Noční děsy

První tři povídky za 4, poslední za 3. Zdá se, že v 1. polovině 80. let se USA (na rozdíl od západní Evropy, která se začala rozkládat dříve) snažily ještě držet určitou pozitivní morálku. První tři příběhy jsou zároveň tak trochu výchovné, neboť ukazují, že do strašných situací se dostal člověk svou neposlušností či selháním. Poslední příběh o obří kryse je na infanitlní úrovni japonské Gappy... (10.11.2009)

Kvalitný hororík. Veľmi často sa nastáva, že by ma bavili všetky poviedky, ale tu sa to podarilo, ani pri jednej som sa nenudil. Ak by som ich mal zhodnotiť, tak by to bolo podľa poradia 80% - 50% - 50% - 100%. Takže všetky si držia slušnú úroveň, pričom tá posledná s krysou si vyslúžila štvrtú hviezdičku. Bola jednoznačne najnapínavejšia a najhororovejšia. (12.04.2011)

No tak mě se Nightmares dost líbilo. Je pravda že některé příběhy pokulhávají......Ale hezky popořadě. První příběh o ženě co si jede do města pro cigarety je naprosto dokonalá ale bohužel nejkratší, dokonce mi přijde že si zde režisér Jamie Blanks půjčil konec filmu(překvapující) ke svému Urban legends 5*. Druhá povídka o hráči který chce dohrát hru kterou nikdo před ním nedohrál je sice dobrá a hodně efektově dobře zvládnutá, ale bohužel i dost zdlouhavá, Emilio Estevez tu hrál skvěle ale bohužel tu bylo až přehnaně moc ukázek z těch her, takže snižuju na 4*. Třetí povídka ale dopadla nejhůř. I když Henriksen je sympaťák tak neudržel tempo který je neuvěřitelně pomalé, a navíc povídka je děsně nezajímavá. 3*. A nakonec povídka o nepříjemném spolubydlícím. Krysa. Film mi dost silně připomínal kratší verzi Of unknown origin. Pěkně udělané a zábavné 4*. Takže resumé? Dávám 4* protože i přes dost slabý třetí příběh u mě jsou většinou pozitiva. (07.08.2010)

První příběh mě hodně bavil. Co vám budu povídat, občas mám chuť prostě vypnout mozek a jen tak ze příjemně "zabát" u klasického příběhu masového vraha, co chodí po nocích a vraždí nevinné ženy.. Byl jsem příjemně naladěn, ale film měl bohužel klesající tendenci. Druhý příběh mi nepřipadal napínavý, ale pořád byl dobře vymyšlený a měl dobrou pointu. Třetí už neměl ani tu pointu a čtvrtý, ten byl vyloženě směšný. Když na to v té době triky nebyly, nemělo se to prostě točit. Tvůrci by si ušetřili hloupu tečku za jinak docela slušným filmem. (01.11.2009)

Dva roky pred inou hororovou antológiou, kingovkou Mačacie oko, sa na scéne objavili Noční děsy – celovečerák pozostávajúci zo štvorice príbehov. Zaujímavé (a aj vcelku osviežujúce, aby som pravdu povedal) je, že ich nič nespája, žiadny rozprávač ani nič podobné. Najmenej ma bavil nehororový príbeh s počítačovými hrami s dnes už predpotopnými CGI (1*), potom ten s kňazom (2*). Naopak, úplne prvý (3* s nábehom na štyri) a úplne posledný (3* s o čosi menším nábehom na štyri) na tom boli najlepšie – prvý prekvapil solídnou pointou s pumpárom a druhý poriadne temnou atmosférou o rodinnom dome s neželaným votrelcom (tento príbeh však bohužiaľ trošku dopláca na zastarané vtedajšie trikové možnosti, takže vo finále, odohrávajúcom sa v detskej izbe je skôr smiešny, než desivý). O štyri roky neskôr Joseph Sargent natočil „pecku“ Čeľuste 4. Symbolický bod k dobru za sympatický kasting: Richard Masur (Vec, To), Veronica Cartwright (Vtáci, Votrelec), Lance Henriksen (Omen 2, Piraňa 2) a Emilio Estevez (Zapadákov). (12.02.2020)