Mesto prekliatych

John Carpenter má samozřejmě o hodně lepší fláky, ale Městečko prokletých mě docela bavilo. Koukal jsem na něj asi do jedný hodiny ráno, tskže na něm muselo něco bejt. Ta parta blonďatých děcek měla skutečně něco do sebe. A jedno horší než druhý. Filmu jen chybí nšjaký extra moment, vraždy Midwichských obyvatel jsou jakš takš OK, ale nic světobornýho a konec docela uchvátanej. prostě takovej průměr, zkouknout, jít spát a zapomenout. (27.10.2011)

Podle autora Dne Trifidů (naprosto geniálního románu science fiction) natočil Carpenter svoji verzi Midwičských kukaček ( zcela vhodně užité jméno) a vyšel se ctí. Sice klasicky béčkově ,ale jestli si někdo myslí, že se dětí nemůžete bát, opak je zde pravdou. Christopher Reeve svou roli doktora zvládl bravurně. A místní kněz má taky něco do sebe :) Nebýt ovšem vydařeného finále ve stodole, dostalo by Městečko prokletých nižší (kua) nižší hodnocení. (20.03.2009)

Midwichské kukačky jsou méně slavnou knihou nežli Den trifidů, ale jejich Carpenterovo zpracování je skvostné. Ačkoliv dětští herci zpravidla v horrorech selhávají, ty zdejší malé, drzé, stříbrovlasé, neposkvrněně počaté hajzlíky musí mít člověk od srdce rád - jejich "nelidská" dikce, přísné pohledy, toporná strojová chůze... povedli se, neřádi. A povedl se i 70s-80s retro vzhled filmu (tedy předpokládám že záměrný) a poskytl mi moře zábavy (vítězí scéna telepatického souboje v závěru, naprostá hlína). Moc příjemná vzpomínka na dobu videopůjčovní a na slovansky hezkou Lindu Kozlowskou. (11.06.2017)

Tak samoz, že nadhodnocuji jako nekritický fanda mistra Tesaře, ale v reálu to není nic extra ani na něj. Na 2.str., není to ani průser. Škoda, že si aspoň nevyhrál s hudbou. Většinou, když je jeho film průměr, tak hudba (ta jeho typická) to hodně zachraňuje. Ost není špatný, ale moc ho asi nebavila.:( Ještě že to udělal jen jednou, páč on určitě nemá za potřebí, dělati remaky. To už posl. 15 let nebo tak, to je hotová rakovina. Remake/restart/reboot apod., za každým rohem. (30.06.2020)

Remake takřka mistrovského černobílého sci-fi hororu z roku 1960 hrdě uvozuje titulek John Carpenter's Village of the Damned. Být režisérem, pod tento film bych se nepodepsal... Z vynikající předlohy Johna Wyndhama (Den trifidů) se vytratilo mrazivé fantaskno a zůstala rádoby obskurní nuda. Dětičky mají sice zvláště kruté nápady, ty jsou však podány natolik mechanicky, že nezaujmou. Film ubíhá, ale nikam nespěje, chtěné vyvrcholení nepřekvapí, nešokuje, nebaví - prostě se odehraje a je to. A to film vychází z motivu lidského strachu z čtení myšlenek a následné ztráty nedotknutelného soukromí. Jen místy prosvítá ideová bohatost předlohy - například když dítě-vetřelec přežije díky lidské (mateřské) lásce. Tento film ve vás bude rezonovat zhruba stejně dlouho jako Časožrouti nebo Carrie II. - Zuřivost a pobaví asi jako Hemoglobin. Poznámka: český překlad se nesprávně vyrovnal se slavným výrokem Sherlocka Holmese. Správná varianta zní: Vyloučíte-li nemožné, cokoliv zbude, jakkoliv je to nepravděpodobné, musí být pravda. (When you have eliminated the impossible, whatever remains, however improbable, must be the truth.) vp 23.5.2005 (12.06.2005)