Halloween: Predvečer Sviatku Všetkých svätých

Takhle má vypada horor s velkým H. Úvodní "připravovací" část mě hodně bavila a pak když si ctihodný pan Michael otevřel uřední hodiny, mělo to grády a nebylo to vůbec nějak přepísklý, opravdu tím, že zde nebylo 30 vražd na centimetr čtvereční si film zachoval vysoké stadium napětí až do konce. Ovšem to napětí a prvotní obava, kdy to přijde, kdyby nebylo geniálního ústředního hudebního motivu. Jamie Lee, tady mlaďounká, ale ona se vymlaskla později ještě ve větší kočku. Nedám plnou palbu, protože tam bylo pár scén, který hraničili s paradoií např. Michaelův útěk z blázince, to byl fakt úlet, ovšem to nic nemění na fakt že jsem si to napětí v jedný ulici pěkně užíval. (04.04.2020)

Immortal Mike zcela poprvé, a pro mne - jakožto diváka, zmlasaného moderními horory - bohužel i dost nevýrazně. Živě vidím ony vyděšené slečny tehdá v přítmí kinosálu, jak svým partnerům drtí prstní kůstky: vidět to před dvaceti lety, mám naděláno úplně stejně. Doplnil jsem si tedy trestuhodnou filmovou mezeru, užil si znepokojující klavírní linky a ječák středoškolačky Curtis, a jde se dál... just like that (můžete začít řvát, že jsem nedocenil precizní režii a atmosféru). (01.04.2014)

Parádní horor. Už sice není tak hrůzný jako dřív, ale i přesto strčí díky svojí atmosféře většinu svých následovníků hravě do kapsy. Sice se říká, že člověk se nejvíc bojí toho, co nevidí, ale když vidíte vraha u něhož nejsou poznat díky zakrytému obličeji emoce, má to možná ještě větší účinek. A hudební motiv si budete pískat ještě dlouho potom, co film dokoukáte... (23.08.2002)

Kultovní horor, který mě přes slušnou režii Johna Carpentera nikdy nedokázal nadchnout jednoduše proto, že tématicky mě vyvražďovačky tohoto ražení naprosto míjí. Jen v málo subžánrech se najde tolik klišé a hloupostí jako tady. V téhle oblasti mě zaujal snad jen Vřískot 1 a 2 pro svůj ironický nadhled. Na druhou stranu, když už vyvražďovačka, tak v Carpenterově pojetí. Jeho následovníci často svůj vzor jenom vykrádali. Celkový dojem: 45 % (21.01.2009)

Přelom mezi horory. Výborná hudba, děsivý vrah ještě s děsivější maskou, hororový vyvražďovací scénář a výborná Carpenterova režie s temnou stránkou kulis. Klasika - ORIGINÁL ve svém žánru. PŮSOBIVÝ soundtrack, který by si neměli pouštět lidi s psychickými problémy. Jeden z nejlepších hororů 70. let (možná i všech dob). (12.09.2011)