Crash

No konečně!!!! Ale že to trvalo (mně!) než jsem pochopil že Sandra Bullock je herečka... Kaju se.... Víc než zajímavý film o rasismu pod pokličkou... Být rasistou proti své vůli, být skrytým rasistou atd. Kdo nezažil nepochopí.. Zpravidla největší antirasista je ten, který žije ve své tvrdě segregované čtvrti a hraje si na milovníka všech ras na celém světě... do té doby než je konfrontován... Haggis mě do světa vtáhl jednak proto že umí, jednak proto, že je reálný... A to je celé. V tom je celá síla tohoto příběhu, který si rozhodně nepouštím naposledy... (05.10.2005)

Slušné drama, avšak krapet přeceňované, řekl bych. Některé dílčí scény (třeba vyprošťování z hořícího auta, holčička s neprůstřelným pláštěm, ponižující policejní odbavení) jsou hodně silné a našel bych jich ještě víc, jenže k tomu, abych filmu přiklepl plný počet, mi brání hlavně fakt, že mi Crash nepřišel zrovna důvěryhodný. Bez jisté dávky vykonstruovanosti by se to asi neobešlo (ikdyž možná taky ano), ale přecejenom, tady těch náhod bylo na můj vkus příliš. A taky by příběhu neuškodil menší počet postav (přiznávám, že jsem měl trochu problém najít si člověka, kterému bych opravdu mohl fandit, protože de facto o žádném mi toho nebylo moc řečeno, ukázáno). Proto jen ty 4*, jinak převládá spokojenost. (19.11.2010)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Na rozdíl od Haggisova pozdějšího hitu Tři dny ke svobodě mi Crash přišel sice zajímavý, ale poněkud překomplikovaný a násilně spojený příběh střetu lidí různých ras v L.A. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=dEQ_ftkpb18 (04.12.2011)

Najděte sílu, odvahu a čistou mysl. A nechte se zavléct do srážky. Je to těžší než se zdá, protože možná budete muset překonat předsudky. Ne snad přímo ty rasové, o kterých Haggis vypráví, ale ty čistě filmové. Chce to totiž povznést se nad vykonstruovanost, nevěrohodnost nebo potenciální vypočítavost. Tam totiž tenhle tvůrčí tým určitě nemíří. Byly časy, kdy jsem na Crash pro jeho upřímnost a výmluvnost nedal dopustit jediné křivé slovíčko a přestože už chápu, že do sebe všechno zapadá možná až příliš snadno a zdaleka ne všechny linky jsou bravurně odvyprávěné, je i deset let po svém senzačním oscarovém triumfu bolestivě aktuální a nestárnoucí. Můžou za to herci, scénář, dokonale podmanivá a přitom nenápadná hudba a jedna z nejdokonalejších scén, co jsem kdy viděl a to "I'll protect you", kterou snad nikdo, kdo film viděl, nezapomene. (28.10.2005)

Rasismus a xenofobie ve všech svých podobách v převánočním kosmopolitním Los Angeles. Stylem vyprávění děje podobné Magnolii, hlavně co se týká protínání jednotlivých osudů. Především ke konci se vyskytne pár opravdu silných momentů zdatně podpořených vynikající hudbou... Přesto všechno jsem se celou dobu nemohl zbavit dojmu, že je to celé až moc prvoplánovité a cílené na efekt, což je škoda. (05.11.2005)