Krátke strihy

Čo sa mňa týka, tak jednoznačne ide o najlepší Altmanov film. Doteraz som si s ním akosi nerozumel, no pri tomto snímku som sedel ako hypnotizovaný s pohľadom upretým na veľkolepý cirkus rozmanitých životných situácií a bohaté spektrum ľudských charakterov i s ich konaním a všetkými dôsledkami. Škoda, že sa tie jednotlivé príbehy neuzavreli do niečoho zmysluplnejšieho, napr. niečo ako pri Magnólii (1999). Aj tak však ide o vynikajúcu záležitosť, pretože tie všetky príbehové čriepky a životné situácie stáli za každú jednu minútu tej dlhej, predlhej stopáže. Silný nadpriemer. 85/100 (11.09.2017)

Film se mi líbí svou formou a tím, že i když má tři hodiny, tak skutečně nenudí, protože se prostě pořád něco děje. Děje se to tolika lidem, kteří jsou ale navíc propojeni, takže pořád zůstáváte ve střehu, aby vám neunikly nějaké souvislosti. V tomhle je snímek dobrý. Celkově mě ale nedokázaly některé příběhy tak zasáhnout. (04.03.2016)

Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem se v té změti postav, načatých témat a situací orientoval, ale jakmile jsem se chytil, docela mne to vtáhlo. Kaliedoskop hloupostí, necitelností, falše a povrchností se točí dlouho v roztříštěných sekvencích, ale nakonec se naráz složí do rozumitelného a výmluvného obrazu. (09.05.2021)

Když u nějakýho filmu vydržim 3 hodiny a nemam chuť to vypnout, tak to už samo o sobě znamená, že na tom filmu asi něco bude. Sice jsem moc nepochopil, co tim chtěl básník říci, ale ten film mě chytnul a nepustil až do závěrečnejch titulků. Líbil se mi hlavně černej, chvílema až morbidní a zvrácenej humor, líbilo se mi herecký obsazení a líbila se mi ta podivná atmosféra celýho filmu. Navíc já mam pro tyhle propletence různejch zdánlivě nesouvisejících příběhů jakousi slabost. Film asi nebude pro každýho, ale já jsem byl spokojenej a po dlouhý době zase něčemu dávám 5 hvězd. (30.12.2014)

Myslím že dokáži pochopit, proč je toto dílo tak ceněné. Jsou to opravdu krátké prostřihy ze života obyvatel Los Angeles. S odstupem času hodnota toho díla asi ještě poroste, protože výstižně zaznamenalo detaily z normálního života na určitém místě a v určitém čase. --- Mně se to ale nelíbilo. Postav bylo příliš mnoho a jejich krátká vystoupení nestačila k tomu, abych k nim měl nějaký vztah. Byli mi lhostejní jako neznámí lidé, které můžu vidět denně kdekoli. A tohle přirovnání myslím poměrně doslovně. --- Není to ani v nejmenším tak trapné jako třeba 21 Grams od Iňárritu, tedy žádná dojná trivialita zamaskovaná mozaikovou narací. Nic falešného. Akorát mě, Maqa, to nebavilo. (06.09.2015)