Hlídka v Ardenách

,,NO A TEĎ NÁS PŘESUNULI NA SEVER DO ARDENSKÉHO LESA, ABYCHOM TADY POČKALI NA POSILY A NABRALI SÍLY. MĚLA TO BÝT TA ČÁST FRONTY, KDE SE NIKDY NIC NEDĚJE....“ /// Je polovina prosince 1944 a tahle parta kolem Ethana Hawkea brzo prožije nezapomenutelnej vánoční příběh, ve kterým nebude hrát hlavní roli Santa. Čeká je ,,podivnej“ druh války a mě zase zvláštní válečnej film. Spíš příběh, ze kterýho víc než protiválečnej apel ční onen finální pocit nesmyslnosti a kterej dokáže pohnout emocema na maximum. Ale celý je to takový …nevím jak to říct – obyčejný? Jeden silnej okamžik, a co dál? (Když nevíš, tak se zeptej na severu!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal William Wharton v roce 2004 číst nebudu. 2.) Páč tvrdím, že vojáci by se měli koulovat a ne po sobě nesmyslně střílet. 3.) Thx za titule ,,goofey“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (23.09.2012)

Prazvláštní film, který odsuzuje válku tím, že sbližuje nepřátele (koulovačka ve sněhu je nejvíc). Snad v žádném jiném válečném filmu nezažijete, aby americký, umírající voják litoval padlé Němce., každopádně v dané chvíli je litujete taky, stejně jako Američany. Film místy silně připomíná Šťastné a veselé, jediné, co mu z mého pohledu ubírá na kvalitě je jeho tak strašně specifický look z devadesátých let, když pak k tomu přidáte první polovinu filmu, vyjde Vám celkový dojem, že se díváte na Věřte nevěřte o delším, byť o dost kvalitnějším díle. Právě díky tomuto vzhledu působí film místy dost lacině, přesto se neodvažuji snížit hodnocení, protože minimálně za pozornost tenhle počin rozhodně stojí. (31.01.2011)

Druhá světová válka zase trošičku jinak. A Midnight Clear je především drama s poměrně pomalým tempem, ale silným vyzněním. Minimum akce, ale přesto pořádně napínavý a atmosférický film, který v určitých chvílích hraničí až s hororem, protože strach zde znázorněný je nepříjemný a dost odlišný. Při scéně, kdy vojáci společně u stromečku zpívají "O Tannenbaum" mě vyloženě zamrazilo. (15.01.2016)

Do Berlína už toho Američanům moc nezbývá. Všichni už se nemůžou dočkat až válka skončí. Vánoce 44 na krku a nechce se bojovat. Ztracená varta uprostřed lesů, setkání s oddílem Němců, kteří střílet už také nechtějí. Válečný film, který ale není ani tak o válce, jako o partě kluků v jednom baráku, vazbách mezi nimi. Vlastně protiválečné drama o rozkladu všeho co bylo před válkou, ztrátě hodnot a tak. Zvláštně podáno ovšem. 70% (04.09.2017)

Ze začátku jsem tomu příběhu nějak nemohl přijít na chuť, ale ve druhé půlce (a hlavně konec) se to rozjelo. Ty rozpaky ze začátku byly pravděpodobně proto, že jsem tak nějak čekal klasickou válečnou akci, ale chyba lávky. Ostatně to jen ukazuje, že válka není plná hrdinů a bojechtivých "vojáčků" - tihle kluci válčit nechtějí a smiřme se s tím, že i na druhé straně jsou Němci, kteří na vůdce z vysoka... no a když se takové skupiny potkají ve válce...,ale musím říci, že jsem ten zvrat čekal již od chvíle, kdy se začalo rýsovat ta "dohoda". SPOILER: dosti zajímavý obraz je ten, kdy při cestě na ošetřovnu ve vojenském jeepu umírají bok po boku americký voják židovského původu a zraněný německý voják - nějaká "rádoby nadřazená rasa nebo ta podřadná" jsou ve chvíli kde tam. Ve výsledku tento snímek funguje - dávám mu za ****. Na druhou stranu musím ale uznat, že film Tichá noc se mi líbil víc. (26.02.2014)