Crash

Nu ano - L.A. - město šílenců... Hm. Původem kanadský, víceméně televizní režisér se vpravdě velmi zhollywoodštil a natočil tenhle strukturou vyprávění sice docela zajímavý, ale dějově značně překonstruovaný (a svým způsobem i falešný a pokrytecký) film, téměř vyznívající jako nějaká agitka ku radosti takových těch pseudointelektuálských bojovníků proti nošení zbraní... Do toho vmíchat ten stále tíživý problém rasizmu, gangů a policejní brutality, troška té přirozené lidské nesnášenlivosti, nějaké ty náhody a dramatická vyústění - a ejhle! Máme Oscarový koktejl jako když vyšije... Ale o tom to vlastně je. Oni ti konzumní američané vlastně takovéto berličky na oblbnutí svědomí a vnímání reality potřebují. Nakonec si i nalžou, že tohle je to pravé ořechové umění. Ale bohužel není... Po čistě filmařské stránce bych snad i ty čtyři hvězdičky tomuhle dílku dal, ale za tu falešnou pseudolidskost srážím schutí jednu dolů. - - - P.S. Docela zajímavé je, že zde na ČSFD má film lepší hodnocení, než na >domovské< IMDb. Že by pokonzumentěnec horší byl konzumenta?... ;-) (02.11.2006)

Od snímku Crash jsem toho čekal hodně, ale že nakonec dostanu ještě více, to bych nikdy netušil. Příběh samotný je velice křehký, vlastně se jedná o mozaiku osudů několika postav, které to nemají v životě nijak lehké, jakou jsme mohli pozorovat například ve filmu Magnolia. Další vadou na kráse by se mohlo zdát až přílišné množství náhod, ale dle mého názoru se jedná o scénáristův úmysl, ve kterém se nám snaží ukázat, že zázraky - neviditelný plášť - (ne tedy náhody) se opravdu dějí. Co je však nejsilnější stránkou snímku? Proč je tak silně emotivní? Odpověď bych se nesnažil vypátrat mezi řádky, právě naopak, podíval bych se na něj z výšky a vybral ty nejvyšší vrcholky. Je to jeho lidskost a uvěřitelnost. Tvůrci nám ukazují nelehké příběhy lidí, se kterými se můžeme dokonce i sjednotit, příběhy o jejichž nepravděpodobnosti můžeme polemizovat. Nikdo to nemá v životě lehké, ale zároveň se nejspíš nikomu nezjeví anděl, který mu nabídne pomocnou ruku, avšak zázrak, v tomto filmu zobrazený velice věrohodně, se klidně stát může. Skvělé napsané charaktery postav však nemohou fungovat sami o sobě. Režisér ale vybral báječné herce (zde je nutné podotknout, že v tomto snímku nikdo nehraje špatně, herecké výkony jsou buďto výborné nebo velice nadprůměrné), kteří dali psaným hrdinům tu nejlepší tvář, jakou si jen mohli přát. Nakonec mohu jen zvolat: "Bravo Paule..." (26.12.2005)

Crash nesoudí, nemoralizuje, nevytváří závěry. "Jen" zaznamenává, ukazuje lidi v jejich strachu, v jejich předsudcích, v jejich nahotě. Nabízí odvrácenou tvář Ameriky, kde spousta lidí přijíždí hledat štěstí, seberealiizaci, sny... kde představa amerického snu splaskne jako mýdlová bublina pod tíhou reality. // Paul Haggis a Bobby Moresco vytvořili působivý snímek se silným příběhem plným náhod, které utváří dějiny (a třebaže dějiny čistě jen osobní). // Lidský film o neviditelném plášti, o komunikačním šumu, o zdech mezi námi, ale hlavně o lidech, kteří se snaží najít své místo v tom velkém, odosobněném světě. Nezapomenutelný zážitek. (14.02.2009)

Možno najúprimnejšia (a najsebakritickejšia) filmová výpoveď o problémoch vlastnej krajiny. Zrejme preto, že Paul Haggis je citlivý Kanaďan a tak dokáže reflektovať prostredie, v ktorom žije čoby expat, lepšie než ten, kto sa v ňom narodil. Film, dramaticky spájajúci životné cesty niekoľkých protagonistov, má globálnejšiu optiku než napríklad 21 gramov, sleduje z väčšej diaľky viacej osudov a nespája ich tak silným motívom, no i tak ide o emocionálne silnú jazdu s množstvom silných momentov, ktoré utkvejú v pamäti. Nikoho nesúdi, postavy nerozdeľuje na dobré a zlé, ale ich zobrazuje čoby cilitlivé bytosti, ovládané zlými silami. "Myslíš si, že vieš, kto si?" (29.09.2005)

V podstatě se můžu podepsat pod komentář "Djkomy", ale musím aspoň něco napsat, protože to bylo fakt VYNIKAJÍCÍ :) Scénář, režie, casting, výkony herců, a ta muzika ! ........ Za (v dnešní době) neuvěřitelně málo peněz (6,5 mil.) úžasně natočené drama, které má potenciál stát se dílem, které bude při debatách o filmu ostudou neznat .... Po skončení filmu jsem se pouze zmohl na konstatování, že od projekce "Million Dollar Baby" jsem tak výborný a silný film neviděl (když nepočítám Koreu :). To jsem netušil, že oba produkoval a scénář k nim napsal stejný člověk. U "Crash" si připsal i režii a musím říct, že bravurní ..... Vychází z toho moje jednoznačná nominace na "muže filmového roku 2005" - Paul Haggis. Bravo ! .......... P.S. Každý má ve filmech nějakou tu scénu na kterou nezapomene. Po "Crash" k nim určitě jedna přibude. To garantuju ! :) (19.08.2005)