Hodina prasete

Tohle byl středověk jak z české polystyrénové pohádky ze 70tých let: umělá atmosféra, nevěrohodné kostýmy, umolousaná rujnost, kdy každá žena okamžitě do minuty musí souložit a jsou na to už tak vycvičené, že si jediným pohybem servou šaty. Připomínalo mi to Andělskou tvář a to včetně impotentní režie a scénáře, který snad vznikl v rámci kurzu tvůrčího psaní pro svobodné dospívající matky. Přitom středověké soudní procesy se zvířaty jsou určitě zajímavé téma, ale tady jsem tomu středověku nevěřila ani za mák. Spíš si to na něj jen hrálo. A to dost neschopně. /17. 4. 13./ (17.04.2013)

Souhlasím s komentářem rikitiki. Tohle je hraní si na středověk, resp. dělání si prdele ze středověku, vysmívání se té tehdejší tuposti. K tomu se vezme jen něco, co se nám hodí do krámu, aby byl ten výsměch co nejlepší. Děj, kostýmy, chování postav, to vše mi zde přišlo hodně slabé, a některé situace zbytečně přehnaně zveličené, aby se jó moderní člověk, civilizovaný člověk pobavil. (02.01.2020)

Ve středověké Francii se na zvířata vztahoval stejný zákon jako na lidi včetně soudních procesů... A tak je nakonec oslice Virginie omilostněna, ale sedlák, co ji svedl a znásilnil, je po právu oběšen. Tenhle snímek by si zasloužil obšírný komentář, ale ono je mnohem lepší se na něj rovnou podívat. Ve středověkých kulisách se odehrává absurdní divadlo, které je palčivou alegorií naší doby. Právo je v rukou mocných, národnostní menšiny jsou podřadné a lež s přetvářkou slaví žně. Všudypřítomná nahota není vulgární, ale přirozená tak, jak jen v evropském filmu může být. Město a hrad jsou jako dvě věže stojící proti sobě, jen jedna však vládne všem. Jen jsem měl pocit, že právník Courtois by ve skutečnosti dopadl zle... V závěru se naplní proroctví čarodějnice, které si ale zřejmě většina vyložila úplně jinak. A dnes? Zatímco u nás tisíce dětí úpí v ústavech, společnost zajímá více gorilí mládě či vlastní pes...jen abychom se ještě nedočkali Hodiny prasete... (27.01.2014)

Bol som zvedavý na mladučkého Firtha. Nesklamal ma. Ide o zaujímavý snímok, výbornú zápletku a dej, aj tá historičnosť a dobový charakter mi nevadili. Jediné čo v mojom prípad berie body tomuto filmu je, že ... že .... akosi ... to správanie, gestá, činnosť mi pripomínala "ľudí dneška". Dialógy na súdnom konaní, milovanie v posteli (nie žeby som bol znalec onoho aktu v XIV. storočí ale .. aj tak), také to "šparchanie" a doberanie si jeden druhého, to všetko malo spôsoby konania ľudí dneška a nie XIV. storočia. (12.11.2016)

Hned v prvním obraze vidíme krásnou románskou baziliku. Ale kde? V Abbeville není a Ponthien neexistuje, a z Abbeville se dostanete do soumraku tak akorát do Amiens a ne do Paříže. Škoda. Každopádně jde o nějaké menší místo, které zahrnuje celý svět. Jsou tu právníci, nevěstky, kataři, cikáni, židi, nakonec i inkvizice, zlovolný šlechtic, osel, myši, prasata atakdál. Pořád se něco děje, pořád je možno se na něco koukat. Ale pokud se odvážím zeptat, co z toho? Pak budu muset přiznat, že nevím... (23.01.2015)