Šialenstvo

Šílenství sice silně balancuje, jak už zde bylo několikrát zmíněno, na hraně těžkého kýče, ovšem v Carpenterově mystickém balení se to proměňuje spíše ve velkou výhodu. Režisér se nebojí vložit do hororových scén přiměřené množství absurdity, ani na chvíli neváhá zamotat divákovi hlavu a obestřít příběh neproniknutelným závojem, který až do poslední minutky zabraňuje prokouknout jeho konečné úmysly. Snímek má navíc ještě bezchybně vykreslenou atmosféru, démonického záporáka Prochnowa a jako vždy spolehlivého Sama Neilla, o něhož se může Carpenter kdykoli naplno opřít(včetně závěrečné scény). Podle mě jeden z nejzajímavějších hororů vůbec.. (13.10.2012)

Snímok "Šialenstvo" je filmovou parafrázou režiséra Johna Carpentera na knihy populárneho amerického spisovateľa Stephena Kinga. Autor horrorových románov Sutter Cane dosiahol schopnosti Boha. Je svet poisťovacieho vyšetrovateľa Johna Trenta len umelým výtvorom tohto spisovateľa? Alebo sa jeho myseľ ocitla "Ve spárech šílenství"? Veľmi poradený psychologický horror. **** (23.01.2008)

Charismatický Sam Neill je nakonec tím důvodem proč přihodit 4 hvězdičku, musím ale konstatovat že byl to boj podmanit si tuhle Carpenterovku. Kdybych měl zvolit které filmy mám od něj raději zda-li z 80. let nebo z 90. let. Tak bych určitě zvolil ty osmdesátkové. Tady ovšem mu nelze nic vytknout, dokázal rozhodně vybudovat tu správnou temnou a nekompromisně bezútěšnou atmosféru. Pravděpodobně nejlepší film jeho druhé dekády. PS: Čím delší časový interval mě dělí od skončení filmu, tím více na něj musím myslet. 70% (28.09.2010)

Tak teraz neviem, či som pozerala Johnov film, alebo Sutterov film. A kto vlastne režíroval ten film podľa Sutterovho románu? Lebo nebol v titulkách. Či to John? A pozerala som ho vlastne? Nejaká som domotaná ... doslova šílená. Film to bol dobrý, zaujal od začiatku do konca. Sam bol úžasný, muzika typická, príšery neskutočne amatérske a ako vždy strašne pomalé, ale raz som sa parádne zľakla. Viete kedy? (01.02.2016)

Lovecraftovský kousek, kde si Carpenter dokázal udělat legraci ze sebe a své hudby i z mistra Kinga, ještě více doceňuji až po letech. Sam Neill zde předvedl ukázkovou studii šílenství, kterou si pak zopakoval v Horizontu události (1997). Fantaskní svět, do něhož se vrhá pojišťovák Trent, pozvolna odhaluje svoji temnou tvář. Ty náznaky jsou skvělé, asi snad lepší, než kdyby Carpenter vybalil vše naplno. Ale na rozličné potvory a chapadla samozřejmě dojde, byť hrůzu z nich tak trochu zastíní i reálný útok dobrmanů. Občas si jeden vzpomene na majstrštyk Věc, která se v několika obrazech připomene. Jen jsem měl pocit, že proti pradávnému zlu by asi kříže nepomohly, což nakonec pochopil i Trent. Hodnocení zvedám o jednu*, páč o víc už to nejde. (22.01.2024)