Perfect Blue

Perfect Blue je veľmi nepríjemným animákom. Niekto to tu prirovnal k Lynchovi. A asi má aj trošku pravdu. To stierané skutočného a fiktívneho je tu od určitého momentu tak šialené, až sa v tom obyčajný pozorovateľ stráca. Satoši Kon to ale nerobí preto, aby nás zmiatol. Svoj príbeh rozpráva bez zaváhania a s jasnou víziou. Ak sa tu zmätenosť dostaví je len preto, aby sme sa k filmu mohli po čase vracať, skúmať ho a rozhodovať sa podľa vlastných uvážení čo realitou je a čo naopak nie Pretože ako to už u takto ladených filmov býva, je veľmi otvorený akýmkoľvek interpretáciám. Explicitnosť aj prapodivné tváre oceňujem. Robili mi túto jazdu značne nepríjemnou. Vrah mi strašne v niečom pripomínal Night Stalkera. (23.02.2021)

Starší počin od režiséra mé oblíbené Papriky. Skvělý thriller, kde živé herce zastupují ti animovaní. Psychologické drama, ve kterém do poslední chvíle nevíte, jestli je bláznem ta dívenka, všichni ostatní, nebo vy. Satoshi Kon si prostě rád hraje se sny a rád je míchá s realitou a stejně jako v Paprice, tak ani tady se nebojí nahoty a drsných scén, které by v USA asi jen tak neprošly. A poselství filmu? Pokud máte nějaký sen, jděte si za ním a nenechte si do něj nikým kecat, třebaže se vám hned nedaří. (30.08.2010)

Vidět Perfect Blue v roce svého uvedení, tak bych zřejmě hodnotil jinak. Z dnešního pohledu se příběhem a haluškoidním zašmodrcháním nejedná o nic zvláštního z čeho by musela padnout čelist. Na druhou stranu Japonské anime mi povětšinou svým pojetím nesedí, ale zde se jedná o čestnou koukatelnou výjimku. Mindfuck z hereckého prostředí s mysteriózním nádechem docela funguje svým napětím, ale z finálního hlediska to na víc shlédnutí nevidím. (16.02.2016)

pro milovníky páté série Bojacka Horsemana a Persony od Bergmanna parádní jízda mentálně narušeným mozkem člověka a nejinak narušeným společenským showbiznisem. polechtá a pohladí všechny disociativní či bipolární diváky, traumatizuje, případně přikrmí existující paranoiu. animace není jen pro děti - důkazem budiž celkem hardcore (byť simulované) znásilnění a postava stalkera, při jehož zjevení si budete chtít nablít do kyblíku. (09.08.2021)

Už na začátku filmu vám do očí praští obecně nejslabší složka Konových filmů - animace. Jeho postavy jsou jednoduše ošklivé a je škoda, že si to tvůrce jeho formátu nedokáže uvědomit. Animace Perfect Blue je navíc slabá i u ostatních složek obrazu a už ve své době musela působit neskutečně amatérsky (opravdu tohle natočili 13 let po Naushice a 2 roky po GitS???), což jen zbytečně ruší děj a kazí dojem z filmu. Jak už tady bylo řečeno, celkový příběh je až Lynchovsky zamotaný a nabízí více výkladů (ten ke kterému se přikláním já najdete níže), jenomže pokud vás (stejně jako mě) Lynchův styl nikdy nechytl a od anime očekáváte spíše svět kouzel a fantazie typu filmů mistra Miyazakiho, osloví vás Perfect Blue asi jen těžko a namísto napínavé zábavy vám víc než ošklivě nakreslenou nudu nabídnout nedokáže. Pozor spoiler: Osobně se přikláním k verzi, že hlavní postavou filmu je vlastně Rumi, která je hrdinčinou současnou podobou. Z dialogů ve filmu vyplývá, že je to bývalá popová hvězda a ke konci se objevuje jako Mimino "pravé já" i jako vrah. Její původní jméno je Yoko, ale když byla znásilněna, vžila se naplno do fiktivní postavy herečky Mimy. Prožívá s ní ve své fantazii její příběh, ale nelíbí se jí její konání a proto si vytvoří postavu jejího znetvořeného "největšího fanouška" Me-Mania, který touží po "pravé Mimě" a kterému "pravá Mima" vštipuje nápady. Jelikož je Rumi vlatně "stará" Mima, umí pracovat s internetem, zatímco Mima ne a vytváří proto její online deník, který obsahuje intimnosti, o nichž může vědět jen ona, a na internet je vkládá je prostřednictvím svého pomocníka Me-Mania. Rumi je zavřená v psychiatrické léčebně, kde navštěvuje konzultace u doktorky, sama si ovšem představuje, že jde jen o natáčení seriálu, v němž Mima účinkuje a doktorka je také jen jednou z hereček. (10.07.2007)