Fantóm opery

Opulentní a načančaná..nuda! Zhruba po prvních deseti minutách jsem se začal modlit aby film skončil, takže shlédnout celý film bez pomoci přetáčení asi umřu. Film nemá prakticky jedinou zajímavou muzikálovou scénu a z toho krákání mě začala bolet hlava. Jediná pozitiva snímku jsou krásná (ale dost přeplácaná) výprava a docela ucházející herci- Emma je sympatická a Butler umí nejen dobře hrát ale i zpívat. Jejich výkony se ale stejně jako příběh většinou ztratí v záplavě napudrovaných kostýmů a kýče. Pro mě osobně nuda k posrání. (19.04.2008)

Dávil jsem se vlastní krví. Obávám se ale, že s Webberovou předlohou se nedalo nic jiného udělat (sám Andrew Lloyd je z filmu nadšen). Ten pilcherovský scénář, ta příšerná, patetická hudba a ty texty, proboha živého ty texty. Utrpení srovnatelné s dvou a půl hodinovým sledováním koncertu Nightwish, Within Temptation nebo podobného strašidelného zámku, kde si musí aktéři co deset minut obměnit šaty. S vědomím toho, že film je věrný původnímu muzikálu a práce na něm probíhala přímo s Webberem, si slibuji, že se od tohoto světa budu držet v uctivé vzdálenosti. (12.02.2020)

Začneme naprosto nejočividnějším a nejpříjemnějším faktem - Emmy Rossum je úžasná Christine Daae, její dívčí hlas zní snad ještě lépe než samotná Sarah Brightman, castingu vůbec byla věnována velká pozornost, jediné chybky či snad režijní invence (ještě spíš přehmaty) jsou patrné v oblasti věku protagonistů. Jediný, kdo má slabší chvilky (a to ještě pouze pokud jste zvyklí na klasickou divadelní verzi se školenými pěvci) je Gerard Butler, který je ale charizmatický dost a dost, abyste mu nějaký ten pěvecký lapsus odpustili (ano, jsem heterosexuál;)). Joel Schumacher kolísá kdesi mezi věrnou konverzí dokonalosti a svou typickou barevnou šíleností, a aby to nebylo málo, občas to prokládá naprosto nevhodnými vsuvkami, které od toho co patří do původního muzikálu, s přehledem odlišíte. Na jedné straně úžasný vstup, předehra, dražba v roce 1919, proslov perfektního licitátora, rekonstrukce Opery do její původní krásy za doprovodu hřímavých varhan a orchestru (milovníkům hudby zaručujeme husí kůži;)), mumraj v zákulisí při generálce, okázalé ukázky vysokého rozpočtu, a pak děsivá barevná přeplácanost Hannibala, která vás tluče do očí, i když vším prostupuje Webberův Fantom Opery a Minnie Driver je dokonalá namyšlená subreta, stejně jako je Emmy Rossum překrásná víla s andělským hlasem. A během filmového půldne (reálného času několik vteřin, v polovině árie se přenášíme přímo do třetího dějství premiéry) se celá ta výprava změní, a nikde po ní není ani památky. Úlet. Maškaráda a její umělá choreografie - další úlet. Nebýt té hudby, HUDBY, byl by dojem děsivý. Ale i na takové výpravě se najdou naprosto nepochopitelné trhliny - Fantomovo doupě, hřbitov, střecha Opery, vše nevěrohodné až na půdu. Ale naprosto nejrušivěji působí Schumacherovská vizuální masturbace při duetu Raoula a Christine v kapli před premiérou Dona Juana Triumfujícího. Neplatí, že režisér nadále pokračuje ve smutné úměře - větší příležitost (rozpočet), větší provar. Nutno podotknout, že i přes rušivost některých scén mě ani jedna z nich nenudila. Stopáž by sice mohla být o něco kratší, ale nuda opravdu nehrozí. Jde přece jen především o hudbu, a ta je DOKONALÁ, i kdyby trvala čtyři hodiny, nejen dvě a půl. Když se bavíme o filmu jako celku, necítím to sice až tak jednoznačně, ale v zájmu popularizace podceňovaného díla dávám 80% a můžu klidně spát. (20.02.2005)

Přenést muzikál na filmové plátno je úkol obtížný a skýtá mnohá úskalí. Jevištní pojetí muzikálu je radikálně jiné než filmové a klade se v něm důraz na jiné aspekty. Tím hlavním a pro obě pojetí naštěstí společným je hudba, která je stejně jako v případě jiných kusů Andrewa Lloyda Webbera strhující. To je také klíčový důvod, proč se Schumacherovi film ve výsledku celkem podařil, i když výprava působí dost přeplácaným dojmem, záběry koketují často s kýčovitostí a obsahově je to někdy trochu nijaké, až statické. Pokud vás unese geniální hudba, nic z toho nevadí, horší to bude, pokud muzikálovým melodiím zrovna neholdujete – to se potom nedostatky filmu projeví v plné síle. Dlužno ještě podotknout, že obsazení se tvůrcům docela povedlo trefit (výborná Emmy Rossum, kouzelná Minnie Driver), jen u Gerarda Butlera se nemohu zbavit pocitu, že původně uvažovaný Antonio Banderas by byl jako Fantom lepší. (04.11.2005)

Doslova prekrasna, dechberouci hudba, stejne uzasne kostymy. K tomu na filmove pomery vynikajici hlasovy vykon Emily Rossum jako Christine Daae. A pak je tu Minnie Driver, ktera se ve sve roli namyslene primadony 100% vyzila a je skvela. Tak, a tady slova chvaly konci. Tak, jako je hlas hlavni predstavitelky vabivy a kvalitni, tak hlasy ostatnich, zejmena muzskych postav naprosto zaostavaji. Zatimco hlas Fantoma by mel byt v nekterych chvilkovych nuancich jemny, omamujici, lakavy, tak je spis tezky a dusivy. A ve chvilich, kdy ma nahanet hruzu, je to spis rev a ne zpev. Na druhou stranu to ale zachranuje demonickym hereckym vykonem (ono kdyz jsem si precetl, ze Fantoma hraje Gerard Butler - vynikajici Leonidas v 300 - ani me neprekvapil pevecky -ne-vykon, a tohle nemyslim negativne, tohle je problem castingu). Patrik Wilson je misty az chlapecky jemny, coz se na chlapa, ktery se ma postavit Fantomovi, vubec nehodi. Proste chlapi tento filmovy muzikal prohrali :). Misty je pak tragicka vyprava, Fantomovo doupe je kycovite, samotny Operni dum je barevnosti spise blize cirkusu nez hudebnimu svatostanku. I presto, jakmile uslysite prvni hrimave tony varhan, probehne vam po zadech husi kuze a naladite se na Fantomovu notu. A jestli se tak behem prvnich 10minut nestane, vypnete to a nedivejte se dal. Byla by to zbytecnost a ztrata casu. (30.03.2009)