Prežiť

Reziser Arachnofobie Frank marshall natocil celkom slusny film o stroskotanom lietadle v Andach. Sice filmu chyba dej, ale zase film zrekonstruoval realne udalosti z 13. oktobra 1972, kedy padol tento uruguajsky let do zasnezenych And. Este posadka lietadla mala tu smolu, ze lietadlo bolo cele biele, cize sa lietadlo v zasnezenej vysokohorskej krajine prakticky nedalo vystopovat. 78 % (07.04.2015)

Všade čítam, ako túto survival drama všetci videli kedysi v 90-tych rokoch v komerčnej televíznej stanici a ako naturalisticky odhliadnuc od väčšiny podobných katastrofických snímkov pôsobí. Ani Alive sa neubránil emóciám na hrane, občas je bez šťavy, ale i téma si to samozrejme žiada a nemožno mu vymýšľať za každú cenu zástupné zvraty. Podľa mojej mienky splnil účel, to čo som zhruba od neho očakával mi splnil. Je v ňom rozpor, postavy sú miestami veľmi nejednotné, k činom nepredstaviteľného druhu ich drží momentálny stav a chuť prežiť. Často som sa pristihol, ako by som reagoval ja sám, keď len malinký výkyv komfortu mi prekáža a ťahám postavičky vlastnou cestou, ktorú v obývačkovej tiesni považujem za tú správnu. Fakt, film na zamyslenie a gýčový mi príde len v niektorých nezbytných sekvenciách (modlenie aspol.). (12.08.2016)

Solidní kanibalský survival obsahující velmi intenzivní ztroskotání letadla a zároveň uvíznutí několikačlenné skupiny týmu Rugby ve velmi chladném a mrznoucím počasí. Odvaha a vynalézavost nás vyloženě doprovází celý film a také film krásně znázorňuje fakt, že v přírodě přežijí jen ti nejsilnější jedinci. Většina členů mi byla sympatická a fandil jsem jim. Zasloužené čtyřhvězdí. 75% (11.01.2015)

Kdybych měl někde ztroskotat, tak bych si radši vybral ostrov v Pacifiku, než zasněžené hory. Dobrý film, ale nedokázalo mě to po celou dobu dostatečně zabavit. Několik silných momentů se tady najde a jako boj o přežití to funguje velmi dobře. Film dokáže diváka vtáhnout do děje, ale jak říkám, mě to až tak neoslovilo. 65% (03.01.2008)

Přežít tenhle film se mi podařilo jen díky utkvělé myšlence, že tím adekvátně uctím památku všech lidí, kteří tehdy v Andách zahynuli. Je to neuvěřitelně táhlé, nudné a přestože se jedná o velice silný námět, je zpracován až trestuhodně povrchně. Za světlé body v něm považuji jen prvních a posledních deset minut. Vše mezi tím mi splynulo v jednu jednotvárnou a lehce zašedlou kouli sněhu. Když i motiv s morálním dilematem zda jíst či nejíst hýždě svého kamaráda zvládnete na jedno zívnutí, je asi něco špatně. (09.12.2011)