Oni žijú!

Carpenter měl slabou chvilku (trvající už od VĚCI) a výjimečně nenatočil žádnou klasiku, ale jen slušné béčko a to přesto, že tu použil mnohé svoje oblíbené motivy a prvky - společenskou satiru (ÚTĚK Z NEW YORKU, ÚTĚK Z L.A.), invazi mimozemšťanů maskovaných jako lidé (VĚC, VESNICE PROKLETÝCH) či westernové ladění (hrdinovy zbraně a silácké hlášky). Prvních dvacet minut úspěšně buduje sugestivní apokalyptickou atmosféru (i když to partyzánské televizní vysílání si mohl odpustit) a to že hrdiny filmu jsou lidé z ulice a na ulicích se film také odehrává je příjemně osvěžující. Film nikam nespěchá a nic moc se v něm neděje, pročež mě už dříve příliš nezaujal. Po oněch dvaceti minutách se ale Nada poprvé podívá na svět přes brýle - a začíná sranda. Ta scéna je fakt skvělá a spolu se zbytkem filmu funguje jako pohodové, místy úsměvné (nekonečně dlouhá, zcela samoúčelná rvačka) akční béčko. Aby to bylo něčím víc nebo aby se dala brát vážně přítomná sociální kritika, nesměl by být ale scénář tak přímočarý a komiksově nadsazený (a rozhodně by tam nesměly zaznít hlášky jako "PŘIŠEL JSEM SI SEM ZAŽVEJKAT A NAKOPAT VÁM PRDEL. A DOŠLA MI ŽVÝKAČKA."). Nada a s ním i divák vůbec nepochybuje o tom, že co vidí přes brýle je skutečné a jeho kámoše s rodinou ani na chvíli nenapadne vrátit se kvůli ní zpátky k nevědomému životu, ačkoliv mimozemšťané vlastně nikoho bezprostředně neohrožují. Jinak Roddy Piper (HELL COMES TO FROGTOWN) ustál hlavní roli na wrestlera překvapivě dobře a připsal si tímto svůj nejlepší film, "sympatický drsný černoch" Keith David (který si zahrál už ve VĚCI) byl sázkou na jistotu a Meg Foster tradičně podala ten nejsvětlejší modrooký herecký výkon na světě. (26.11.2006)

Taková odlehčená paranoia. Odehrává se to v orwellovském světě, kde všechny důležité posty mají v rukou hnusní ufoni (ale vypadají jako lidi a jdou poznat jen se spešl slunečními brýlemi) ale má to totálně osmdesátkovou atmosféru. Chlapáckej Roddy Piper tam trousí hlášky jako "I came here to kick ass and chew bubble gum. And I'm all out of bubble gum" načež začne krosit ufony brokárnou. A vždycky, když je tam nějakej vážnej nebo tragickej moment, tak přijde vtípek, co to odlehčí. Takhle to zní super, ale ono se tam vlastně skoro nic neděje. Hlavní hrdina se poflakuje po městě a pak se čirou náhodou přidá k odboji. A ještě se popere s Keithem Davidem v gigadlouhý rvačce, která ne a ne skončit. A finální scéna je fakt dokonalá. Opravdu jsem se upřímně zagebil. (06.10.2013)

Tenhle tesaruv pojem jsem videl poprve nekdy pred 20ti lety jeste v mladi a neskutecne na me zapusobila posledni sex scena a jeji "zvrat". Je to jedine co jsem si z toho pamatoval a nemel jsem poneti o jaky film se jednalo. Ted jsem v ramci doplneni mezer v tesarove filmografii shlednul "They Live" a voala, on to byl presne tenhle kousek. Ma to vyborne poselstvi o nenapadne destrukci populace skrze media propagujici konzumni zkazu spolecnosti a upadek lidskosti ve prospech jakychsi robotickych alienu. Je to ale cele podano tak hystericky a self-parodicky, ze to vyzniva ponekud neefektivne. Mozna ale o to vice zapamatovanihodne a stravitelne pro ty, kterym by podobne "kazani" prospelo nejvice, tedy mozkum vygumovanym konzumem. Nektere sceny jsou skutecne vytribene, krome jiz zmineneho lahudkoveho finale se jedna vesmes skoro o vsechny "brylove" sekvence, ktere prinasi nejvtipnejsi situace. Absurdnim zpusobem genialni byl pestni souboj dvou hlavnich hrdinu, takhle nekonecne natahovana a naprosto zbytecna bitka se vazne jen tak nevidi. Co me ale dostalo naprosto ultimatnim zpusobem bylo, kdyz borec nasel brokovnici, nasadil si slunecni bryle, prisel do banky a pronesl: "I have come here to chew bubblegum and kick ass... and I'm all out of bubblegum." 7/10 (15.03.2009)

Specifická atmosféra osmdesátek z tohoto filmu přímo číší, nevadí pak, že je to čistokrevné béčko s velice jednoduchou zápletkou a lacinnými triky, Carpenter dává snímku spád, určitou dávku šílenosti a snad i náznak atmosféry. Hrdinovům nechybí charisma, Nada sice není žádný Rambo a po jedné výborné hlašce docela zamrzí, když se nedočkáme dalších, ale příběh se z jeho perspektivy sleduje vcelku dobře a navíc potěší, že se obejdeme bez klišé nezranitelnosti hlavních postav. 7/10 (03.07.2012)

„Prišiel som si sem požuť žuvačku a zabiť pár hajzlov a práve sa mi minula žuvačka.“ Nikdy ma to nebavilo. Zbytočný, dosť naivný a podozrivo skratkovitý sci-fi kúsok nezadržateľne starnúceho hororového guru, Johna Carpentera. Ale stále sa rozhodne nejedná o taký brak, ako boli jeho neskorší UPÍRI a hlavne DUCHOVIA MARSU. Snímka si udržuje zábavné tempo, plné hlášok a originálnych nápadov (slnečné okuliare), ale inak je scenár nudný, nech je v ňom koľkokoľvek satiry (ktorá ma vôbec nebavila, vlastne ma otravovala). Ako sci-fi je to pôvabne detinské, horor to nikdy nebol (ani nebude a ani tak nebol zamýšľaný) a ako akčný film určite neobstojí (s výnimkou 10-minútovej pouličnej wrestlerovej bitky, ktorá je úplne zbytočná). Napriek tomu na SÚ MEDZI NAMI alias ONI ŽIJÚ! nechcem hádzať hnoj, pretože ako zábavné a pre mnohých nostalgické béčko s (pa)chuťou 80. rokov ujde. (24.01.2006)