Titus

Po druhém a podrobnějším shlédnutí dávám pět. Dechberoucí, úžasné, originální, svým způsobem postmoderní, zpracování Shakespeara - ovšem v klasickém duchu (ó jak si to všechno odporuje). Režisérka se ukázala v nejlepším světle, neboť dokonale naložila s herci, původním textem, s rozporuplnými exteriéry a interiéry, divnými kostýmy a mnohými odkazy na moderní dějiny. Prostě chuťovka na půlnoční čas v neděli, protože v jinou dobu by ji obecenstvo asi nestrávilo. (08.10.2005)

Netradiční zpracování asi nejkrvavější Shakespearovské hry, která se spíše podobá klasické starořecké tragédii. Po prvních pěti minutách jsem byla trochu zmatená, když na jednu stranu ve snímku pobíhali chlápci v brnění a na druhou stranu se tam jezdilo v autech. Musím ale říct, že jsem tomu přišla na chuť. Obrazové a metaforické podání některých scén s rockovou (?) hudbou mi přišlo geniální a neotřelé (např. znásilnění Lavinie) a co říct o hereckých výkonech? Skvělé, skvělé, skvělé, a to jak u Hopkinse, Lange, tak i u ostatních. Jen malé varování: pokud máte slabý žaludek a málo fantazie, vůbec se na to nedívejte. (26.07.2005)

Herecký koncert. Kromě těch dvou nejzvučnějších jmen i ta méně zvučná solidně zazářila. Shakespearovu verzi vůbec neznám, ani jsem nevěděl, že je to od něj. Verše ovšem tomuto dost napovídaly. Prolnutí současnosti s historií mi přišlo hodně nevhodné. Brutalita tolik opěvovaná naopak ne tak moc hrozná. Nepříjemné vidět onu dceru v tak zuboženém stavu, jasně... Jinak spousta řečí a přehrávání, jak jsme zvyklí u WS. Film jako takový mi přišel hodně slabý.... (29.08.2012)

Krásné, drsné a hodně invenční postmoderní pojetí první Shakespearovy tragedie. Paralela mezi Římany a italskými fašisty (chvílemi dokonce německými nacisty) je nesmírně působivá. Pokud přistoupíme na premisu některých literárních vědců, že Titus by se v rámci dnešních estetických kategorií dal charakterizovat jako alžbětínský splatter gore, pak je křiklavé dryáčnictví jistých scén (ať už lehce hororových nebo groteskních) zcela na místě. Mimochodem, tolik diskutované násilí je většinou velmi stylisované a má smysl. Anthony Hopkins opět soustředěný, přesně a uměřeně vyjadřující širokou škálu emocí od odcizení, přes vztek, zoufalství, rezignaci, až k šílenství. Barevné scenérie kontrastují s tragickým dějem, v němž není hrdinů ani zlosynů v pravém významu slova, leč pouze poražených. 5 hvězd (18.01.2010)

Agresívna experimentálna štylizácia, ktorá mi absolútne nesadla a ktorá podkopala aj to dobré, čo sa vo filme dalo nájsť. Ani hvezdny Hopkins či chladnokrvnosť, s akou podrezával krky svojich nepriaľov, ani všadeprítomná pomsta dvoch nenávidených strán to nedokázali napraviť. Staroveký Rím a pásové vozidlá, obleky, novodobé účesy, rozhlas či kuchárska uniforma je jednodducho bizzare. A ešte do toho dialógy v shakespearskom divadelnom rečnení. Rád by som si to celé pozrel v normálnom a historickej dobe adekvátnom spracovaní. Toto bolo častokrát utrpenie, na ktoré som si nedokázal navyknúť. (22.12.2022)