Hitler: Vzostup zla

Nie je to sice Schindlerov zoznam, ale husia koza vam bude naskakovat od uvodnych titulkov az po uplny zaver. Ako pisu ostatni, z obycajneho chlapca sa stala ,,obluda'' sfanatizovana vlastnymi nezmyselnymi predsudkami, okratena o prirodzene ludske city, poznacena nenavistou a tvrdiaca, ze to vsetko robi v mene Boha - aky paradox. Clovek, ktory sposobil asi najvacsie sialenstvo v historii, opantaval a zmagoril davy, plnil si vlastne poziadavky a spraval sa ako ... neuroticky psychopat. Je to tak otvorene a tak krute, ze nenachadzam slov. Nebyt dospelaka, ktory mi vysvetloval politicke machinacie, asi by som nedokazala vsetky tie informacie naraz vstrebat. Nateraz mi je jasne, ze tento film je vynikajuci a hrozny zaroven. (16.07.2009)

Dýlka 3 hodiny je smrtelná a označení "televizní" mě taky odrazovalo, ale nějak jsem se rozhodnul, že se na film zkusim podívat. A bylo to přesně, jak jsem čekal. Nudný, šíleně zdlouhavý a navíc jsem chvílema nevěděl, jestli se koukám na film o Hitlerovi. Robert Carlyle měl akorát stejnej knír, ale tim to nějak končilo. Chvílema jsem měl pochybnosti, jestli nesleduju životopis Chaplina. Možná bych to byl schopnej zkousnout jako seriál rozdělenej na 6 dílů po 30 min, ale na jeden zátah to pro mě bylo docela utrpení. Navíc je znát, že film je televizní, takže nejrůznější reálie jsou spíš k smíchu. I když kanaďanům (případně američanům) to asi nedocvakne. Zhruba v půlce jsem to vzdal a zbytek odložil na neurčito. Trvalo asi měsíc, než jsem se k tomu znovu dostal. Jelikož se mi povedlo minulej tejden uklouznout, pěkně si namlátit a udělat ze sebe dočasně invalidu, tak jsem se odhodlal, že se zkusim na ten zbytek podívat. Za normálních okolností bych šel radši do baru na pivo, ale mam naraženou kostrč a barová stolička neni moc pohodlná. Takže jsem si pustil zbytek filmu, ale nějak už mě to nebavilo vůbec a v podstatě jsem ten zbytek jen tak proklikal. Lidem se film asi líbí, jak je vidět na hodnocení, takže možná jsem divnej já, ale podle mě ten film stojí za hovno. (03.10.2010)

Osobně vždy dávám přednost dokumentu o době Adolfa Hitlera, než hranému filmu. Ten je stylizovaný, hraje ho herec, takže je to vždy trochu šaškárna, hrát nějakou osobnost z dějin. Ale ve své sbírce filmů mám minimálně deset herců, co hráli HITLERA. Zajímavost - Adolf - je stále v českém kalendáři. Jiná jména, známější, tam nejsou, ale Adolf stále ano. (25.07.2010)

Překvapivě dobrý, na to, že jde o televizní film. Rozhodně jde o (v rámci možností) dobře zvládnutou studii Hitlerových motivů a psychologie. Samozřejmě, že je zjednodušující (ono tam toho v tomhle ohledu mimochodem nesedělo víc), ale mělo-li se to nacpat do 179 minut a neztratit přitom srozumitelnost, jsou takové kompromisy pochopitelné. Výtka, že se Carlyle na roli Hitlera nehodí typově je ovšem oprávněná. 80% (21.09.2006)

Carlyle je výborný herec, ale jeho "hitlerovské" hřímání (to mu paradoxně jde, tragický je v neřečnických scénách) jdoucí ruku v ruce s angličtinou s rádoby německým přízvukem má za důsledek, že jsem mu jeho postavu neuvěřil ani na vteřinu. Což vzhledem k tomu, že nesleze celé tři hodiny z obrazovky je celkem problém. Dojmům nepřidá ani scénář a jeho velmi, ale opravdu velmi, zjednoudušující pohled na Hitlera. Něco takového bych čekal hned po válce, rozhodně ne s takřka šedesátiletým odstupem. O Hitlerovi je tolik lepších filmů (v důsledku nečernobílého pohledu na něj mnohem působivějších a mrazivějších) a dokumentů, že není valný důvod se tímto zaobírat. Není to ovšem zlé a jako film mapující vzestup(y) a pád)y) fiktivního diktátora ve fiktivní zemi to bývalo mohlo dokonce i fungovat. (13.11.2004)