Legenda o vášni

Moc jsem kdysi to nadšení kolem filmu nechápal. Na mě působil zdlouhavě, křečovitě a jeho emoce na mě moc nefungovaly. Možná vinou nesypmatických postav. A možná jsem měl po ohlasech okolí příliš velká očekávání. Řekl jsem si, inu, dám tomu čas. Jenže ani po letech to při repríze nebylo lepší. Těžkopádné, zdlouhavé a plné klišé, která se však berou příliš vážně, to jsou hlavní pocity, které přetrvaly. Legenda a já jsme si zkrátka nepadli do noty a nejsme si souzeni. (12.10.2013)

Nádherná kamera, výborný Hopkins, charismatický Pitt a nepříliš objevný příběh. Plus klišoidní závěr ve stylu "na poslední chvíli". Je to pěkná podívaná, ale bez nějaké přidané hodnoty a nemám důvod si ji pustit znova. Pittovy fanynky jsou ale určitě jiného názoru, protože jemu to dlouhé háro a plnovous fakt sedne. (11.05.2003)

Tento snímek charakterizuje vše, cosi představuji pod termínem rodinná sága. Tvůrci nechali hlavní role hvězdně obsadit a udělali dobře. Anthony Hopkins jako táta rodiny byl fakt skvělý. Pitt se mi líbil hlavně v místech, kdy mu z běsnění šáblo a sbíral skalpy. Filmu dominuje nádherná hudba a úvodní melodie vám bude dlouho znít v hlavě. I když to bylo hezké, i když to bylo zajímavé, těch skoro 130 minut se ke konci mírně táhlo... * * * * (02.07.2012)

Příjemná kombinace výpravného velkofilmu o lásce, přátelství, válce i smrti s komorním rodinným dramatem o... Mno... O těch samých věcech. Herecká esa se svých rolí zhostila velmi důstojně, postavy dýchají životem a samotný život ve zdejším filmovém prostředí působí věrohodně a lidsky. Jediný výraznější vroubek vidím ve scénáři, kdy je cítit, že některé emocionálně silné momenty jsou tak trochu vyumělkované, či samoúčelně, poslední smrti ve filmu dokonce zbytečné. Zkrátka to, že atmosféra filmu se neustále pohybuje mezi "pozitivním" a tragickým dramatem má i svou stinnou stránku (drncavá horská dráha). V kostce však pěkná, emocionální, podívaná. 8/10 (18.01.2012)

Divošsky přitažlivý Brad Pitt? Nóóó... divošsky chvílemi vypadá, ale vsadím svou čest (a pěkně vás nachytám, protože žádnou nemám), že je to čistě proto, že jeho Tristan nemá mamku, která by na něj ve správnou chvíli zahulákala: "Sakra, kluku, přestaň lítat po lese jak praštěnej, koukej se učesat, než ti ty pačesy ustřihnu, a mazej umejt nádobí!" To by ta divošská fasáda vzala rychle za své, jenže milý Tristan holt mamku nemá, má akorát macechu a každé malé dítě díky Popelce ví, že macecha a malér jedno jsou. Kdyby Julia Ormondová nutila nejžádanějšího blonďáka Hollywoodu přebírat hrách a smejčit kouty, třeba by se z toho ještě dalo nějak vyklouznout, přinejhorším by se použil ten starý trik s oříšky, dýní, myšmi a kocourem, jenže ona musí mít něco extra a tak se do něj zakouká. A pro změnu každý dospělý ví, že láska a malér jedno jsou, zvlášť když se v té lásce zajímavě kombinuje nevěra s incestem. Anthonymu Hopkinsovi na to nezbývá než koukat tak smutně, že se i jeho herecké mistrovství ke konci snímku mírně vytrácí, snad do zalesněných montanských kopců... Scenérie jsou vůbec tak nádherné a ochromující, že se mi v jejich stínu zdála ta lidská část příběhu ještě bezvýznamnější a malichernější, než je k ní spravedlivé, ale i díky nim jsem se zbytečně dlouhou, nevášnivou a nelegendární ságou prokousala docela v pohodě a přece jen z ní na mě dýchl závan jehličím a pryskyřicí vonící touhy vyhoupnout se na neosedlaný hřbet polozkroceného mustanga, cválat do výšek, kam mohou jen rychle ubíhající mraky, opíjet se horským vzduchem místo pašovanou kořalkou a prožívat vášeň, kterou nemůže odměřit studené pásmo celuloidu. (08.03.2008)