Pofajčíme, uvidíme

Unylou, neprotřelou a televizní režii zachraňují mladí a sympatičtí představitelé, díky kterým snímku odpustíte i nějaké ty žánrové fekální záležitosti v podobě „prdící soutěže“ atp. Škoda jen, že noční výlet mladých zkouřených dobrodruhů, nestojí scénáristicky ani za starou bačkoru a pokud je nějaký gag či vtip dobře rozehrán, většinou se ve svém průběhu zlomí a míří přímo do horoucích pekel (gepard, Freakshow). I když je film myšlenkově v zásadě sympatický a neprezentuje nijak pokroucenou ideologii, nelze mu odpustit absenci komediálnosti, která je v tomto případě smrtelná. Bohužel i princip valící se sněhové koule v tomto případě trestuhodně selhává díky špatnému načasování a vystupňovaní. Alespoň, že se v té odpolední podívané dá, pokud máte opravdu chuť, najít sympatická katarze. A marihuana zabíjí, protože to říkali v televizi... (29.05.2005)

Jedná sa o vyslovene zábavnú zábavu. Leiner asi vie čo baví moderného mladého diváka a musím priznať že si viedol lepšie a z menším rozpočtom ako napríklad Janák so svojimi teen stupidity komedy na čechy celkom veľkým rozpočtom. Ale nechcem porovnávať českú a americkú teen scénu pretože američania majú predsa len navrch. V prípade tohoto filmu ale nespravili typicky teen komédiu aj keď pár prvkov by sme tam našli. Väčšinou je to taká road movie ktorá zmení hlavných hrdinov na nepoznanie alebo si prinajmenšom uvedomia čo je v živote dôležité a to je dosť veľa nemyslíte. Absurdné vtipy sú podávané tak nečakane a s takou ľahkosťou že som sa úprimne smial. Sú tam nejaké tie fekálie ale kupodivu nie sú vyslovene odporné ale skôr mierne rušivé čo je len a len dobre pretože dakedy je u teen komédiu väčší dôraz na sračky ako príbeh. Aj keď príbeh je úprimne povedané mierne jednoduchý musím priznať že ako celok mi nevadil pretože úprimne cesta do white castlu ktorá zabere celú noc, keď ste zatknutý, pokúsaný medvedíkom čistotným, okradnutý niel patrickom harrisom , a nemáte trávu a zhúlite geparda. Fakt povedzte mi kde by ste toto videli? dôležité je podotknúť že krátka stopáž len prispieva filmu a Leiner natočil scény úplne normálne takže nejaké umenie nečakajte a jediné na čo sa môžete tešiť je John Cho a Kal Penn ktorý ako keby sa zrodili pre tieto postavy a ich humor drží celý film nad vodou čo bol skvelý komerčný ťah. Jedna s tých lepších amerických komédií. (03.10.2008)

Proti tomuto nepodarku bych navrhla "Hele, vole, kde mám káru?" na filmové ceny snad ve všech kategoriích, ta svou demenci totiž nezakrývala, ale udělala z ní přednost, na kterou se dalo od prvních minut celkem bez problémů přistoupit, smích u jedné scény a kreslených portrétů na samém konci zde nestačí na víc, než jednu *. (19.08.2010)

Chceš-li doma hulit trávu, ledničku měj v plném stavu.. Harold a Kumar se nedrželi tohoto základního pravidla a mají hlad - já však na tyto filmy už dávno ztratil chuť. Nesourodý slepenec gagů, mnohdy špatně vypointovaných, nebo úplně zazděných a mně už zkrátka není 15, abych si tohle pustil do plicních sklípků humoru, ovšem tu kultovnost ve studentských kruzích jointového pozérství dokážu pochopit. Stejně, po třicítce už je budou spíše zajímat jen ty hamburgery a v důchodu se s panem Parkinsonem ke všemu obloukem vrátí. Inu, koloběh života.. (20.12.2011)

A ste ešte nevideli, tak vám film sprostredkujem pomocou jednej scénky. Ak vám bude pripadať vtipná, film si pozrite, ak nebudete absolutne chápať, neriešte ho. Náš hrdina močí v lese pri kríčku. Príde chlapík, začne močiť hneď vedľa neho do rovnakého kríčka. Harold, či Kumar, už si nepamätám, sa ho pýta, prečo močí hneď vedľa neho. Chlapík sa začne rozčulovať, že či patrí tento krík jemu, či si ho kúpil a tak podobne. Chápete? Pohúlili ste? (06.06.2012)