoch, nikdy nepokladám za stratený.... Od dnes si pri starej dobrej piesni "No milk today" vždy spomeniem na tento film. 90%. (16.11.2011)

dobrý film, zaujímavo strihačsky "zmontovaný", krvavý, krutý, ironický, chvíľami romantizujúci, ale až príliš hladkajúci srbskú dušu a vyzdvihujúci, síce kŕčovito humornou formou, srbskú odvahu, vlastenectvo, obetavosť. Neupieram snahu o objektivitu, no zo samotného námetu filmu (Srbi zahnaný a brániaci sa v tuneli) akoby vyvstával základný srbský pohľad na konflikt, a síce že Srbi boli "zahnaný do kúta" a tak ako konali, konali len kvôli prežitiu. A s tým ja nesúhlasím. To by totiž mohol povedať každý účastník konfliktu. Ono celkovo srbské filmy o Juhoslovanskej vojne mi prídu, ako keby Maďari natáčali film o Trianone, Slováci o Viedenskej arbitráži alebo Česi o odsune nemeckého obyvateľstva po WWII..... takmer určite nebudú natáčané z úplného nadhľadu, ale vždy v nich bude cítiť zainteresovanosť (03.05.2012)

Pojem balkánský cirkus u nás dostal do širšího povědomí především Kusturica a v jeho podání s ním nemám problém. V některých případech mi sedl skvěle, jak o tom svědčí pět hvězdiček a nadšený komentář Černé kočky, bílého kocoura. Jeho rytmy balkánské dechovky ve mě vyvolávají pozitivní asociace. Pod taktovkou Srdjana Dragojeviče se tenhle pozoruhodný fenomén vydal směrem, který ve mě - zdvořile řečeno - vyvolává rozpaky. Ne, že bych se v Dragojevičově rozmáchlosti a nepřetržitém střídání časových rovin ztratil, ale obojí mě unavovalo. Výrazná teatrálnost mě spíš dráždila, než aby lákala a bavila. Podivné, místy až křečovité spojení humoru a hrůz válečných zvěrstev mi nesedlo. Podle mého soudu schází Dragojevičovi cit pro správné dávkování ingrediencí, takže výsledkem je přepálený guláš. V jeho filmu najdete snad všechny myslitelné motivy a žánrová klišé válečných filmů, ale je to roztříštěné a navíc mám pocit oslavy fanfarónství a přepjaté pózy balkánských válečníků, které mnohem lépe ve svém grafickém románu Šíbr zpracoval Joe Sacco. Tam, kde jiní vidí jedno z nejlepších filmových zpracování balkánských válek, já spatřuji opak. Intimnější a sevřenější výpovědi typu Země nikoho mě oslovují nepoměrně víc. Celkový dojem: 45 %. (20.03.2019)