Rebel bez príčiny

Já bych to přejmenoval na Spratka bez příčiny. To jak se on chová k rodičům ještě k jeho postavě jakž takž sedí, ale to jak se chovají ti rodiče už je na facku. Kdyby mu dali řádně na prdel, nemuseli by se co chvílu stěhovat. Navíc 50' léta asi dost mladých holdovalo drogám, protože ostatní "rebelové" se chovají jako sjetí. Holka pusinkuje tatínka pusu na pusu, rvačky jdou hned na nože (hrozná sranda...) nebo pokud se zasekne rukáv o kliku auta, je nejlepší místo brzdění šlápnout na plyn a padnout z útesu. (13.10.2011)

Skvělej a napínavej film. Byť tedy ten název mi přijde poněkud zavádějící. Jednak v samotném ději o nějaké rebelství zas tak nejde, a jednak je zde podle mého soudu jediným skutečným "rebelem bez příčiny" postava Platóna (tedy nikoli Jima v podání Jamese Deana). Je to přece krucinál Platón, kdo se v závěru filmu chová jako rebel bez příčiny, ve smyslu mladýho kluka, kterýmu přeskočí, ztratí pud sebezáchovy a chová se jak vyšinutej magor. Naopak Deanova role Jima se mi strašně líbila, není to žádnej pitomej pozérskej rebel, jak jsem měl o něm původně (právě na základě názvu tohoto filmu) vytvořenou určitou předběžnou představu, ale citlivej kluk s vyspělým morálním a hodnotovým systémem, kterej mimo jiné v konfrontaci se svými rodiči usvědčuje starší generaci z fotříkovské připosranosti a pokrytecké morálky. A ačkoli je na tomto filmu velmi znát doba vzniku, i po těch letech je to stále podívaná, která stojí za to, a kterou směle každému doporučím. Snad jen jediná škoda je, že jsem to viděl na ČT2 v dabingu - nepochybuji o tom, že v originálním znění by to bylo na plný počet. (22.05.2012)

Niekto sa môže celý život snažiť a hrať aj v 50. filmoch, aj tak sa nikdy nepreslávi, Jimmy Dean si zahral len v 3. a stal sa L_E_G_E_N_D_O_U, nesmrteľným, a len sa môžem domnievať, kam by to inak dotiahol, nebyť tej osudovej autonehody... Vlastne okrem Deana, tak aj Sal Mineo a Natalie Wood mali tragické osudy ... Rebel bez príčiny je filmom generácie dospievajúcich mladých ľudí po druhej svetovej vojne, postava Jima Starka je IDOLOM mládeže, ktorí sa chceli čo najviac podobať hlavnému hrdinovi, ktorého gestá, oblečenie a povahu napodobňovali, kopírovali, skrátka mladí chceli byť ako ON, James Dean mal za vzor Marlona Branda. Postavy sú od začiatku v centre diania, odkedy sa stretnú na policajnej stanici, odvtedy sa ich cesty spoja, budú konfrontovaní s okolím, Jim ako prisťahovalec, sa musí popasovať s lídrom bandy Buzzom, ktorý si ho s kamarátmi poriadne doberá, dôjde aj na súboj nožmi a potom i na preteky v noci nad nebezpečným útesom, kde Jim a Buzz si dajú extrémne zaťažkávajúce, s pevnými nervami účinné, zlomové preteky, aby len srab vyskočil skôr, ako je dohodnuté... Jim nemá rád, keď ho niekto nazýva srabom, lebo jeho otec je pod nátlakom matky, ktorá ho komanduje. Starý je pod papučou ? Výzvu prijíma a odchádza z nej ako víťaz. Po tejto skúške odvahy si začne s Buzzovov priateľkou, Judy, mladý Platón, ktorý je bez rodičov, žije s pestúnkou, tak sa s nimi skamaráti, všetky cesty vedú do planetária, ako na začiatku, tak i na konci, kde prichádzajúca konfrontácia naberie prudký, strmý pád. Film má svoje čaro, svoju energiu, svoje pôsobenie, svoj smer, svoj nadhľad, nie je to film, ktorý by zo mňa urobil fackovacieho panáka, ale diváka, ktorý drží svojim hrdinom palce, nepochopenie okolia, ignorovanie rodiny, postupné vytriezvenie, až keď je po limite. Na východ od raja Eliu Kazana je svedomitejším, sugestívnejším počinom, Rebel je až moc reálny, autentický, aký je v skutočnosti Jim Dean. Mal by som snímok umiestniť v rebríčku o niekoľko desiatok vyššie. Ako hovorím, tak aj učiním... (19.09.2015)

Téma rebelie, kterým se zabývá 31. ročník LFŠ v Uh. Hradišti, bylo odstartováno tímto dílem. Padesát let od svého vzniku však už Rebel bez příčiny hodně ztratil ze své působivosti, kterou spolehlivě zásoboval diváky, sedící v kině dvě generace přede mnou. Ti si rozhodně hrdinské postavení se mladého frajera v (dnes odporně kýčovité) červené nylonce proti partě ještě větších frajerů, rozhodně užili. Jenomže z pohledu dnešního diváka je scénář Stewarta Sterna silně naivní a bez špetky nápadu se tak děj stává odhadnutelný na dlouhé minuty dopředu a režisér Nicholas Ray zase nepředkládá nic jiného než suchou rozprávku, ve které navíc nechává herce občas silně přehrávat, Jamese Deana nevyjímaje. Toto hodnocení je navíc objektivní až po uplynutí první půlhodiny filmu, ve které mě nuda ukolébávala ke spaní. Takže jediné co opravdu nezestárlo, je výrok jednoho z dobových kritiků filmu, který film v nadsázce přejmenoval na „Příčinu bez rebela“, což skvěle vystihuje to, co by se dalo rozepsat na mnoho dalších řádků. (23.07.2005)

Bez příčiny? Každému musí nanejvýš po deseti minutách dojít, kde se podle filmu skrývá problém! Nejde (či nemá) tu jít o nic jiného, než o nedospělé a problémové (případně žádné) rodiče, z jejichž pochybně uplatňovaného poslání posléze vzniká řešený problém. Otec je buď padavka (Dean), necita (Wood), anebo jakýsi vysněný hrdina (Mineo). Do problémů upadají děti právě z takovýchto rodin, což je sice zjednodušení, ale alespoň nějaké nakročení složitým směrem. Film mě svým vyzněním silně zklamal a myslím si, že na Brandova Divocha opravdu nemá ať hloubkou, tak i hlavním hrdinou. Dean má v sobě bezesporu spoustu vzdoru a přitažlivé bezradnosti, avšak chybí potřebná krystalizace a jistá "dospělost", čímž se tak dobře prezentoval motorkář Brando. (12.04.2005)