Posledný žralok

„Ak raz žralok ochutná ľudské mäso...“ Kultové trháky sa vždy dočkajú podobne ladených napodobenín, takže keď mali v roku 1975 premiéru ČEĽUSTE, odpovedali nielen Američania záplavou ekologických zvieracích hororov (napr. PIRANE, KOSATKA ZABIJAK, ALIGÁTOR...), ale aj Taliani. Tí na začiatku 80. rokov nakrútili horor POSLEDNÝ ŽRALOK o 10-metrovom netvorovi, ktorý vraždí surfistov. Nechýba vysoko postavený zákonodarca, ktorý ani kvôli sto žralokom nemieni zrušiť onedlho sa konajúce vodné preteky a ani dievčatá sediace na samom kraji člna. Samozrejmosťou sú potom „spielbergovské“ vodné zábery k útoku sa chystajúceho monštrá a sem-tam nejaká tá končatina (oddelená od zvyšku tela). Inak prekvapivo solídne, atmosférické a sem-tam dokonca naháňajúce hrôzu. Ale nie príliš, aby nedajbože nevznikol dobrý film :-) (16.02.2008)

To vám takhle jednou při siestičce partička makarónů narazila na měch zakyslého Lambrusca a za jeho pachuť se rozhodla potrestat lidstvo dalším remakem slavného eposu o gumovém nenažranci. Ze strašidelného domu nedaleké pouti lohnula parybí maketu se zaseklou hubou, maličko ji přifoukla (když už, tak už) a před kameru nahnala partičku retardovaných vysavačů sociálních dávek s tím, že jim produkce zaplatí víkend na pláži. Kečup sice skončil na špagetách, ale ty figuríny ze smeťáku jsou super a zvukové efekty prostě žůžo. Jak by taky ne, když se točily před základní školou (jÉÉÉ), doma u telky (ztráta končetin zní přesně jako chroustání čipsů) a v autobuse (hrky frky ztrouchnivělého žraloka). Spielberg je mrtev, ať žije Špilberk! (07.01.2015)

Připluje žralok, sežere pár lidí. Lidé se naštvou, začnou žraloka lovit těmi nejméně pravděpodobnými způsoby. Ten se nasere, zasype (ano, čtete dobře) pár lidí v jeskyni a sežere nějaký ten vrtulník. Hrdinova rodina v ohrožení. Prostřihy mezi skutečným živým žralokem a umělou maketou zrovna moc nesedí, ale docela dobře se na to kouká a ten umělý žralok je docela v pohodě. Zápletka naprosto tuctová, ale ono zase v podobných případech o tu zápletku moc nejde. Holky jsou tu pěkný, podvodní záběry taky, žralok je fajn. Na film se kouká docela dobře. Že v něm prakticky chybí krev (ve filmu, kde žralok žere lidi!!!) mi vlastně došlo až někde v závěru. (26.08.2013)

Ta malá, roztomilá rybička s nepřítomnýma očima už zřejmě nepřestane filmaře od dob Čelistí fascinovat a pokoušet. Poslední žralok celkem okatě vykrádá Spielbergův megahit (i zde je utržené molo), ale tento italský pokus na božského Stevena prostě nemá a to ani po stránce dramatické, příběhové či technické. Žralok v tomto snímku vypadá jako gumový balón, který se akorát umí vertikálně zvednout z vody a všechny tyto tupé útoky působí velice komicky. Záběry na tuto bystrou hlavičku jsou střídány záběry z nějakého dokumentárního snímku, který má úplně jiné zabarvení a je na něm znát, že byl natočen na méně kvalitní film a párkrát se tu objeví záběr na miniaturní modýlek, jehož souboj s vrtulníkem je vyslovená lahůdka. Stejně tak, když tato loutka zasypává vchod do jeskyně. Herci jsou mizerní a jediné, co překoná jejich mizerné výkony je naprosto tupý scénář. Přesto jsem se u filmu náramně bavil (smál), takže si 2* zaslouží. (20.12.2007)

Jasná inšpirácia až kopírka kultovými Čeľusťami, ešte aj veľkosť žraloka je podobná. Animal triler z talianskej produkcie sa sprvu netvári vôbec zle, scény pod vodou spolu s hudbou sú celkom fajn, žraločie krváky rovnako, sympaťák v Franciscus v hlavnej roli. Tunajšie nižšie hodnotenie som pochopil až vtedy, keď žralok začal trepať hlavou o skaly, aby sa zosunuli na potápačov. Taliani totiž obdarili svojho (veľkého bieleho) žraloka nevídanou inteligenciou, čo u mňa zákonite vyvolalo posmešný úšklab. Obrovský žralok útočí nielen na motorové člny, ale aj na helikoptéry a móla. Nuda to síce nie je, ale o nedotiahnuté detaily (napr. veľkosť umelého žraloka nad vodou a živého pod vodou) a logické nezmysly núdza tiež nie je. (19.10.2020)